Návrh poslanců našel v Senátu podporu. Ilustrační foto

Návrh poslanců našel v Senátu podporu. Ilustrační foto | foto: Václav Pancer, MF DNES

Senát kývl na návrh rychlých zákonů v době teroru

  • 4
V případě ohrožení státu nebo válečného stavu bude moci Sněmovna ve zkráceném jednání přijmout zákon do 72 hodin. Senát neměl proti tomuto poslaneckému návrhu výhrady a vyjádřil vůli se předlohou nezabývat. Novelu musí ještě posoudit prezident Václav Klaus.

Předkladatelé tvrdí, že současné znění řádu není úplně v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti státu. Chybí v něm podle nich výslovná úprava posuzování zákonů ve zkráceném jednání.

Na předloze začali poslanci pracovat už po předloňských teroristických útocích v Madridu. Na stůl všech poslanců se ale dostala více než rok poté, po teroristických útocích v Londýně. Urychlené přijetí zákona umožňuje podle současných pravidel vyhlášení stavu legislativní nouze.

Vyhlásit ho může předseda Sněmovny za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Naposledy šéf Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) stav legislativní nouze vyhlásil minulý týden kvůli záplavám. - více zde

Poslanci by díky tomu měli rychle rozhodnout o penězích na odstranění povodňových škod. Jednací řád ale neříká, dokdy musí Sněmovna v režimu legislativní nouze o navržených předlohách rozhodnout. Termín záleží jen na vůli jejího šéfa. Navrhovaná úprava pro případy ohrožení státu nebo válečného stavu je přísnější, neboť ukládá rozhodnout do 72 hodin.

V průběhu schvalování bude řada omezení
Stejně jako při stavu legislativní nouze bude moci Sněmovna upustit v takovém případě od obecné rozpravy ve druhém čtení a omezit řečnickou dobu poslanců na pět minut. Poslanec bude moci také promluvit v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou. Takovým způsobem ale nebude přípustné projednávat návrh ústavního zákona.

Další změnou je to, že zákon o jednacím řádu bude obsahovat konkrétní seznam případů, kdy může Sněmovna rozhodovat ve zkráceném jednání, tedy tak, že může o předloze rozhodnout už v prvém čtení.

Půjde o návrhy na vyhlášení válečného stavu, vyhlášení stavu ohrožení státu, vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, a v neposlední řadě také o souhlas s vysláním ozbrojených sil do ciziny.

Zaorálek, který v horní komoře předlohu obhajoval, senátorům poděkoval za její hladké projednání. Příležitosti využil také k tomu, aby se s nimi pro zbytek sněmovního volebního období rozloučil. "Ti, kteří jdou na smrt, zdraví ty, kteří trvají nepřetržitě," řekl s odkazem na blížící se sněmovní volby.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video