Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technožidé křepčí v tvrdém rytmu Na Nach, před jejich mantrou není úniku

Seriál   18:20aktualizováno  18:20
Spása židovského národa a celého světa se skrývá v jediné mantře: Na-Nach-Nachma-Nachman-Me ́Uman. Židé, kteří tomu uvěřili, ji radostně křičí do nebes a v ulicích izraelských města trsají na techno. Bizarní větev chasidismu Na Nach vám představujeme v dalším díle seriálu Sekty, kulty, mesiáši.

Stoupenec chasidské sekty Na Nach v ulicích Jeruzaléma. | foto:  CC-BY-ND, Creative Commons

Pomalovaná dodávka s nápisy a portrétem starého vousatého muže v kožešinové čepici zastaví uprostřed ulice. Vyskočí z ní pětice mladíků s dlouhými vousy, bílými pletenými jarmulkami a začnou tancovat v rytmu techna vyhrávajícího z reprobeden na dodávce. Několik kolemjdoucích se zastaví, aby se podívali, co se děje. Další jim nevěnují ani pohled a pokračují rychlým tempem pryč. Obrázek, který je dnes celkem běžný v Tel Avivu, Jeruzalémě a dalších městech Izraele.

Křepčící Židé patří k chasidské sektě Na Nach vycházející z učení rabína Nachmana z Braslavi, který žil před více než dvěma stoletími na Ukrajině.

Dopis z nebes

Pro mě bylo velmi těžké sestoupit k tobě, můj drahý studente, abych ti řekl o výrazném užitku, jaký jsem měl z tvé služby a abych ti řekl, že můj oheň bude hořet do té doby, než přijde Mesiáš. Ve své službě buď silný a statečný. Na-Nach-Nachma-Nachman-Me ́Uman...

„Jeho učení následují skrze rabína Jisroele Dov Ber Odessera. Ten v roce 1922 údajně obdržel „dopis z nebes“ od zesnulého Nachmana z Braslavi, který obsahoval mimo jiné slova Na-Nach-Nachma-Nachman-Me ́Uman. Ta se stala Odesserovou osobní mantrou a písní, které mají dle jeho názoru přispět k napravení světa. Mantra se stala v okruhu Odesserových stoupenců velmi populární a vyskytuje se mimo jiné ve většině jejich písní, včetně různých více či méně popových techno-mixech,“ řekl iDNES.cz český odborník na Blízký východ Marek Čejka.

Rabín Odesser údajně našel posvátný dopis čili Petek ve chvíli, kdy se cítil velmi sláb a v depresích, protože porušil půst. Při modlitbě ho přepadl silný pocit, že má jít do svého pokoje a vytáhnout z knihovničky nějakou knihu. Když vytáhl náhodný svazek braslovské literatury, vypadl na zem dopis.

Psaní od rabína Nachmana z Braslavi rabína Odessera tak rozšťastnilo, že se dal do tance. Dlouhá léta dopis skrýval a nosil ho v klobouku.

Fotogalerie

Autenticita Peteku byla několikrát zpochybněna, stoupenci rabína Odessera však pevně věří, že slova Na-Nach-Nachma-Nachman-Me ́Uman jsou písní, která se zjeví před příchodem Mesiáše a obnoví opravdovou víru v Boha. „Mesiáš sám pak bude zpívat tuto píseň, vykoupí židovský lid a přinese znalost Boha, mír a soucit celému světu,“ stojí na webových stránkách Na Nach. „Na-Nach-Nachma-Nachman-Me ́Uman je svatá melodie, která nás může vyvést z našeho hrůzného bytí do výše víry a důvěry v Boha!“

Na Nachové věří, že opakováním mantry ničí své špatné povahové sklony a uzdravují se. Řevem, zpěvem a vykřičenými modlitbami se mohou nejlépe spojit s Bohem. Jejich společné modlitby proto vždy provází radostný jekot. „Rabín Nachman říkal, že chce, aby jeho lid byl jako divoká zvěř v lese, řval a mluvil s Bohem,“ tvrdí jeden z následovníků Na Nach Israel Blumenfeld.

