Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senát odhlasoval zrušení povinné vojny

  8:31aktualizováno  8:31
Ke zrušení základní vojenské služby ke konci letošního roku zbývá už jen podpis prezidenta Václava Klause. Senát ve čtvrtek schválil vládní předlohu, která téměř po 140 letech ruší povinnou vojnu v českých zemích a umožňuje vznik profesionální armády. Schválil i zrušení náhradní civilní služby.

"Doplňování ozbrojených sil v době míru bude založeno pouze na základě dobrovolnosti vojáky z povolání nebo vojáky v takzvané aktivní záloze. S doplňováním ozbrojených sil na základě branné povinnosti, která jako taková zůstává zachována, počítá zákon pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu," řekl senátorům ministr obrany Karel Kühnl.

Od roku 2005 tak má být česká armáda plně profesionální. Poslední vojáci základní služby mají odejít domů 22. prosince, tedy dva dny před Štědrým dnem.

Po profesionalizaci se má počet příslušníků armády zredukovat na 35 tisíc lidí - 26 200 vojáků z povolání a 8 800 občanských zaměstnanců. Loni se armáda zmenšila z 61 316 lidí na 44 099, z toho je 20 tisíc vojáků z povolání.

Senátor Jiří Pospíšil uvedl, že armádu tvořilo počátkem 90. let v tehdejším Československu 200 tisíc vojáků a že měla několik tisíc tanků, víc než Francie a Německo dohromady. Rozhodnutí horní komory označil senátor s ohledem na délku vojenské služby v českých zemích za historickou chvíli.

"Frekventanti civilní služby budou stejně jako vojáci základní služby propuštěni k 22. prosinci," ujistil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Připomněl, že civilní službu ke konci června vykonávalo už jen na sedm tisíc mužů, jejich počet v průběhu roku klesal.

Některá zařízení, například sociální a zdravotní, kde mladí muži civilní službu vykonávali, se obávají, že za ně nenajdou náhradu. Škromach ale už dříve naznačil, že by je mohli nahradit lidé, kteří nemají práci. "Myslím, že z více než půl milionu lidí, kteří jsou v České republice bez práce, bude lepší výběr než pouze asi z 38 tisíc 'civilkářů', kteří civilní službu nastupují," uvedl ministr.

Zrušení civilní služby podpořilo 43 ze 46 přítomných senátorů, pro zánik základní vojenské služby hlasovalo 46 z 50 přítomných senátorů. Ani při jednom z těchto hlasování nikdo nebyl proti.

Záměr zrušit základní vojenskou službu předložil vládě už loni v květnu tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Reformu armády, která počítá s její profesionalizací, schválila vláda v listopadu 2003. To už byl ale ministrem obrany Miroslav Kostelka, neboť Tvrdík v polovině roku 2003 rezignoval kvůli nesouhlasu se škrty v armádním rozpočtu.

Ani Kostelka se ale schválení konce povinné vojny jako ministr nedočkal. Při letní rekonstrukci vlády ho nahradil Kühnl.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Americké stroje F-22 Raptor na základně Lakenheath v Británii
Superstíhačky jsou zpátky v Evropě. Raptory se zapojí do několika cvičení

Hned šest superstíhaček F-22 Raptor vyslaly Spojené státy o víkendu znovu do Evropy v rámci balíčku na odstrašení Ruska. Jde o teprve třetí nasazení těchto...  celý článek

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.