Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf policejních zásahů velel také v roce 1989

P r a h a - Jan Brajer, který velí většině hromadných zásahů policie v pražských ulicích a je nejžhavějším kandidátem na post ředitele pořádkové služby, si za minulého režimu zašpinil ruce při potlačování protikomunistických demonstrací.
Brajer před listopadem 1989 několikrát velel skupině příslušníků Veřejné bezpečnosti při zásazích proti demonstrantům v centru hlavního města.
Jan Brajer

Jan Brajer - Jan Brajer a členové Lidových milicí na Václavském náměstí | foto: Československá televize

Brajer: Šlo o udržení klidu a pořádku
Zástupce ředitele pražské pořádkové policie Jan Brajer přiznal, že byl před rokem 1989 prakticky u každého zásahu Veřejné bezpečnosti proti demonstrantům. Říká, že tyto akce chápal jako snahu udržet klid a veřejný pořádek a o to samé mu jde i dnes.

Co jste dělal během Palachova týdne na Václavském náměstí? Máme videoznáznam, na kterém jste jedním z velitelů zásahu.
Neviděl jsem to, musel bych to vidět, jestli jsem to já.
Vy si nepamatujete, jestli jste se účastnil zásahů během Palachova týdne?
No, asi jsem se zúčastnil. Nepamatuji si to ale přesně, protože jsem byl odvelen na každé takové opatření.
Ale vy jste byl podle videozáznamu minimálně v jednom dnu toho týdne ve velící funkci.
To bych musel vědět rok, abych věděl, co jsem tam dělal.
Byl to leden 1989.
....Těžko říct. To bylo na Václaváku?
Ano.
Těžko říct. To bych se musel podívat, protože tenkrát byly takové akce denně.
Rozkázal jste někdy osobně, aby byli demonstranti biti?
Helejte, pokud vím, tak bití jako takové asi těžko. Já jsem na těch velkých akcích byl jako záloha, seděli jsme v budově kina tam vpravo dole na Václaváku. Většinou jsem nezasahoval, protože zálohy nebyly nasazeny. Někdy jsme byli zařazeni do skupin, které uzavíraly prostor, nebo ho přehrazovaly.
Myslíte, že vaše někdejší působení u Veřejné bezpečnosti vás nediskvalifikuje pro nynější funkci zástupce šéfa pořádkové služby, který velí zásahům proti demonstrantům?
Tehdy jsem to chápal tak, že se udržoval klid a pořádek Mám dojem, že se to dělá i teďko. Jak, to posoudí další doba, to bude věc jiná. Ale troufám si tvrdit jedno: dopraváci a pořádková policie vždycky dělá to, jaké jsou zákony a musí chránit veřejný pořádek - samozřejmě ale nemluvím o těch excesech, kterých se někteří příslušníci dopustili.
Takže myslíte, že to není na překážku?
Myslím, že ne. Prošel jsem prověrkami a ty byly dost tvrdé a z mnoha stran. Je ale pravda, že jsem se stejně jako každý funkcionář tehdy zúčastnil prakticky všeho.
I zásahu 17. listopadu?
To ne, měl jsem dovolenou a byl jsem mimo republiku.
To jste měl kliku. Kdybyste tu byl, to byste na Národní velel?
To bych asi velel a asi bych měl smůlu. Možná. Já jsem totiž nikdy nevelel jako vrcholový funkcionář.
Nikdy jste si nebouchl?
To určitě ne.

Brajera usvědčuje videoznáznam, který byl natočen v lednu 1989 během takzvaného Palachova týdne, kdy Veřejná bezpečnost razantně zasahovala proti lidem zejména na Václavském náměstí. Kromě toho existuje i svědectví bývalého rehabilitovaného policisty Rudolfa Klímy, který tvrdí, že Brajer politicky "vymýval mozky" svým podřízeným.

Brajer včera nejprve tvrdil, že si na svoji účast na Palachově týdnu nevzpomíná. Vzápětí však přiznal, že před deseti lety skutečně byl velícím důstojníkem na většině demonstrací.

"Byl jsem odvelen na každé takové opatření. Tenkrát byly takové akce denně. Byl jsem náčelníkem místního oddělení na Vinohradech. Na demonstrace chodily jednotlivé skupiny, každý útvar dával třeba deset lidí a k tomu šel velitel - většinou náčelník nebo zástupce," přiznal Brajer, který se hájí tím, že prošel polistopadovými prověrkami.

Na otázku, jestli někdy vydal rozkaz k násilí proti demonstrantům, Brajer nedokázal jednoznačně odpovědět: "Helejte, pokud vím, tak bití jako takové asi těžko."

Šéf pražské policie Radislav Charvát byl informacemi o minulosti svého podřízeného zjevně překvapen. "To jste mě popravdě zaskočila. Ten videozáznam jsem neviděl a byl to opravdu on? O tom, že by se účastnil takových zásahů nebo že by je řídil, to nevím," prohlásil Charvát a dodal: "Vy tu kazetu máte? Mohla byste mi ji půjčit?"

