Poslanci a senátoři se už neschovají za doživotní imunitu. Zrušili si ji

Poslanci a senátoři se už neschovají za doživotní imunitu. V parlamentu na osmnáctý pokus prošla změna ústavy rušící doživotní imunitu vrcholných politiků. Po Sněmovně to ve středu schválil i Senát. Je to tedy definitivní, prezident Miloš Zeman totiž do ústavního zákona zasáhnout nemůže.

Šéf Senátu Milan Štěch podpořil spolu s kolegy změnu ústavy, kterou si poslanci a senátoři zrušili doživotní imunitu. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Pro změnu ústavy bylo 58 senátorů, 6 jich bylo proti, 7 se zdrželo. Zákon výrazně podpořili přítomní sociální demokraté, lidovci a někteří další jednotlivci. Z ODS byli pro změnu ústavy jen dva - místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a také Miloš Vystrčil (jak hlasovali jednotliví senátoři, najdete zde).

Prakticky změna, na kterou ve středu kývli senátoři, znamená, že policie bude moci stíhat poslance i senátory, až ve funkci skončí, pokud je kolegové odmítnou vydat během výkonu jejich mandátu. Žádný poslanec a senátor se tak už za svoji imunitu neschová.

Imunita politiků podle ústavy

Článek 27
(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem.
(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

Tučně jsou vyznačeny čtyři části upravující přestupkovou a trestněprávní imunitu.

Nově se v odstavci 4 nahrazuje "navždy" slovy "po dobu trvání mandátu".

Loni spadl podobný návrh v Senátu pod stůl o dva hlasy, když v horní komoře parlamentu zákon nepodporovala ODS a chybělo několik senátorů ČSSD, kteří počítali s tím, že zákon najisto projde.

Tentokrát si už sociální demokraté, kteří mají v Senátu většinu, docházku ohlídali, projednávání změny ústavy zařadili na pevný čas a potřebná třípětinová většina přítomných se našla.

"Doživotní imunita je raritou, v Evropě je ojedinělá," upozornil před tím senátor Miroslav Antl z klubu ČSSD, která má v horní komoře parlamentu většinu. Loňské rozhodnutí Senátu označil za nezodpovědné.

"Současná úprava neodpovídá ústavní praxi v jiných zemích ani rovnosti občanů před zákonem," řekla senátorům zástupkyně poslanců Kateřina Klasnová z Věcí veřejných. Imunitu označila za pozůstatek monarchistických tradic.

Šéf Senátu Milan Štěch vybídl kritiky omezení imunity, aby nebránili přijetí návrhu.

"V naší společnosti je mnoho odvážných lidí, kteří vyjadřují názory a žádnou imunitu nemají," řekl v diskusi.

Policie bude moci pro poslance dojít, až ve Sněmovně skončí

Jak bude nově probíhat stíhání poslanců a senátorů, když o ně policie "projeví zájem"? Policie tak jako nyní požádá příslušnou komoru parlamentu, aby zákonodárce vydala k trestnímu stíhání. A když to Sněmovna nebo Senát neudělají, bude si policie pro dotyčného moci dojít po skončení jeho mandátu.

Zrušit doživotní imunitu trvalo 20 let

Od sametové revoluce proběhlo 18 pokusů o omezení poslanecké imunity v ČR. Navrhovali to např.Miloslav Výborný (v letech 1993, 1998, 1999), Hana Marvanová (1997), Zdeněk Vojíř (1998), Pavel Němec (1998), vláda premiéra Zemana (1999) i premiéra Špidly (2003), Ivan Langer (1999), poslanci Strany Zelených (2009-2010), lidovci Miroslav Kalousek a Jan Kasal (2005), Jaroslav Kubera, Jiří Pospíšil a Přemysl Sobotka (2006-2007), předsedové koaličních stran Radek John, Petr Nečas a Karel Schwarzenberg (září 2010).

zdroj: Wikipedie

Šéf senátního klubu ODS Jaroslav Kubera změnu zpochybnil. Poslanci a senátoři by podle něj měli mít imunitu jen na projevy a hlasování v parlamentu. Jinak vůbec. Jeho návrh, kdyby se k němu senátoři přiklonili, by ale ve skutečnosti znamenal, že by opět nebylo schváleno nic. Obě komory parlamentu se totiž musí shodnout na stejné změně ústavy.

"Sněmovna i Senát už stejně každého vydají, pod tlakem takzvaného veřejného mínění," zpochybňoval navrženou změnu ústavy Kubera. A varoval kolegy, že i když změnu schválí nejpozději do roka, nebo až nebude o čem psát, problém imunity se bude v parlamentu řešit znovu, protože schválená úprava bude označena za nedostatečnou.

"Naše imunita je pouze něco iluzorního. Je to podobný problém jako náhubkový zákon pro novináře. Ale nebojím se to říci, právě proto, že ještě mám tu imunitu," kritizoval v rozpravě změnu ústavy také Vladimír Dryml, který od ČSSD dezertoval k zemanovcům. "Nebudeme dělat nic jiného než chodit po soudech," varoval kolegy senátory Dryml.

"Dost mě překvapuje ten boj za práva poslanců a senátorů, kdybyste aspoň tak bojovali za práva občanů," oponoval kritikům úpravy ústavy Štěch a připomněl, že spolu se zavedením přímé volby prezidenta prošla i úprava, podle níž má hlava státu imunitu také pouze v době výkonu funkce.