Ve vedení horní komory nedošlo ke změně.

Ve vedení horní komory nedošlo ke změně. | foto: ČTK

Senát je kompletní, znovu mu šéfuje Sobotka

  • 139
Horní komora parlamentu je opět v plné sestavě. V úvodu její první schůze složilo ústavou předepsaný slib šestadvacet nových senátorů. Chyběl jen ministr zahraničí Vondra, který je na summitu NATO v Lotyšsku. Schůze pokračovala volbou vedení, staronovým předsedou se stal Přemysl Sobotka.

Sobotka dostal 74 ze 77 odevzdaných hlasů. Kromě stranických kolegů ho tak podpořili také senátoři z ostatních klubů. Na rozdíl od voleb před dvěma lety nyní Sobotka neměl protikandidáta.

"Je to historický rekord, kdy byl předseda zvolen v prvním kole 96 procenty odevzdaných hlasů," okomentoval výsledek předseda volební komise Josef Pavlata (ODS). Staronový šéf horní komory pak své kolegy pozval do jednoho ze senátních salonků na skleničku.

V předvolebním projevu Sobotka uvedl, že nominaci přijal kvůli tomu, že nerad odchází od rozdělané práce. Připomněl, že si za svůj úkol stanovil mimo jiné zvýšení role Senátu v zahraniční politice nebo ochranu politické kultury.

Nepřekvapila ani volba místopředsedů
Místopředsedy Senátu byli podle očekávání zvoleni stávající místopředseda komory Jiří Liška (ODS), bývalý šéf senátorů ODS Jiří Šneberger, někdejší předseda senátorského klubu ČSSD Jan Rakušan a Petr Pithart z KDU-ČSL, který byl rovněž místopředsedou už v minulém období. V souladu s dohodami senátorských klubů neměli protikandidáty.

První tři kandidáti získali po 71 hlasech, Petra Pitharta volilo 55 senátorů. Podle kuloárových informací mu chyběly některé hlasy z ODS, která u soudu neúspěšně zpochybnila jeho opětovné zvolení senátorem za Chrudimsko. - více zde

Senátoři se rozdělili do výborů
V duchu dohod svých klubů si senátoři zvolili i předsedy devíti výborů horní komory. Zástupci ODS, která má v Senátu nadpoloviční většinu, povedou šest z nich. Zbývající třem budou předsedat senátoři z ČSSD, KDU-ČSL a Klubu otevřené demokracie (KOD).

ODS zůstalo vedení ve výborech ústavně-právním, pro záležitosti EU a pro zdravotnictví a sociální politiku. ČSSD, která v minulém funkčním období žádný výbor nevedla, díky početnímu posílení získala výbor pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí. Lidovcům po početním oslabení zůstal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Senátoři schválili také své rozdělení do jednotlivých výborů. Například herec Tomáš Töpfer (za ODS) se stal členem zahraničního výboru. Vsetínský starosta a kandidát na předsedu KDU-ČSL Jiří Čunek (KDU-ČSL), je ve výboru ústavně-právním.

Bez zařazení do některého z výborů zůstali pouze dva senátoři z klubu ODS kvůli svým ministerským funkcím - ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a
ministr zahraničí Alexandr Vondra.

Schůzi zahájila hymna a slib
První schůzi Senátu v povolebním složení zahájila tradičně státní hymna. Poprvé v desetileté historii české horní komory přišel na takovéto zasedání i předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD).

Hned v úvodu schůze skládali noví i staronoví senátoři slib. Slíbili věrnost České republice, dodržování její ústavy a zákonů a také to, že svůj mandát budou "vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí".

Jako první tato slova pronesl nejmladší člen horní komory, dvaačtyřicetiletý Richard Svoboda (ODS). Složením slibu se noví senátoři ujali mandátu, Vondra tak učiní patrně ve čtvrtek.

Nové vedení Senátu, jehož volba byla dalším bodem programu, tak volí jen 80 členů horní komory.

Klub ODS disponuje bez chybějícího Vondry 40 hlasy, klub ČSSD má 12 a frakce KDU-ČSL 11 členů. V Klubu otevřené demokracie je osm senátorů, v klubu SNK o jednoho méně. Zbývající dva senátoři jsou členy KSČM.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video