Videozáznam z Palachova týdne pořídila Československá televize a o tomto víkendu jej veřejnoprávní stanice odvysílala jako nesestříhaný materiál. Jan Brajer je v uniformě na videu několik minut vidět ve společnosti příslušníků Lidové milice. V jednu chvíli je zcela zřetelně slyšet Brajerův pokyn: "A tady zasáhněte."

Brajer se k videu nechtěl příliš vyjadřovat. "Musel bych to vidět, jestli jsem to já," řekl.

V neprospěch Brajera svědčí i výpověď bývalého policisty Rudolfa Klímy. "Nejenom, že velel. On dokonce vymýval mozky příslušníkům Veřejné bezpečnosti v pohotovostním pluku. Říkal jim: soudruzi zasáhněte, strana se za vás postaví. To jsem ochoten dosvědčit i u soudu," tvrdí Klíma, který se k policii vrátil po roce 1989.

Klíma označil Brajerovo nynější působení ve státní správě za výsměch. "Člověk, který stál proti všem, chce vést pořádkovou službu. Pamatuji si na shromáždění rehabilitovaných policistů v roce 1990, kterého jsem se zúčastnil, kam tehdejšího ministra vnitra Richarda Sachra přivedl právě Brajer. Byla to urážka a výsměch demokracii, když tam před nás Brajer předstoupil," dodal Klíma, který se po roce 1989 stal kriminalistou a pracoval mimo jiné na útvaru pro boj s organizovaným zločinem.

Brajer trvá na tom, že Klímu vůbec nezná a jeho slova rozhodně popírá. "Rád bych toho člověka potkal. Vím, že tohle jsem nikdy neřekl a o bití už vůbec ne. Samozřejmě, že jsem se zúčastnil instruktáží pro skupiny, kterým jsem velel. Ale co vím, třeba z toho Václaváku, tak tam se většinou přehrazovaly prostory a tak. Nikdy jsem nebyl v úderné jednotce," řekl Brajer.

Další osud Brajera má v rukou ředitel pražské policie Charvát. Ten má do konce roku rozhodnout, jestli se Brajer skutečně stane šéfem pořádkové služby. "Není jediným kandidátem, ještě to není rozhodnuto," uvedl Charvát, který si přitom myslí, že Brajerova minulost není překážkou ani pro jeho nynější funkci náměstka ředitele pořádkové policie. "Myslím, že ne. Všichni, co jsme tady ve vedení, jsme byli prověřeni."

Staré televizní záběry mohou i dneska pomoci potrestat pachatele

Kromě nynějšího náměstka pražské pořádkové policie Jana Brajera se na obrazovce ČT 2, která po sobotní půlnoci vysílala nesestříhané záběry z "předlistopadových" demonstrací, objevilo hned několik "zakročujících" policistů či příslušníků Státní bezpečnosti. Na rozdíl od Brajera, který "pouze" velel své jednotce, televize odhalila i ty, kteří demonstranty surově mlátili a kopali.

Náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret tvrdí, že více než deset let staré záběry mohou posloužit jako důkaz proti těm z nich, kteří dosud nebyli za své počínání potrestáni.

"Stačí, aby kdokoliv, kdo to v televizi viděl, podal trestní oznámení. Bude na příslušných vyšetřovacích orgánech, aby zjistily totožnost konkrétní osoby, prověřily, zda už nebyla za tentýž čin trestána," uvedl náměstek.

S podobným trestním oznámení by však lidé neměli otálet: 29. prosince totiž možná vyprší destiletá promlčecí lhůta, kterou sice poslanci chtěli novelou trestního zákona ještě prodloužit, ale není jasné, zda novelu stihnout včas schválit. Zatím prošla do druhého čtení a čeká ji ještě projednání Senátem. "Novela by měla umožnit potrestat některé zločiny komunismu i po letošní promlčecí lhůtě," uvedl jeden z překladatelů novely Václav Krása z Unie svobody.

Desetiletá promlčecí lhůta se týká trestných činů, u nichž je horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let. (například zneužívání pravomoci veřejného činitele).

"Trestní oznámení by měla být podána co nejdříve tak, aby se eventuelně stihlo sdělit obvinění do 29. prosince. Nemůžeme se spoléhat na to, že parlament stihne novelu přijmout," upozornil Bret.

ÚDV dosud vyšetřoval spíš vysoké policejní funkcionáře, nikoli "pěšáky", kteří při demonstracích zasahovali. "Bylo potrestáno asi dvanáct lidí, třeba pánové Lorenc, Vykypěl, řadoví příslušníci mezi nimi zatím nejsou," konstatoval Bret.

Oficiální čísla o osobách, které byly za bití demonstrantů potrestány, neexistují ani na ministerstvu spravedlnosti. "My ta čísla takto nezachytíme. K nám se případ dostane údaj, že byl někdo souzen a za co byl souzen. Nepoznáme z toho jestli to je policajt a kdy se trestného činu dopustil," uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Voráček.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.