Dohnal se domáhal toho, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by Poslanecké sněmovně i kontrolnímu výboru uložil povinnost zdržet se dalších zásahů v podobě pokut a pohrůžek, pokud nesplní příkazy poslanců.
Požadoval také zrušení pokuty 50 tisíc korun, kterou mu letos v únoru podle zákona o státní kontrole z roku 1991 uložil sněmovní kontrolní výbor. Dohnal ale tvrdí, že podle tohoto zákona poslanci danou pravomoc nemají. Pokutu nakonec prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přesto zaplatil.
Ústavní soud Dohnalově stížnosti nevyhověl a podnět odmítl bez veřejného jednání. Podle něj stížnost podal šéf NKÚ předčasně.
"Je zřejmé, že za daného procesního stavu nejsou vyčerpány všechny procesní prostředky, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje," uvedl soudce zpravodaj Pavel Holländer ve stručném usnesení.
Ústavní soud připomněl například to, že se Dohnal odvolal proti rozhodnutí kontrolního výboru ke Sněmovně.
Spor mezi poslanci a Dohnalem se táhne už více než rok od okamžiku, kdy kolegium úřadu upozornilo na údajné plýtvání penězi, kterého se prý
prezident dopustil.
Poslanci se po upozornění kolegia rozhodli hospodaření NKÚ zkontrolovat, šéf úřadu ale jejich kontrolu odmítá s tím, že pro ni neexistuje zákonný podklad. (více čtěte zde)
Kvůli chybám v hospodaření obvinila Dohnala už i policie. Konkrétně ho viní z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Škodu, která vznikla například užíváním dvou luxusních služebních bytů či tří služebních vozů, policie vyčíslila na více než 900 tisíc korun. V případě odsouzení Dohnalovi hrozí trest šest měsíců až pět let vězení. (více o luxusu, kterým se Dohnal obklopoval, čtěte tady)
Dohnal tvrdí, že celá kauza včetně obvinění z trestného činu má politické pozadí. "Už ze samotného textu obvinění to na mě působí, že kauza je vrcholně politická a jediným smyslem je odstranit mého klienta z vedení NKÚ, protože řádně prováděl svoji práci," řekl nedávno Právu Dohnalův advokát Václav Vlk.
