Senát vrátil Sněmovně novelu volebních zákonů, která má zavést limity pro politické strany a hnutí na volební výdaje. Chce především zpřesnit pravidla podpory volebních uskupení, kterou by jim poskytovali nekandidující jednotlivci, firmy nebo spolky. Výši limitů Senát nezměnil, i když k přijetí návrhu ODS na jejich snížení chyběly jen dva hlasy.
Pokud poslanci senátní úpravy neschválí, novela nebude přijata. Výdaje stran na kampaň v parlamentních a krajských volbách by zůstaly neomezeny. Na podobě volebních zákonů se podle ústavy musí parlamentní komory shodnout.
Návrh počítá s tím, že v případě voleb do Sněmovny bude moci každé kandidující uskupení za kampaň utratit maximálně 90 milionů korun. V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta.
Zavedení limitů se nebude týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, byť plní roli krajského zastupitelstva.
Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15 000 na 19 000 korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.
Novela počítá také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran novému nezávislému úřadu.
Nejvýše tři miliony korun za rok
Senát ve středu projednával také novelu o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů zlepšit dohled nad jejich hospodařením. Pro to, aby politické strany mohly dostat od jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok, hlasovalo 37 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Hlasování se zdrželo 25 členů horní komory.
Norma stranám vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 tisíc korun ročně místo nynějších 855 tisíc. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 tisíc korun.
Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad se sídlem v Brně. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv.
Povinný transparentní bankovní účet
Strany budou muset mít podle předlohy transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Úvěry si budou moci brát jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank.
Omezení půjček, jak je Sněmovna schválila na návrh opoziční TOP 09, zpochybnil senátor Jiří Šesták (STAN). Zejména malé strany, které nemají čím ručit, podle něho těžko na bankovní úvěr dosáhnou. „Dostáváme se do nebezpečí nerovné politické soutěže,“ uvedl.
Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) ale podotkl, že půjčky od jiných než registrovaných subjektů můžou ohrozit nezávislost politických stran.
Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýše dvakrát po sobě.
Úřad by měl mít vedle předsedy a čtyř členů deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by to bylo asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.
Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by úřad mohl pokutovat až 200 tisíc korun. Až dvoumilionovou sankci by mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.
Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.
