„Apeluji na všechny strany, aby znásobily své úsilí k uplatnění dohod z Minsku v plné výši. Jako první krok musíme vidět okamžité a úplné zastavení palby,“ řekl Stoltenberg po schůzce komise NATO-Ukrajina v Bruselu.
Šéf Aliance uvedl, že v listopadu došlo na východě Ukrajiny k masivnímu nárůstu případů porušování příměří. Stovky výbuchů přitom podle jeho slov způsobují zbraně, které dohody z Minsku zakazují. „Těžké zbraně nebyly staženy a pouze 13 procent těžkých zbraní registrovaných u OBSE je v současné době možné dohledat,“ konstatoval.
Ruskem podporovaní separatisté podle něj i nadále omezují volný pohyb pracovníků monitorovací mise OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě).
„Někteří pozorovatelé se dokonce sami stávají cíle. Například 9. listopadu dopadly při ostřelování jižně od Doněcku granáty z těžkých zbraní pouhých 50 metrů od pozorovatelů,“ řekl Stoltenberg s tím, že to jen dokládá závažnost situace v oblasti.
Podpora Kyjeva bude pokračovat
Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin ministrům zemí Aliance potvrdil, že Kyjev usiluje o úplně naplnění dohod z Minsku. „Ukončení konfliktu je z velké části na odpovědnosti Ruska,“ dodal Stoltenberg. Mezinárodní společenství musí proto podle něj pokračovat v tlaku na Moskvu, aby se držela svých závazků.
Ukrajina totiž podle něj i nadále čelí ruským agresivním akcím, Aliance proto Kyjevu bude nadále poskytovat silnou politickou i praktickou podporu. „Spojenci NATO neuznávají a nikdy neuznají ruskou ilegální anexi Krymu,“ zopakoval.
V praktické oblasti podle něj někteří ministři na jednání v Bruselu přislíbili další pomoc v podobě financování nebo vyslání výcvikových instruktorů a poradců na Ukrajinu.
Už v létě na summitu ve Varšavě spojenci rozhodli o balíčku pomoci Kyjevu, se kterým NATO spolupracuje v oblastech jako jsou likvidace nástražných výbušných zařízení, hybridní hrozby. Spojenecká pomoc na Ukrajinu směřuje prostřednictvím čtyř svěřeneckých fondů, ze kterých je financována i pomoc v kybernetické obraně, logistice nebo léčení zraněných vojáků.
„Zvláště dokud bezpečnostní situace na východní Ukrajině zůstává takto vážná, je potřeba, aby dál existovaly hospodářské sankce,“ uvedl Stoltenberg. Evropská unie by měla o prodloužení sankcí vůči Rusku, které především omezují přístup jeho bank a velkých firem k financím, rozhodnout ještě do svého prosincového summitu.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po dnešní diskusi podle agentury ČTK řekl, že Aliance dala opět jasně najevo svou trvající podporu Kyjevu. „Je ale pravda, že v debatě se ozývala slova, která zdůrazňovala, že významné je také to, aby Ukrajina byla schopna postupovat v reformách,“ podotkl Zaorálek a připomněl otázky, jako je kvalita soudního systému země či boj s korupcí.
