| Členové sněmovní vyšetřovací komise |
| místopředseda sněmovny František Brožík (ČSSD), Antonín Macháček (ČSSD), šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý, Martin Kocourek (ODS), Ludmila Brynychová (KSČM), Jaroslav Gongol (KSČM), František Ondruš (Unie svobody), Pavel Svoboda ( Unie svobody), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a Pavlem Šafaříkem (KDU-ČSL). |
Poslanci většinou hlasů zvolili všech deset členů sněmovní vyšetřovací komise, která se má zabývat kauzou Investiční a Poštovní banky. Zvolení poslanci před hlasováním museli před sněmovnou prohlásit, že nemají konflikt zájmů vůči vyšetřování. Jmenovitě potvrdili, že nebyli a nejsou ve vztahu k osobám, které byly nebo jsou vlastníky banky, a to ani prostřednictvím jiných právních vztahů.
Sněmovna zřídila vyšetřovací komisi v úterý 4. července.
Desetičlenná komise, v níž má zastoupení každá z pěti politických stran, jež je ve sněmovně, musí oznámit výsledky šetření do konce června příštího roku.
Parlamentní vyšetřovací komise má objasnit rozhodování státu v IPB od doby jejího vzniku do letošního červnového uvalení nucené správy na tuto banku a jejího prodeje ČSOB.
Ustavení komise podpořilo 194 ze 195 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti. Jediným poslancem, který vznik komise nepodpořil, byl předseda sněmovny a šéf ODS Václav Klaus. Nelíbí se mu totiž definování úkolu komise.
I když hlavním iniciátorem vzniku komise byla ODS, které se nelíbí zejména rychlý prodej IPB Československé obchodní bance, sněmovna vymezila úkol komise tak, jak to navrhly KDU-ČSL a ČSSD.
Poslanci vytvořili stálou komisi pro bankovnictví
Sněmovna po téměř dvouleté přestávce znovu vytvořila svou stálou komisi pro bankovnictví. Vytvoření komise úspěšně navrhli komunisté. Komise by se podobně jako v minulosti měla zabývat například problematikou bankovního sektoru či návrhy zákonů, které parlament projednává a jež se týkají bankovnictví. Členy komise sněmovna zvolí příští pondělí a jejího předsedu o den později.
Poslanci přijali vládní zprávu o IPB (3. července)
Poslanci v pondělí vzali na vědomí zprávu vlády o řešení situace v Investiční a Poštovní bance, kterou přednesl ministr financí Pavel Mertlík. Zpráva byla vzata na vědomí díky hlasům poslanců za ČSSD, Unii svobody a KDU-ČSL, proti byli zástupci ODS a komunisté.
| Branný výbor: vyslání členů URNA bylo neadekvátní |
| Sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost označil vyslání příslušníků policejní protiteroristické jednotky (URNA) při červnovém uvádění nuceného správce do Investiční a Poštovní banky (IPB) za neadekvátní. Potřebnou podporu výboru však nezískal návrh poslance Jana Klasa (ODS) požádat ministra vnitra Stanislava Grosse, aby kvůli zákroku zvážil další setrvání policejního prezidenta Jiřího Koláře ve funkci. |
Mertlík mimo jiné prohlásil, že Česká národní banka dospěla na základě kontroly v IPB k závěru, že banka při výkonu své činnosti nepostupuje obezřetně a provádí obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů a ohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.
Sněmovna nepodpořila návrh svého místopředsedy Ivana Langra (ODS), podle něhož měla konstatovat, že kabinet neposkytl odpovědi na všechny otázky související s postupem státu v kauze IPB. Poslanci totiž dávali najevo, že odpovědi na řadu těchto otázek by měla dát případná parlamentní vyšetřovací komise.
Sněmovna rovněž neschválila návrh předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého, podle kterého měla poukázat na to, že vláda poskytla při řešení situace v IPB neomezenou vládní záruku za hodnotu aktiv, to je úvěrů, majetkových účastí a podobně, ve prospěch soukromé společnosti na úkor státního rozpočtu, to je daňových poplatníků.
Rozpravu sněmovny o zprávě poznamenala polemika zastánců a odpůrců postupu vlády a ČNB v kauze IPB. Předseda sněmovny a ODS Václav Klaus prohlásil, že paniku klientů IPB a následné uvalení nucené správy na tento bankovní dům a jeho převzetí Československou obchodní bankou, nezpůsobila faktická situace v bance, ale konkrétní informace v konkrétních médiích. Naznačil, že tyto informace mohly pocházet z vládních a bankovních kruhů.
Klaus se rovněž pozastavil nad rychlým a překotným prodejem IPB Československé obchodní bance. Prodej označil za dar a předání. Mezi dominantní otázky, na které je třeba odpovědět, zařadil to, kolik celá věc bude stát daňové poplatníky a kdo tyto peníze dostane.
Po vyslechnutí zprávy ministra financí Pavla Mertlíka, který v ní zdůvodňoval postup vlády a ČNB v kauze IPB, označil Klaus jeho projev za skandální a za "úřednické dílko".
Postup kabinetu naopak obhajoval jeho předseda Miloš Zeman: "Kdyby byla místo uvalení nucené správy odebrána IPB licence, museli bychom okamžitě uhradit částku mezi 130 miliardami a 170 miliardami korun."
Zeman v souvislosti s případem IPB podpořil potrestání lidí, kteří za tuto věc ponesou případnou trestní odpovědnost.
Celý vyšetřovací proces však podle Zemanova přesvědčení případná parlamentní komise nemůže zvládnout. Na tom se podle něj musejí podílet také orgány činné v trestním řízení a v konečné fázi nezávislé soudy.
Poslanci požádají BIS o zadání úkolu, který jí dala vláda kvůli IPB
Bezpečnostní informační služba (BIS) se podle svého šéfa Jiřího Růžka zabývá kauzou IPB na základě úkolu od vlády. Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS) upozornil, že Růžek poslance s prací své služby v této záležitosti neseznámil.
Komise se proto požádá ředitele BIS požádá o písemné zadání vládního úkolu. "Podle tvrzení ředitele BIS úkol od vlády v souladu se zákonem plní. Komise musí bohužel konstatovat, že ředitel BIS jí neseznámil s obsahem zprávy určené vládě s poukazem na platnou právní úpravu," prohlásil Klas.
