Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pokud pachatel z Toulouse žije, o zásahu rozhodne únava, míní šéf URNY

  10:15aktualizováno  10:15
Zásah francouzské policie v Toulouse je podle šéfa Útvaru rychlého nasazení mimořádný. Především tím, jak dlouho trvá, řekl Libor Lochman v rozhovoru pro iDNES.cz ještě před dopadením údajného střelce.

Libor Lochman, ředitel policejního Útvaru rychlého nasazení (URNA) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Proč obléhání domu útočníka trvá tak dlouho, když nemá žádná rukojmí?
Ani já nerozumím tomu, proč to tak dlouho trvá, a divím se tomu. Je tam požadavek, že jej chtějí živého. Nicméně i mně už to připadá příliš dlouhé. Jsem přesvědčen, že kdyby chtěli jen zatknout zločince, který spáchal trestný čin, tak by ten zákrok už proběhl. Ale samozřejmě nevím, o co tam přesně jde.

Pokud údajný střelec už není mrtvý, co může obléhání rozetnout a přimět policisty, aby zasáhli?
Voda a únava. Toto může sehrát velkou roli, protože policisté se mohou střídat, pachatele nemá kdo. A dva dny bez vody, neustále být připraven, být ve stresu, to unavuje. Myslím si, že je otázkou času, kdy bude unaven tak, že nebude moci prakticky ani vyjednávat.

Druhý den vyjednávání

Policisté v Toulouse obléhali dům více než třicet hodin. Skrýval se v něm Mohammed Merah, který měl zastřelit sedm lidí. Meraha ve čtvrtek dopoledne nedopadli živého.  Francouz s alžírskými kořeny se hlásil k islámským extremistům.

Vývoj událostí sledujte zde.

Toulouské vraždy
11. března
- V Toulouse byl zastřelen francouzský výsadkář, který byl mimo službu

15. března - V Montaubanu byli zastřeleni u bankomatu další dva výsadkáři, třetí byl vážně zraněn

19. března - Tři děti a učitel byli zastřeleni před židovskou školou v Toulouse

Kdy policisté usilují o to, aby byl pachatel dopaden živý?
Obecně policie vždy, alespoň ta naše, usiluje o to, aby byl pachatel dopaden živý, protože to máme dáno ze zákona. Tam stojí, že máme šetřit život a zdraví jak pachatelů, tak nezúčastněných osob. V tomto případě si ale myslím, že Francie chce pachatele jednak soudit a pak také proto, aby z něj vytáhli nějaké informace, pokud je má. Částečně si myslím, že je to i politika, která dneska ve Francii probíhá, protože pan prezident Sarkozy určitě ovlivňuje spoustu věcí a je před prezidentskou kampaní... Existuje ale riziko, že může spáchat, jak se říká, sebevraždu policistou. Tedy že na sebe nechá zaútočit, aby jej zastřelili policisté.

Nehraje roli také riziko, že kdyby jej zabili, bude Francii hrozit odvetný útok?
Myslím, že asi až tak ne. Ve Francii je spousta muslimů, a pokud budou chtít, tak to udělají. A ne kvůli tomu, že při zásahu někdo zabil jejich spolumučedníka. S tím se víceméně počítá, že on něco udělá a za to zaplatí životem.

Kde je pro policistu hranice, kdy při zásahu má zločinec přežít a kdy už jej chtějí policisté dopadnout, aniž by měli jistotu jeho přežití?
Hranice samozřejmě existuje. Třeba u nás, když jsme zatýkali pana Kajínka, tak byl eminentní zájem, aby nebyl při zákroku zastřelen, aby se neřeklo, že jsme ho chtěli zastřelit. Na to jsem řekl, že to samozřejmě, pokud to půjde, neuděláme, protože my nikdy nechceme nikoho zastřelit. Takže přestože měl pistoli v ruce, kterou se při zákroku oháněl, přesto jej naši lidé zpacifikovali, aniž by použili zbraň. Podle zákona, jestliže má pistoli a začne na ně mířit, tak už byli oprávněni střílet, tedy se bránit. A zranit ho, nebo ho rovnou zastřelit. Ta hranice je velmi úzká a policista se rozhoduje přímo na místě. Předpokládám, že cílem je zatknout pachatele živého.