Chasidismus

Tento směr judaismu vznikl v 18. století na území dnešního východního Polska a západní Ukrajiny a jeho duchovním otcem byl Ba ́al Šem Tov. Chasidismus vychází z židovské mystiky a jeho základní myšlenka je sloužit Bohu radostně. Není až tak důležité jak přesně člověk provádí různá přikázání, mnohem důležitější je, aby službu Bohu prováděl srdcem a radostí.

„Důležitým pojmem chasidismu je duchovní nadšení a o to se právě Na Nachové snaží. Když je potkáte, tančí a zpívají. Krásně na nich člověk vidí ústřední myšlenku chasidismu,“ řekl iDNES.cz odborník na judaismus Karel Hrdlička, který se s Na Nachy opakovaně setkal při svých cestách po Izraeli.

Náprava světa

Rabín Nachman z Braslavi má mezi chasidy mnoho následovníků a Na Nach představují jen jednu větev jeho duchovních potomků. Tvrdí, že rabín Odesser měl za úkol střežit Nachmanovo pravé učení a ostatní braslavští chasidé jen dělají kompromisy a jeho odkaz překrucují.

Sekta od smrti rabína Odessera v roce 1994 nemá vůdce a každý je tak zodpovědný „všemohoucímu Bohu, rabínovi Nachmanovi, sám sobě, svým přátelům a světu“. Duchovní vůdce prý nepotřebují, protože by akorát vedli jejich duše „hořkými radami“.

Na Nach podobně jako ostatní chasidé čerpají z židovské mystiky. „Jsme tady, abychom pomohli světu i nám samotným, abychom svět učinili lepším. Úkolem člověka je hledat v sobě i v okolním světě jiskřičky dobra uschované v skořápkách temných sil. Naším úkolem je najít je v sobě a ve světě. Na Nach opakováním mantry nápravují sebe i náš svět,“ vysvětlil Hrdlička.

Přestože se z videí technomodliteb v ulicích izraelských měst může zdát, že sekta je otevřená jen pro muže, opak je pravdou. Na Nach vítají mezi sebou ženy a na svém webu dokonce píší: „Žena je často silnější než muž. Na Nach je pro každého!“ Ženám nicméně podle webu Zissil doporučují, aby se do tance nezapojovaly, protože by podle rabína Nachmana z Braslavi měly být cudné.

Cirkusová atrakce

Rabín Odesser své příznivce nabádal, aby učení rabína Nachmana šířili dům od domu. Někteří Na Nachové proto obcházejí izraelská města jako Svědci Jehovovi a nutí lidem své knihy. Řada členů sekty chápe šíření myšlenek Na Nach jako svou nejvyšší povinnost a obětují tomu veškerý čas.

Rabín Nachman z Braslavi

Žil v letech 1772 až 1810 na Ukrajině, podle svých životopisců projevoval již od mladého věku velký zájem o náboženství. Byl pravnukem zakladatele chasidismu Ba’al Šem Tova a patřil mezi nejvýraznější chasidské rabíny. Jeho učení získalo na popularitě především v druhé polovině 20.století. Dnes se k jeho odkazu hlásí čtyři větve braslavských chasidů, mimo jiné i Na Nach.

Jejich hlavní zbraní při verbování nových členů jsou především dodávky. Obráží v nich Izrael, tančí a hulákají, prodávají z nich knihy rabína Nachmana a rabína Odessera. Stačí když na semaforu padne červená - hned vyskákají ven a aspoň na chvilku předvedou ostatním řidičům svůj náboženský zápal.

Někteří to považují za legraci a vítané oživení, ostatní jsou zdrženlivější. „Myslím, že jejich hlavní cíl je dělat lidi šťastné, aby se smáli, aby byla ve společnosti dobrá atmosféra, ale mě už zábavní nepřipadají. Zastaví uprostřed křižovatky a zastaví dopravu. Neohlížejí se na ostatní,“ postěžoval si obyvatel Tel Avivu Šaked Štigel.

