Další nominace na ústavní soudce. Prezident Miloš Zeman navštívil v krátké době

Další nominace na ústavní soudce. Prezident Miloš Zeman navštívil v krátké době už podruhé Senát, aby hájil navrhovaná jména (20. června 2013). | foto: Vít Šimánek, ČTK

Zemanovi neprošel první ústavní soudce, Rychetský ve funkci zůstává

  • 153
Prezident Miloš Zeman uspěl jen zčásti se svými nominacemi na ústavní soudce. Senátoři v tajném hlasování rozhodli, že v úřadu soudce bude pokračovat současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, plénum doplní Kateřina Šimáčková a Ludvík David. Mandát neobhájil Miloslav Výborný.

Výborný v tajném hlasování získal 36 ze 73 hlasů. Funkce mu tedy utekla o pouhý jeden hlas. Se jmenováním soudkyně Šimáčkové vyslovilo souhlas 59 senátorů, Davida podpořilo 67 a Rychetského 62 senátorů.

"Chtěl bych především upřímně gratulovat těm nominantům, kteří získali potřebnou většinu hlasů, a ubezpečit je z vlastní zkušenosti, že je nečeká lehká práce. To ale oni dobře vědí. Senátu bych chtěl poděkovat za korektní projednávání věci a konstatovat, že byť i o jediný hlas Senát splnil svoji ústavní pravomoc, kterou ve vztahu k návrhům prezidenta má," reagoval na výsledky hlasování Výborný.

Ten nyní zůstává řadovým zaměstnancem Ústavního soudu. Má roli poradce. Jeho pracovní poměr končí 15. srpna. Pak by rád podle svých slov zůstal dále v justici.

Noví ústavní soudci

Někdejší vicepremiér, signatář Charty 77 a polistopadový generální prokurátor Pavel Rychetský byl také ministrem spravedlnosti, předsedou Legislativní rady vlády nebo předsedou senátního ústavně-právního výboru za ČSSD.

Kateřina Šimáčková je členkou sociálně-správního kolegia Nejvyššího správního soudu. Na Masarykově univerzitě v Brně vyučuje ústavní, církevní či mediální právo, je také spoluautorkou Komentáře k listině základních práv a svobod a právních učebnic.

Ludvík David je členem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, přednáší na Masarykově univerzitě a na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Zeman dodá senátorům jiné jméno

Prezident ve čtvrtek přijel navrhovaná jména před senátory hájit osobně. Připomněl, že je konzultoval například s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem nebo předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou.

"Prezident není stroj na podpisy, ale stejně tak platí, že Senát samozřejmě není stroj na schvalování prezidentových návrhů. Budu pokládat za naprosto legitimní a samozřejmé, jestliže se Senát případně rozhodne nevyhovět některému z mého návrhů. A zavazuji se, že v takovém případě bez zbytečného otálení předložím návrhy další, protože v případě ústavních soudců výrazně převyšuje nabídka nad poptávkou," řekl v úvodním proslovu Zeman.

Narážel tím na fakt, že ústavně-právní výbor nedoporučil senátorům schválit nominaci Miloslava Výborného (více čtěte zde). Někdejší ministr obrany, předseda Legislativní rady vlády a šéf sněmovního ústavně-právního výboru za KDU-ČSL Výborný byl ústavním soudcem do začátku letošního června. Podílel se tedy třeba na zamítavém stanovisku k církevním restitucím. Na Ústavní soud se přitom obrátili v této věci i politici ČSSD. Tato strana má nyní v Senátu většinu.

V krátké řeči Zeman obhajoval jen jedno jméno. A to Pavla Rychetského, jenž je nyní předsedou Ústavního soudu. Podle něj je to člověk, kterého osobně zná (připomněl, že Rychetský ho například v říjnu 1989 zastupoval, když žaloval Rudé právo), a proto ho může s čistým svědomím doporučit. "Vím, že proti Pavlu Rychetskému mluví jeden argument, jeho úmysl ukončit své volební období v roce 2017. Chtěl bych vás závěrem svého vystoupení ujistit, že vynaložím veškerou svoji nepopiratelnou výmluvnost, jakož i oslnivé osobní kouzlo, které je mi vlastní, k tomu, abych v případě, když Pavla Rychetského schválíte, ho přesvědčil, aby vykonával svoji funkci patřičných deset let," přesvědčoval senátory Zeman.

