Nacističtí důstojníci (zleva) Josef Kramer, velitel tábora Bergen-Belsen, Dr.

Nacističtí důstojníci (zleva) Josef Kramer, velitel tábora Bergen-Belsen, Dr. Josef Mengele, Karl Richard Baer, velitel Osvětimi, a jeho pobočník Karl Hoecker. Poslední muž je nejmenovaný důstojník. Snímek byl pořízen v roce 1944 v Osvětimi. | foto: Profimedia.cz

Šéf Osvětimi Baer vyvázl po válce bez trestu, roky se skrýval v lese

  • 318
Nacistický vyhlazovací tábor Osvětim, v jehož plynových komorách zemřelo na 1,5 milionu lidí, měl tři velitele. Poslední z nich Karl Richard Baer se po válce umně skryl v Hamburku a dalších 15 let žil spokojeně jako lesní dělník. Nacistický důstojník by za pár dnů oslavil sté narozeniny.

Život Bavora, jenž se 9. září 1911 narodil do sedlácké rodiny v městečku Floss, se měl ubírat úplně jiným směrem. Jen co trochu odrostl, rodiče ho poslali do učení na cukráře.

Velení v Osvětimi

Osvětimi veleli tři nacisté. První z nich, Rudolf Höss, byl hned po válce dopaden, odsouzen a v dubnu 1947 oběšen v Osvětimi, druhý, Arthur Liebehenschel, byl v lednu 1948 popraven v Krakově a třetí byl Karl R. Baer, jenž se trestu nedočkal.

Karl Richard Baer ale příliš laskonek ani větrníků ve svém životě nevyrobil. Daleko víc než cukrářská metla a pytle mouky ho zajímal svět uniforem a vojenství. Nebylo mu ani dvacet let, když vstoupil do nacistické strany a o dva roky později do SS. To bylo roku 1932, o rok později se moci v Německu chopil Adolf Hitler.

Baer vycítil příležitost a ještě téhož roku se stal dozorcem v koncentračním táboře Dachau, pak přešel k výběrové esesácké bojové jednotce Totenkopf (Umrlčí lebka). A jeho kariéra rostla strmě vzhůru. Ve dvaačtyřicátém roce ho armáda jmenovala zástupcem velitele v koncentračním táboře Neuengamme a 15. května 1944 převzal ve svých 33 letech velení v Osvětimi.

Vybudoval betonové rampy pro selekce

V táboře, který proslul jako "továrna na smrt", se Baer zaměřil hlavně na vyhlazovací celek v Březince. Rozhodl vybudovat nechvalně známou železniční vlečku, na jejímž konci bylo prostranství se širokými betonovými rampami, místo pozdějších selekcí, z nichž řada lidí mířila rovnou do plynu.

Bývalý výrobce cukrátek pak často kukátkem ve dveřích pozoroval umírání v plynových komorách a podle potřeby nařizoval zvýšení či snížení dávek smrtícího plynu cyklon B.

Baer velel v Osvětimi osm měsíců. V plynových komorách za tu dobu zemřelo nejméně půl milionu lidí. Poslední skupinou, která skončila ve "sprchách", bylo 28. října 1944 na dva tisíce židů z Terezína.

Osvětim v lednu 1945

Vojáci 60. armády sovětského 1. ukrajinského frontu v Osvětimi při osvobození 27. ledna nalezli 7 650 vyčerpaných a vyhladovělých vězňů, mezi nimi 180 malých dětí, rozvaliny krematorií a plynových komor, otevřené masové hroby, mučicí zařízení, kopce ženských vlasů, hory dětských botiček...

Pak nacistický důstojník zahájil destrukci vyhlazovacích zařízení a krematorií, ale i přesuny vězňů do jiných táborů. Mnoho z těch, kteří transport nezvládli, nechal v lednu 1945 zabít. Ostatních asi 85 tisíc vězňů bylo vyhnáno na pochod smrti (větší část z nich byla v jeho průběhu zavražděna).

Kde skončil Baer?

"Naposledy jsem ho viděl 21. ledna 1945 v prostoru železniční stanice Wodzislaw," vyprávěl pamětník Erich Kulka.

"Měl na sobě teplý kožich, který jsem mu strašlivě záviděl, protože toho dne byl snad až třiadvacetistupňový mráz. Baer dirigoval nakládání vězňů do vozů. Pak nasedl do automobilu a odjel bůhvíkam."

Baer pak byl údajně v koncentračním táboře v Gross-Rosenu (Rogožnici) a nakonec si opatřil uprchlický průkaz na jméno Karl Egon Neumann a získal střechu nad hlavou v bývalém táboře pracovní služby v Hohenbornu u Hamburku, kde pracoval u obchodníka se zeleninou.

Později se přestěhoval do Sachsenwaldu nedaleko Hamburku, kde si na odlehlém místě v Dassendorfu postavil domek a na panství někdejšího německého velvyslance v Římě knížete Otty von Bismarcka začal pracovat jako lesní dělník.

Deset tisíc marek za Baera

Zvláštní shodou okolností se Baer v chaosu poválečné doby neocitl na žádném z významnějších seznamů stíhaných válečných zločinců, snad se předpokládalo, že koncem dubna 1945 zahynul někde ve Slezsku. Až koncem 50. let se v západním Německu začalo s přípravou několika procesů s nacistickými zločiny a na pátrací listinu se dostalo i Baerovo jméno.

Frankfurtský státní žalobce vypsal na jeho dopadení odměnu 10 tisíc marek a jeho fotografie se objevila ve všech německých novinách. A uplynul sotva týden, kdy policie dostala echo, že Maria Josepha Baerová navštěvuje v jednom domě u Dassendorfu jakéhosi lesního dělníka Karla Egona Neumanna, který je jejímu údajně nezvěstnému manželovi nebývale podobný.

Baer byl zatčen 20. prosince 1960 v lese. "Ano, jsem Richard Baer, byl jsem důstojníkem a žádám, aby se se mnou podle toho jednalo," řekl při zatýkání. Ačkoli byl Baer poté několikrát vyslýchán, nedočkal se ani zahájení soudu. Justiční mluvčí oznámil, že Baer zemřel 17. června 1963 ve dvaapadesátil letech ve své cele v důsledku náhlé poruchy krevního oběhu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video