Na Pražský hrad si v pondělí přijde pro ocenění ředitel rozvědky Karel Randák. Ilustrační foto.

Na Pražský hrad si v pondělí přijde pro ocenění ředitel rozvědky Karel Randák. Ilustrační foto. | foto: Jiří Berger

Šéf špionů přijde na Hrad zarostlý, aby nebyl poznat

  • 42
V pondělí 8. května bude mít ředitel rozvědky Karel Randák velký den – prezident Václav Klaus ho slavnostně povýší na generála. Jestli ale prezident Randáka někdy v minulosti už viděl, v pondělí ho patrně nepozná. Randák totiž kvůli slavnosti změnil podobu.

Nechal si narůst vousy a vlasy. Teď vypadá o deset let starší.

Proč Randák mění podobu? Po celá devadesátá léta pracoval ve zpravodajských službách – nejdříve v tajné službě BIS a pak právě v rozvědce, která – na rozdíl od BIS – operuje v cizině.

Randák se podílel na rozkrývání nelegálních obchodů se zbraněmi či drogami. A "v terénu", kde přicházel do styku s cizími špiony nebo se zločinci, svou příslušnost k tajné službě skrýval – měl jiná jména a vymyšlené legendy, odkud je a co dělá.

Kdyby ho teď někdo poznal a identifikoval jako špiona, mohlo by to prý ohrozit některé ještě živé kauzy nebo jeho bezpečnost. A v pondělí na Hradě bude plno kamer a fotografů.

Zpočátku měl Randák dilema, jestli si vůbec na Hrad pro generálskou frčku přijít. "Nevím, jak to udělám. Mám s tím docela problém. Skoro bych radši zůstal plukovníkem," svěřil se koncem března týdeníku Reflex. MF DNES proto zjišťovala, jak si se "zapeklitou" situací šéf špionů poradí.

Kdyby na Hrad nepřišel, mohlo by se to vykládat jako urážka hlavy státu, tak raději zvolil "přirozený" způsob maskování. Čím vším se Randák kromě vousů a vlasů ještě vybaví, ale není jasné.

 "Nepište o mně, nefoťte mě, najděte si jiná témata," odráží zarostlý Randák veškeré dotazy.

Randák patří nepochybně k nejvýraznějším osobnostem současné zpravodajské komunity. Tajné operace, na kterých se podílel, dodnes vysoce oceňují hlavně spojenci v USA.

"Ve Spojených státech je tak respektovaný, že má ojedinělý přístup k nejtajnějším informacím CIA," říká o něm jeden z důstojníků ministerstva vnitra. Američané prý těží z toho, že česká rozvědka získává důležité informace na Středním východě.

V minulosti pak na Západě oceňovali údaje, které jeho tým získal při monitorování obchodu s radioaktivními materiály. V Německu díky tomu pozatýkali gang ruských obchodníků se zbraněmi.

Svou pravou tvář se Randák snaží skrývat i proto, že se mnohdy ještě stále podílí na tajných akcích, přestože je ve vedení služby. Randák se stal náměstkem rozvědky v roce 1999 a ředitelem v roce 2004, když nahradil Františka Bublana, současného ministra vnitra.

Dovezl Pitra k soudu
V roce 2004 ještě jako náměstek odjel třeba do Iráku, aby pomohl vysvobodit ze zajetí tři české novináře, které tam zadržovali vzbouřenci.

"Byla to riskantní operace, při které mohl kdokoli přijít o život. Do akce se tehdy navelel sám, protože nechtěl tak silnému riziku vystavovat někoho z podřízených," řekl zdroj ze zpravodajských služeb.

Osobní dohled nad některými kauzami si Randák – z málo pochopitelných důvodů – udržuje i nyní. Osobně se angažuje ve dvou ožehavých politicko-kriminálních kauzách: podnikatelů Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra. V případě uprchlého Krejčíře přímo řídí aktivity na jeho "dopravení" z dalekých Seychel.

Podnikatele Pitra zase dovezl letos v lednu z Německa přímo k soudu poté, co byl na tohoto podnikatele vydán mezinárodní zatykač.

"Ta akce měla zajistit bezpečný převoz Pitra k soudu. Randák ho naložil do svého auta už v Německu a převezl ho přes hranice. Pitr ani netušil, že ho veze přímo ředitel," řekl zdroj blízký rozvědce.

Randák však má na účtu i jeden velký problém. Počátkem devadesátých let byl v BIS řídícím důstojníkem agenta Františka Riga – podnikatele, který byl později odsouzen za stamilionové bankovní podvody. Randák zavíral nad jeho podvodnými aktivitami oči a zpovzdálí jen sledoval, jak Rigo svými sponzorskými akcemi ničí tehdejší vládní stranu ODA.

O Randákovi také jeho někdejší kolegové šířili informace, že se až příliš spřátelil s ruskými tajnými službami a že jim pomáhal "prát" v Česku peníze z jejich krycích kont. To se však nikdy nepotvrdilo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video