Prezident však nevyčkal v sále na rozhodnutí senátorů a odešel během rozpravy. Před nástupem do auta se vyjádřil k aktuální politické situaci. Konkrétně k nominaci Miroslavy Němcové na post premiérky (o nominaci více čtěte zde).  "Já považuji za zdvořilé vůči politickým představitelům, abych jim svůj názor sdělil dříve než médiím," řekl přítomným novinářům a pozval je na úterní tiskovou konferenci. Nechtěl ani upřesnit, zda ve prospěch Němcové hraje to, že pochází z Vysočiny, kde má Miloš Zeman chalupu. "Já nikdy nepoužil tato kritéria," řekl. Dodal, že neví o ničem, co by hrálo proti ní, ale bude o tom ještě mluvit mimo jiné  s představiteli ODS.

Chyboval jsem a nezalíbil se jedné ze stran sporu, řekl Výborný

Před senátory dopoledne vystoupili také navrhovaní kandidáti. Rychetský pro obhájení své funkce použil mimo jiné povídku od Karla Čapka Poslední soud. Soudkyně Kateřina Šimáčková zase v projevu řekla, že je potřeba "dát si pozor, aby svoboda se nestala pardonem pro sobectví".

"Zdá se mi, že proti návrhu prezidenta republiky, který se týká mé osoby, jsou dvě silné výhrady. Jedna se týkala způsobu mého rozhodování v některých předcházejících věcech, jedna byla obecnější, totiž, že ne každý souhlasí s tím, aby se ústavní soudce stal podruhé ústavním soudcem," uvedl k přítomným politikům ještě před hlasováním Výborný. Senátorům pak vzkázal, že jako soudce zpravodaj rozhodl či připravil k rozhodnutí 2 600 věcí.

"Je nepochybné, že mezi těmito kauzami byly i takové případy, které byly rozhodnuty tak, že se nelíbily jedné, či druhé straně soudního sporu. Tak už to u soudu bývá," řekl Výborný s tím, že i on zcela určitě při rozhodování chyboval. "Kdybych tvrdil opak, bylo by to hloupé, pyšné až snad směšné. Co ale mohu říci upřímně, nikdy jsem nezradil svůj slib soudce, vždy jsem rozhodoval podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně," uvedl. Za svůj projev si stejně jako Rychetský vysloužil potlesk části pléna.

Senátoři následně vedli o jménech diskusi. Proti procesu schvalování měl námitky senátor ODS Miroslav Škaloud. Jeho kolega Miloš Vystrčil však ujistil, že ODS podpoří všechny čtyři kandidáty. "Je potřeba, aby ústavní soudci měli svoji osobní integritu, aby si ji uměli chránit, aby byli stateční, erudovaní, nezávislí, aby měli čitelnou a jasnou historii. Seznali jsme, že tito čtyři kandidáti toto splňují, proto mohu za klub ODS prohlásit, že my hodláme kandidaturu podpořit," řekl Vystrčil.

Už v dubnu senátoři posvětili první návrhy Zemana na ústavní soudce Miladu Tomkovou, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka a Vladimíra Sládečka. Rozhodování přitom přišlo v době, kdy hrozilo, že kvůli nízkému počtu soudců, kterým postupně vypršel mandát, nebude moci zasedat plénum (více o kritické situaci čtěte zde). To by prakticky zablokovalo rozhodování soudu. Problém umocnilo to, že někdejší prezident Václav Klaus u senátorů neuspěl s návrhy, aby byl ústavním soudcem Zdeněk Koudelka nebo Jan Sváček.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue