Zákonem se mají 20. května zabývat senátoři. "Pokud novela loterijního zákona vstoupí v platnost, bude to velmi smutná zpráva pro naši národní kulturu," obávají se ředitelé.
Jejich cílem je, aby byly příspěvkové organizace uvedeny v novele jako možní příjemci "odvodu části výtěžku" z činnosti loterijních společností. Věří proto, že senátoři vezmou při svém rozhodování jejich stanovisko v potaz.
Novelu už schválili poslanci. Zbavuje příspěvkové organizace možnosti získat podporu od loterijních společností. To se týká například i takových kulturních institucí, jakými jsou pražské Národní divadlo, Národní galerie či Národní divadlo Brno.
V politické rovině je přitom hledání mimorozpočtových zdrojů pro financování kultury už několik let klíčové téma. V zahraničí je přitom financování z loterií celkem běžné.
"Pokud bude novela přijata, kulturní sektor bude zbaven tohoto finančního zdroje a ocitne se v mnohem větší závislosti na státním rozpočtu, respektive na veřejných rozpočtech. Navíc v době, kdy jsou tyto rozpočty ve výdajích na kulturu prokazatelně kráceny," podotkl Černý.
Zdůraznil, že Národní divadlo v Praze od roku 2002 spolupracuje s loterijním holdingem Synot a za tu dobu získalo přes 22 milionů korun.
"Tyto finanční prostředky dnes tvoří pevnou součást našeho rozpočtu," vysvětlil Černý a upozornil, že tento holding významně podporuje i umělecké projekty Národního divadla Brno.
Nabytí účinnosti novely by podle obou ředitelů znemožnilo podporu nejen jejich scén, ale i Národní galerie, Správy Pražského hradu a dalších veřejně prospěšných institucí. Již to podle nich vyžaduje legislativní zásah Senátu.