Jaké existují donucovací a ochromovací prostředky pro případ, kdy zločinec je zabarikádován v domě a nedrží rukojmí?
Nevím přesně, jak ten dům vypadá, ale dá se použít řada způsobů. Trhavinou se dá proniknout dveřmi, okny nebo přes zeď. Tady ale existuje riziko, že se tomu pachateli něco stane, pokud nevíme, kde je. To ale oni nechtějí. Dají se proto použít také slzotvorné prostředky. Musel bych být na místě, abych mohl říci, jaké možnosti připadají v úvahu.

Lze použít plyn, který pachatele uspí?
Existuje, ale pamatujeme si na zásah našich kolegů z Moskvy, kde použili nějaký takový plyn. (V roce 2002 použili tamější policisté k zásahu proti pachatelům v divadle Dubrovka uspávací plyn, 130 rukojmí tehdy zahynulo, většina po nadýchání plynu, pozn. red.) Takové prostředky existují, mají ale své nevýhody. Musí to být určitý koncentrát, aby to člověka nezabilo. Nicméně ne v tomto případě. Když tam nejsou rukojmí, je to jedna z možností.

Vraždy v Toulouse

Dům ve Francii byl odpojen od vody a energií. Kvůli čemu to policie dělá?
Plyn se třeba vypíná proto, aby nedošlo k dalším devastujícím škodám, pokud by se prováděl zásah. Pak je to také proto, aby se pachatel vzdal, protože ztrácí komfort. Pokud nemá elektřinu, v noci nevidí, když mu neteče voda, tak ho to otravuje, protože člověk pít musí. Myslím, že ten pachatel musí být neskutečně unaven, protože dva dny nespí, předpokládám. Byť může být nadopován nějakými prášky.

Při vyjednávání policisté k domu přivedli i matku pachatele, objevila se informace o zadržení jeho bratra. Jakou to má roli v policejní taktice?
Matku mohou použít k tomu, aby přemluvila syna k ústupu, protože tam jsou citové vazby. Ale toto je spíše otázka na národního koordinátora vyjednavačů. Předpokládám, že to má něco společného s citovými vazbami a ovlivňováním pachatele. Ale pokud vím, ta matka s ním odmítla jakkoliv komunikovat.

Jakou roli při řešení vypjaté situace hraje fakt, že zločinec nezadržuje rukojmí?
Je to klíčová věc. To, že nemá rukojmí, je logicky pro zásah jednodušší. Akce s rukojmími je zaměřená především na to, abychom osvobodili rukojmí a až pak zatkli pachatele.

Znáte práci francouzských policejních speciálních jednotek? Nakolik je odlišná od té české?
Shodou okolností s Francií úzce léta spolupracujeme v rámci organizace, která sdružuje protiteroristické jednotky v rámci Evropy. Samozřejmě drobné odlišnosti jsou v taktice, ale jinak je práce velice obdobná.

Považujete to, co nyní probíhá ve Francii, za mimořádný policejní zásah?
Z mého pohledu je dobré, že Francouzi relativně rychle zjistili, co je to za pachatele. Ale to je věcí zpravodajských služeb, operativních orgánů a tak dále. Pokud se budu vyjadřovat k jednotce RAID, tak ten zásah je výjimečný tím, jak dlouho trvá vyjednávání. V bytovém domě se takové zásahy dělají často a třeba z českých zkušeností víme, že obvykle trvají pár hodin. Výjimečné je i to, jak je případ mediálně sledovaný, že média přinášejí informace on-line. To se sice dneska tu a tam děje, ale příjemné to není.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš míří do Lán za Zemanem, sejde se i s Okamurou a lidovci

Vítěze sněmovních voleb, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše v pondělí přijme prezident Miloš Zeman. Babiš bude také pokračovat ve vyjednávání se zástupci...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Výpadky volebních webů ČSÚ způsobil hackerský útok, oznámil úřad

Sobotní výpadky volebních webů ČSÚ způsobil masivní hackerský útok. Podle úřadu ale útok neovlivnil předávání a zpracování výsledků voleb. Úřad poznatky předá...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.