Sejřek na Žďársku je v pořadí 730. obcí, která se zapojila do Integrovaného dopravního systému (IDS) Jihomoravského kraje.
Od pondělka mohou zdejší lidé využívat výhod, které cestující na Vysočině neznají. Jde hlavně o možnost cestovat s jedinou jízdenkou vlakem, autobusem i městskou dopravou v Brně bez dalšího doplácení.
"Usilovali jsme o to několik let, nakonec se to podařilo. Někteří lidé ze vsi jedou do Jihlavy, našeho krajského města, tak maximálně jednou za rok. Ale do Brna každou chvíli. Jsme přirozenou spádovou oblastí jižní Moravy, takže přístup k tamnímu IDS je pro nás výborný, míří tím směrem lidi do práce, děcka do školy," vysvětloval spokojený starosta Sejřku Jiří Mazour.
Vysočina dosud IDS nemá a podle slov hejtmanova náměstka pro dopravu Libora Joukla (ČSSD) se k tomuto kroku ani nechystá.
"Nejsme kraj s jedním velkým přirozeným centrem, jižní Morava má Brno. Vysočina je roztříštěná, má víc center a velký počet vesnic. V Jihomoravském kraji tvoří páteř železnice, což u nás není aplikovatelné, protože naše železniční síť není na takové úrovni," řekl Joukl.
Podle něj by byl integrovaný dopravní systém na Vysočině i drahý a obtížně by se stanovoval jednotný platební dokument, který by všichni dopravci uznávali.
Udělejme revizi systému, řešení se musí najít i na Vysočině
Opoziční krajský zastupitel Jan Kasal (KDU-ČSL) si však myslí, že je potřeba tuto otázku opět otevřít a udělat revizi.
"Vím, že pro Vysočinu je komplikované zřídit IDS. Jihlava není přirozené velké centrum jako Brno. Přesto jsem přesvědčený, že by se nějaké řešení dalo najít a opozice i koalice by v tomto měly táhnout za jeden provaz. Není to levicově ani pravicově zabarvené téma, lidé v našem kraji IDS chtějí, to je prostý fakt," podotkl Jan Kasal.
Bývalý hejtman a další opoziční zastupitel Miloš Vystrčil (ODS) se domnívá, že by se dalo jít jakousi střední cestou. V době, kdy ODS vládla na Vysočině, si nechala zpracovat analýzu, jejíž závěry jsou takové, že jednotný IDS pro celou Vysočinu je příliš drahý.
"Ale náš kraj by mohl mít několik menších integrovaných dopravních systémů, ideálně dva - okolo Jihlavy a okolo Třebíče. Dále by měly být okrajové regiony, které jsou přirozeně naspádované do okolních krajů, propojené s jejich IDS, pokud tam existují. Nemůže přece platit, že přes krajskou hranici nejede autobus nebo vlak," zdůraznil Miloš Vystrčil.
Když to funguje v Rakousku, proč by to nemohlo být i u nás?
Koordinátorem integrované dopravy (IDS) na jižní Moravě je společnost Kordis. Její ředitel Jiří Horský není úplným pesimistou, co se týká zavedení IDS na Vysočině.
"I v řadě míst Jihomoravského kraje se spádovost tříští do několika regionálních center a není to jen spádovost do Brna. IDS zavedené v některých krajích České republiky nebo v jednotlivých spolkových zemích sousedního Rakouska ukazují, že pro vznik systému není nutnou podmínkou jedno přirozené spádové centrum celé oblasti," řekl Horský.
Na druhou stranu je podle něj nutné brát v úvahu, že čím více se spádovost cestujících tříští mezi víc menších center, tím je zajištění dopravní obslužnosti dražší.
"A to jak s IDS, tak bez něj. Rovněž není nutnou podmínkou, že by páteří systému musela být železnice. To má platit tam, kde to má význam a kde tomu odpovídá železniční infrastruktura. Například v rámci IDS Jihomoravského kraje nemá na Znojemsku železnice páteřní roli," sdělil Jiří Horský.
V České republice existují IDS už na polovině území státu.
Obec Sejřek leží takřka na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje, má spádovost do Brna.
