"Rádi bychom přesvědčili Senát, aby změnil zákon a nebylo trestné publikovat informace ze spisů a odposlechů v případech, že se jedná o prokazatelný veřejný zájem," popsal obsah jednání šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský.
Média podle něho nestojí o otiskování soukromých hovorů, jde však o ty případy, kdy informace z odposlechů poukazují na podivné praktiky v politice a veřejné správě.
Problematické části novelyPrvními dvěma diskutabilními částmi novely jsou zákazy zveřejňování jmen pachatelů trestných činů před jejich odsouzením a obsahu policejních odposlechů. "Novela je pro svobodu médií nepřijatelná. Novinář pozbývá možnost informovat o věcech veřejného zájmu a plnit tak svou roli hlídače demokracie," uvedli zástupci novinářů a vydavatelů. |
Kdyby například MF DNES nesměla citovat odposlechy kmotra podsvětí Františka Mrázka, nikdy by se veřejnost nedozvěděla o podivném zákulisí prodeje podniku IPS a lobbingu ministra Ivana Langera.
Na senátory se Syndikát novinářů, Unie vydavatelů a Asociace televizních organizací obrátily i písemně. Připojily se tak k výzvě některých šéfredaktorů, kteří už dříve požádali senátory, aby přijetí normy zvážili. - čtěte Odložte zákaz zveřejňování odposlechů, žádají šéfredaktoři Senát
Sobotka po schůzce řekl, že chce sporné ustanovení podrobit právnímu rozboru. "O návrhu budeme diskutovat," uvedl s tím, že postih je namířen především proti těm, kdo by odposlechy médiím nabídli.
DOKUMENT: Dopis šéfredaktorů Senátu |