Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Selhání tajných služeb ovlivňuje NATO

  6:00aktualizováno  6:00
Severoatlantická aliance se na červnovém summitu shodla na potřebě posílit spolupráci zpravodajských služeb v boji proti terorismu. Hned v následujícím měsíci bylo zveřejněno několik zpráv, které poukazují na selhání tajných služeb v USA i Velké Británii.

Vzájemná součinnost zpravodajských agentur těchto dvou států je přitom klíčová i pro NATO. Předpokládá se, že špionážní centra USA a Británie pracují nejúčinněji v celé alianci. Logicky se tedy nabízí závěr, že pokud jde o práci rozvědek, je v krizi celé NATO.

Američtí vyšetřovatelé došli k závěru, že americké bezpečnostní složky tak či onak pochybily dvakrát: před teroristickými útoky z 11.září 2001 a před válkou v Iráku v roce 2003. V prvním případě lze namítnout, že se znalostmi, které máme dnes, se minulé chyby hodnotí snáze. Pro Američany - jak sami zdůrazňují - je důležité, aby se z dřívějších selhání poručili.

Z hlediska mezinárodní politiky a budoucnosti Severoatlantické aliance jsou mnohem varovnější omyly z doby před útokem Američanů a jejich spojenců na Irák. Je dobře známé, že špatné informace o iráckých zbraních hromadného ničení zpochybnily iráckou válku v očích světové veřejnosti.

Ještě horší je však poznání, že Američané a Britové plánovali celou akci v Iráku, aniž by měli po ruce správné analýzy. To se nutně muselo odrazit v chybách ve spojenecké strategii. Situace v Iráku je dnes mnohem vyhrocenější, než oficiální americké plány v době útoku na Irák předpokládaly.

Lze vůbec čelit další hrozbě?

Řada analytiků dospívá k závěru, že v současné situaci Amerika a její spojenci ztrácejí schopnost reagovat na bezpečnostní hrozby. Válka v Iráku tedy může mít paradoxně úplně opačný důsledek, než ten, který zamýšlela administrativa George Bushe.

Co kdyby dnes bylo nutné vojensky zasáhnout v dalším státě? Je možné po zkušenostech z Iráku očekávat, že by americká veřejnost takovou akci podpořila? Šli by do toho politici? Je vcelku jasné, jaký by byl postoj světové veřejnosti.

Týdeník The Economist napsal, že třeba Írán si je stále více jist svou pozicí ve vztahu k Americe. Útok Spojených států na další zemi je možné očekávat pouze v případě, že Američané uspějí při stabilizaci Iráku. Tak to alespoň vnímají na íránském ministerstvu obrany. Jakýkoliv americký nátlak se tedy nyní jeví být méně účinným.

Úskalí součinnost tajných služeb

Americké zprávy upozorňují, že bezpečnostní agentury v minulosti nedokázaly efektivně spolupracovat. Mezi jednotlivými službami, včetně CIA a FBI, údajně existovaly neprostupné zdi.

Kritici Bushovy administrativy dokonce tvrdí, že za vlády současného prezidenta se rozpoutala jakási studená válka mezi jednotlivými úřady: Stanoviska ministerstva zahraničí, ministerstva obrany, Bílého domu či CIA bývají nejen značně rozdílná, ale také vzájemně konfrontační – přinejmenším v politickém zákulisí.

Je možné překonat nedůvěru zpravodajských služeb či jejich neochotu dělit se o získané poznatky na mezinárodní úrovni a v rámci NATO, když to v posledních letech neuměly ani bezpečnostní složky uvnitř Spojených států?

Tajné služby USA čelí výtkám, že nebyly schopny získávat informace v terénu. Bilance Britů je jen o málo lepší. Paradoxem ovšem je, že zpravodajské orgány dalších států NATO jsou na tom v tomto ohledu ještě mnohem hůře a jsou závislé na přísunu zpráv od Američanů a Britů. Zřejmě s výjimkou Francie.Dokonce i zpravodajské služby dalšího velkého státu aliance – Německa – se podle všeho spíše zaměřují na analýzy, než na vlastní špionážní aktivity.

Klíčové poučení z amerických či britských selhání lze pak najít v tom, že i činnost tajných služeb mohla být značně ovlivněna celkovou politickou atmosférou. Když byly hlava státu, většina politické elity a rozhodující část médií přesvědčeny, že je nutné vést válku, zpravodajským agenturám se těžko hledaly argumenty proti. To by se mělo změnit.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.