Převedeno na lidský věk, nové slovenské strany ještě neřeknou ani máma a pozornost si dobývají neustálým křikem.
Avšak v době, kdy jsou jména většiny současných politiků spojována s korupčními skandály, získávají nebývalou voličskou podporu. Obyčejní lidé Igora Matoviče jsou podle předvolebních průzkumů čtvrtou nejsilnější stranou (6,7 %) a 99 procent Ivana Weisse pátou (5,2 %).
"Zavedené strany zanedbaly řešení svých problémů a nenabídly akceptovatelné nové tváře. Voliči jsou tak náchylní dát hlas těm, kteří slibují jen to, že se budou chovat jinak," vysvětluje sociolog Pavel Haulík.
Jenže zástupci těch starších stran si na ně stěžují.
Šance slovenských stranŠanci na slovenský parlament má nyní podle průzkumů sedm stran.
Nové malé strany ovlivnily i českou politiku. Po volbách v roce 2010 se do Sněmovny dostala teprve rok stará strana TOP 09 a Věci veřejné, které na celostátní úrovni začaly fungovat několik měsíců před volbami. Zatímco "topka" platí za zavedenou stranu, Věcem veřejným po skandálech hrozí, že po příštích volbách z parlamentu vypadnou. Zakládání nových stran je oblíbená činnost expředsedů ČSSD. Ani Strana práv občanů - Zemanovci, ani Národní socialisté Jiřího Paroubka zatím v preferencích nepřekonali hranici pro vstup do Sněmovny. |
"Každý novotvar, který přišel na politickou scénu, skončil nedobře. Ať už to bylo ANO či SOP. Také SaS, musím říct. Připisuji to nováčkovské nezralosti, ale politika je o schopnosti hledat průsečíky, a ne o diktátu vlastních řešení. Kdo s touto představou vstupuje do politiky, nemůže uspět. A ztrácí partnery," řekla MF DNES premiérka Iveta Radičová.
Příklad SaS Richarda Sulíka
SaS Richarda Sulíka byla novou stranou minulých voleb. Vznikla v únoru roku 2009 a v roce 2010 se dostala do parlamentu. V říjnu 2011 však v hlasování o pomoci Řecku, které premiérka Radičová spojila s hlasováním o důvěře vládě, své koaliční partnery nepodpořila a vláda padla. Předvolební průzkumy dávají straně SaS jen 5,1 procenta.
Díky této straně se také vyprofilovali Matovičovi Obyčejní lidé, čtyři nezávislí politici, kteří vstoupili do parlamentu na kandidátce SaS, ale po opuštění společného klubu si vytvořili vlastní stranu.
"Vytváření nových a nových stran, odchody a štěpení v případě rozdílnosti názorů, to je na Slovensku v současné době běžný postup, který je také jako běžný přijímán veřejností. Když je někdo nespokojený, prostě odejde a založí si novou stranu. Uskupení pak podléhají jediné osobnosti a s jejím odchodem také zanikají,“ říká sociolog Haulík.
Výsledkem je velké množství malých stran v pravé části politického spektra. Malých stran, z nichž žádná není výrazným lídrem a které se v případě koalice dokážou jen velmi těžce shodnout. Poslední podobný "slepenec" fungoval jen rok a půl a vedl k současným předčasným volbám.
Jenže jak rychle si tyto strany pozornost voličů získávají, tak ji mohou také ztratit. "Nedá se říct, že by nové strany volili lidé určitého věku nebo vzdělání. Často však jde o takzvané papučové voliče. V průzkumech se přikloní k jedné z těchto stran, ale volit třeba vůbec nejdou," vysvětluje Haulík.
