Policisté přiznávají, že jsou hodnoceni čárkovým systémem podle počtu objasněných trestných činů a právě počet čárek má vliv na to, kolik peněz dostanou na výplatu. Tlak nadřízených na zvyšování objasněnosti je pak podle některých řadových policistů tak velký, že prakticky nutí podřízené, aby měli čárek čím dál tím více.
"Statistiky jsou zkresleny až o třicet procent - aby velitelé dostávali desetitisícové odměny za to, jak jsou dobří," potvrdil už dříve zavedenou praxi falšování policista z Břeclavska a podobně hovoří i strážci zákona z jiných míst.
Šéf břeclavského policejního ředitelství Miroslav Stromecký přiznal, že v hustopečském případě selhal kontrolní mechanismus okresního ředitelství. "Už jsem ho změnil. Nyní to budu dělat sám," řekl Stromecký.
Policista z okresního ředitelství, který měl příslušné kontroly na starosti, už odešel z ředitelství na vlastní žádost. "Odešel v té době, kdy už tady začalo být horko," řekl Stromecký.
Vyloučil, že by někdy nadřízení vyžadovali po policistech, aby podváděli nebo nevyšetřovali trestnou činnost, i když přiznal, že donedávna byli strážci zákona skutečně úkolováni zejména k objasňování trestné činnosti.
|
Proč páchají policisté delikty |
|
Podle webových stránek inspekce ministra vnitra může být příčinou různých deviací u policistů například to, že nejsou přiměřeně kontrolováni a při chybném chování často nejsou vůbec nebo jen nedostatečně bráni k disciplinární odpovědnosti. „Každá moc korumpuje, je-li vykonávána bez dozoru a jestliže při jejím zneužití není nikdo volán k odpovědnosti. Vedoucí každého policejního organizačního celku se musí osobně angažovat a vysílat jasné signály, že jakékoliv deviantní chování podřízených policistů nebude v žádné podobě trpěno a projeví se při jejich hodnocení a povyšování,“ uvádí se na stránkách ministerské inspekce. |
Šéf hustopečského oddělení Hrdlička dosud čin, z něhož je obviněn, kategoricky popírá. Podle dosavadního vyšetřování vykázal zhruba dvacet objasněných trestných činů na fiktivního pachatele, zemřelého muže z Břeclavska příjmením Lákosil, pravděpodobně kvůli tomu, aby byl za zvýšenou objasněnost lépe finančně ohodnocen. Hrdlička podle inspekce vytvořil dokumenty, v nichž se Lákosil přiznal ke spáchání krádeží a vloupání s celkovou škodou za několik desítek tisíc korun.
Bývalý šéf oddělení stále tvrdí, že muž, na něhož tretsné činy vykázal, byl na oddělení skutečně vyslechnut a vypověděl to, co je ve spisech a také to podepsal. I Hrdlička ovšem přiznává nejasnosti kolem podpisu dalšího policisty, který byl výslechu přítomen. Ten se nakonec sám přiznal, že ve spisu není jeho podpis, a že jej tedy někdo zfalšoval.
"To víte, lidi s odstupem doby přestali mít obavy a začali mluvit. Tvrzení pana Hrdličky, že nic neudělal, jsem postupně vlastním šetřením zpochybnil. Asi to bylo všechno trochu jinak než tvrdí - i když zpočátku vyšetřování k Hrdličkovi vůbec nesměřovalo. Až postupem doby se vyvrbilo, kdo v tom má prsty," okomentoval to ředitel Stromecký.
Obviněný policista je už zhruba čtrnáct dnů postaven mimo službu, o jeho dalším osudu policejní ředitel rozhodne až poté, kdy bude jasný výsledek soudu.
Inspekce vyšetřuje podobné případy v celé republice
Okresní policejní ředitel Stromecký je přesvědčen, že v případě hustopečského falšování šlo na Břeclavsku o naprosto ojedinělý exces. Inspekce ministra vnitra však vyšetřuje případné falšování statistik na celém území státu. Nejdále po hustopečském případu je podle dosavadních informací na dvou policejních odděleních v Brně.
Na oddělení Brno-sever našla třináct a na služebně v městské části Komárov šestnáct případů fiktivně vykázaných jako objasněné. Návrh na obvinění zatím jednoho brněnského policisty nyní zkoumá státní zastupitelství Brno-venkov. Také v Brně podle informací z policejního ředitelství selhal kontrolní mechanismus ze strany nadřízených.
