Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sekora masakruje mravence a Rychlé šípy zdokonalují odvoz hlíny. I to je český komiks

  8:50aktualizováno  8:50
Potěší, že Česko konečně má komiksového teoretika, který se aktivně obohacuje tuzemskou scénu. Tou osobností je Helena Diesing. Svědčí o tom jak monografie Káji Saudka, tak i nově vydaná kniha Český komiks 1. poloviny 20. století. Historička umění v ní předkládá studii, kterou označuje za dílčí sondu do historie zdejšího komiksu. Stručný a srozumitelný text doprovází obsažná obrazová příloha, s níž si (stejně jako s grafikou svazku) působivě pohrál Štěpán Malovec.

Ondřej Sekora, Ferda Mravenec, Lidové noviny, 1933 | foto: Repro: Nakl. Verzone

V mapách českého komiksu silně převládají bílá místa a není tudíž až tak těžké je zaplňovat. Helena Diesing si objevování prvních krůčků kreslených seriálů vzala opravdu k srdci. Po přečtení několika stránek nicméně čtenář zaváhá, a zdá se, že i samotná autorka je zpočátku na rozpacích, jak s látkou naložit. Jako by si ani jeden z nich nebyl jist, zda z toho nevychází jen encyklopedický výčet jmen a titulů. Pak se však u čtenáře rozpačitost překlopí ve vášnivé listování, jemuž silně napomohou ukázky dobových „komiksů“.

Josef Lada, Pražáci na aprovisaci, Kopřivy, 1917

Josef Lada, Pražáci na aprovisaci, Kopřivy, 1917

Sekora zastínil Rychlé šípy i Mikeše

Samotné rozdělení knihy do dílčích oddílů je různorodé: autorka organizuje některé kapitoly podle času, jiné podle osobností, převládá klasifikace podle druhu a určení komiksů a obrázkových seriálů. Přesto obsah nepůsobí chaoticky. Z výkladu Heleny Diesing vystupují zejména velké osobnosti českého komiksu. Průkopnického Ladu i nejznámějšího Foglara zastiňuje Ondřej Sekora, kterého Český komiks 1. poloviny 20. století představuje jako tvůrce s výjimečně širokým záběrem. Zažitá představa, že k Sekorovi patří pouze Ferda mravenec, se tu rozplývá a místo ní se objevují klenoty, jakými jsou příběhy Kapitána Ani Muka nebo Dobrého vojáka Vendelína. Právě u Sekory lze díky Heleně Diesing sledovat postupný vývoj kresby a příklon ke komiksové podobě.

O knize

Helena Diesing: Český komiks 1. poloviny 20. století

Verzone, Praha 2011, 360 stran, doporučená cena 1249 korun.

Obálka knihy Český komiks 1. poloviny 20. století

Obálka knihy Český komiks 1. poloviny 20. století

Kunsthistorička prostřednictvím ukázek odhaluje méně známé stránky života Sekorova nejslavnějšího hrdiny. Čtenář se tak může začíst do dobrodružství Ferdy a jeho syna Bobka, lehce drastický zážitek nabízí výjev z krvavé války mravenců. I přesto, že byl obrázek publikován v Dětském koutku Lidových novin, zuhelnatělých těl a utržených končetin je v něm víc než dostatek. Sekora to komentuje s lehkostí: „Teď zavřete oči, děti, zase země vzhůru letí, v prachu, kouři trosky těl, i vůz s kuchyní vyletěl.“ Život pilného mravence silně zasáhlo i budování socialismu, do něhož se společně se svým tvůrcem pouští s neskrývaným nadšením.

Mickey Mouse se mění v myšku Hrabalku

Helena Diesing nezůstává jen u rekapitulace vývoje českého komiksu, čtenářům nabízí i zajímavé poznámky pod čarou. Například v nich osvětluje původ oslovení „Ty plantážníku“, které má pevné místo v příhodách Rychlých šípů, překvapí i popis marketingového pokrytí starých obrázkových seriálů. Opravdovou lahůdkou je ukázka překladového Mickey Mouse, který se v českém znění přejmenoval na myšku Hrabalku. Za poznámku stojí fakt, že se kreslený myšák objevil v humoristickém týdeníku Komár již roku 1930.

Není sporu, že hlavní roli v Českém komiksu 1. poloviny 20. století hrají reprodukce původních obrazových seriálů a stripů. Autorka tak umožňuje prohlédnout si průřez tehdejší tematickou tvorbou. Kromě komiksů lze navíc na stránkách knihy pročítat i skvosty jako Foglarův scénář i s pokyny pro kreslíře Jana Fishera.

Jaroslav Foglar – Jan Fischer, Černí jezdci řádí, 1938

Jaroslav Foglar – Jan Fischer, Černí jezdci řádí, 1938

Svěží grafika s mouchami

Za obrazovým materiálem se evidentně skrývá snaha o originální pojetí. Grafik knihy Štěpán Malovec využívá různého náklonu obrazu, častým zpestřením jsou detaily. Právě zvětšené výřezy však občas působí nesoudržně. Zatímco většina z nich samostatně funguje a skvěle ilustruje doprovodný text, některé detaily jsou zvětšené až příliš. Ztrácí tak jak na čitelnosti obrazu, tak na efektu.

Grafická hravost dobře vyniká na rozmístění jednotlivých okének příhod pana Bouška od Ondřeje Sekory. Ve spodním rohu každé stránky najdeme pouze jeden panel příběhu, s každým otočením se potom odhaluje další dílek skládanky.
Grafické zpracování publikace působí živě a zajímavě, daní za to je složitější manipulace s knihou. To platí například u poznámek k textu, které jsou na stránce originálně zarovnány svisle. Úměrně k hmotnosti knihy tak klesá i čtenářova chuť otáčet tlustý svazek a studovat drobné písmo, lenivější a vynalézavější milovníci faktů potom zaplatí bolavým krkem.

Bohumír Konečný – Jaroslav Přibík, Zuzanka a její svět, Květen, 1947

Bohumír Konečný – Jaroslav Přibík, Zuzanka a její svět, Květen, 1947

Drobnou vadou na kráse je také obálka. Problém netkví v grafickém pojetí, na překážku jsou spíše desky s měkkého papíru, které degradují kategorii vazby na pouhou lepenou brožuru. Díky tomu klesla cena výroby i cena prodejní, za to se výrazně snížila i odolnost knihy, která by si vzhledem ke kvalitě jistě zasloužila vazbu pevnou.

O autorce

Helena Diesing

Historička umění, která se narodila v roce 1977, zájem o českou komiksovou scénu nezapře. Mezi její první významné počiny patří například uspořádání multimediální výstavy „Kája Saudek and the 60’s aneb Zlatá šedesátá komiksově!“, která se setkala s velkým úspěchem. Autorka také sestavila první Saudkovu monografii. Výsledkem dlouhodobé rešerše v českých periodických tiskovinách je kniha Český komiks 1. poloviny 20. století, jež představuje historii kresleného seriálu daného období v českých zemích.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.