Na Nachové svou víru šíří i písmem. „V Izraeli před jejich mantrou není úniku“, napsal před několika lety list Haarec. Graffiti „Na-Nach-Nachma-Nachman-Me ́Uman“ sprejují na domy, bezpečnostní zátarasy, billboardy, skály či na hřbitovní zdi. Přestože rabín Odesser nabádal, aby sprejovali jen s povolením majitele domu, jeho žáci na to moc nehledí.

Díky všudypřítomným graffiti a nálepkám tak jejich mantru sice znají snad všichni Izraelci, mnozí z nich však mají o jejich učení jen vágní představu. „Na Nach budí v izraelské společnosti rozpaky a často jsou nahlíženi jako cirkusová atrakce,“ domnívá se profesor judaismu na univerzitě v Indianě Shaul Magid.

Pouť na Ukrajinu

Protože sekta nemá žádnou hierarchii, je těžké říct, kolik se k ní hlásí lidí. Čejka se domnívá, že v současné době to může být několik desítek tisíc židů po celém světě. Na Nach jsou populární zejména mezi židovskou mládeží a lákají mezi sebe i lidi, kteří dosud měli k víře daleko. Podle profesora Magida sekta zlákala i několik bývalých gangsterů a trestanců.

Své přívržence dnes mají v Paříži či Los Angeles a doufají, že jejich mantra brzo zaplní celý svět. Až se to stane, má se podle jejich učení zjevit Mesiáš. Každý Na Nach by měl jednou ročně navštívit hrob rabína Nachmana na Ukrajině, což by za život měl ostatně udělat „každý člověk na světě“.

„Kromě Izraele a USA jsem jich viděl nejvíce na Ukrajině, kde se nachází řada míst spjatých se životem a smrtí rabína Nachmana z Braslavi. Hlavně v městečku Medžybiž, kde se narodil, v Braslavi, kde působil a nejvíce pak v Umanu, kde je pochován. Do Umanu se každý rok na výročí Nachmanovy smrti konají obrovské poutě braslavských chasidů z celého světa. Jezdí sem samozřejmě i řada příslušníků Na Nach,“ poznamenal Čejka.

Rabín Jisroel Dov Ber Odesser

Zakladatel Na Nach, přezdívaný svými následovníky Saba (Děda), zemřel v roce 1994, dle legend ve věku 106 let. Patřil mezi pátou generaci braslavských chasidů. S šířením zjevené mantry začal až v roce 1982, když sám hluboce uvěřil významu „dopisu z Nebes“. Shromáždil několik svých věrných a se svým učením začal objíždět Izrael.

Uman v době poutě navštívit i Hrdlička. „Je to nádherná zkušenost, toto ukrajinské městečko se během výročí úmrtí rabína Nachmana stává malým Jeruzalémem, protože tam jezdí nejen příslušníci Na Nach, ale i další židé, kteří mají Nachmana v úctě a městečko je v tuto dobu přeplněné židy,“ popsal svou zkušenost.

Příliš povrchní

Ostatní braslavští chasidé Na Nachy kritizují kvůli jejich neortodoxním zvykům a snahou strhnout na sebe pozornost. „Nemůžete se jen posadit, zavřít oči a říkat mantru, musíte studovat, naplnit své srdce modlitbami, číst Tóru a žít v souladu s přikázáním,“ řekl americkému židovskému deníku Forward rabín Chaim Kramer.

„Pro některé rabíny, včetně těch z dalších tří braslavských skupin, jsou Na Nachové příliš moderní a povrchní. Velká část chasidských skupin a charedim židů obecně odmítá nějaké výraznější prolínání se sekulární kulturou. Techno hudba obecně a techno-párty, kde dochází ke konzumaci drog, je většinou charedim považována za něco naprosto zavrženíhodného. Na Nachové jsou ale pro ostatní charedim spíš irelevantní, než aby se jimi nějak více zabývali,“ vysvětlil Čejka.



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.