Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senátoři schválili novelu školského zákona, inkluze se odkládat nebude

  16:58aktualizováno  16:58
Senátoři ve středu po dlouhé rozpravě odsouhlasili povinný poslední ročník mateřské školy a nárok na školku pro dvouleté děti. Změny má přinést novela školského zákona, která zároveň sjednotí přijímací zkoušky na střední školy a zavede povinnou maturitu z matematiky. Pokus části senátorů odložit inkluzi neprošel.

Senátoři jednali o novele školského zákona | foto: Senát Parlamentu České republiky

„Pokud chceme vzdělání brát vážně, musíme stejně odpovědně přistupovat ke všem skupinám - učitelům, rodičům a dětem,“ prohlásila ministryně školství Kateřina Valachová při obhajobě vládního návrhu. Právě neférový přístup k rodičům však novele vytýkala řada senátorů během mnohahodinové rozpravy.

Rozvrh

Všechny čtyřleté děti mají mít nárok na umístění v mateřské škole od roku 2017, tříleté děti od roku 2018 a dvouleté děti od roku 2020.

Povinná maturita z matematiky má platit ve školním roce 2020/2021, tedy čtyři roky po zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Odpor se zvedl především proti zavedení nároku dvouletých dětí na přijetí do mateřské školy. Podle Valachové je už nyní ve školkách přijato na čtyřicet tisíc dětí do tří let věku. „Je to zcela přirozená reakce na demografický vývoj,“ řekla ministryně. Uvedla také, že přítomnost dvouletých dětí nebude znamenat „žádné extra investiční náklady“, jen bude třeba vyhovět odlišným předpisům ohledně bezpečnosti hraček a výživy.

Předseda senátorů ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha ovšem namítl, že změna bude znamenat zvýšené náklady pro obce, které jako zřizovatelé budou muset ve školkách zajistit a držet dvouletým dětem místo. Z podobného důvodu Vícha odmítl vytvoření spádových obvodů pro mateřské školy.

Novelu, pro kterou dnes hlasovalo 39 z 67 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Povinný rok školky

Dalším předmětem sporu se stalo zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy. Valachová upozornila senátory, že pro devadesát procent všech pětiletých a šestiletých dětí, které mateřskou školu již navštěvují, se nic nemění. Ani ostatní prý nemusí do mateřinky docházet - stačí, když jejich rodiče děti zapíší a oznámí, že hodlají děti vzdělávat individuálně sami či v dětských skupinách.

Proti návrhu přesto vystoupila řada senátorů, kteří mu vytýkali především snahu oslabit roli rodičů ve výchově dětí a standardizovat vzdělávací proces navzdory individuálním potřebám rodin. Eliška Wagnerová dokonce označila propozici za protiústavní, neboť Ústava podle ní zmiňuje povinnost pouze ve spojitosti se základním stupněm vzdělání.

Senátoři se střetli i kvůli navrhované možnosti individuálního domácího vzdělávání starších žáků. Bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) v této souvislosti mluvila o „šlechtickém přežitku“ a „dehonestaci vzdělávacího procesu“. Návrh naopak bránili zástupci pravice jako variantu k úsilí o „erární servis“ a „jeden model vzdělávání pro všechny“.

Novela počítá také s tím, že se od příštího roku se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.

Inkluze se neodkládá

Část senátorů se snažila pozměňovacím návrhem odložit o rok spuštění změn v inkluzi, tedy zavedení nových pravidel společného vzdělávání žáků se speciálními potřebami v běžných školách. Školský výbor v úterý překvapivě doporučil odložit spuštění nových pravidel, která mají začít platit od září.

Většina škol už integruje

V běžných základních školách se vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením, z toho téměř 46 tisíc formou individuální integrace. Z celkového počtu 4 100 běžných základních škol individuálně integruje děti s postižením 3 175 škol.

V praktických a speciálních školách se vzdělává téměř 24 tisíc dětí s postižením. Největší podíl dětí v těchto školách tvoří děti s mentálním postižením, i jejich počet v běžných školách však trvale roste.

Zdroj: ČOSIV

Senátoři namítali, že školy na příliv žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jimž by měli pomáhat asistenti, nejsou připraveny. Podle ministryně žádný příliv nehrozí a novela má garantovat finanční podporu rodičům, dětem i školám. „Nebudou se vykrádat kapsy učitelů, aby se zaplatili asistenti pedagoga,“ řekla Valachová.

Nárok dětí s handicapem na vzdělávání v běžné škole zákon zaručuje od roku 2005. Reálně se většina dětí s různými problémy už nyní vzdělává v běžných školách. „Lze říct, že školy nemají žádnou systémovou ani finanční podporu pro speciální vzdělávací potřeby dětí, které už nyní ve třídách jsou. Budou tam 30. června, budou tam 1. září,“ poznamenala ministryně.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.