Rasmussen se dnes sešel ke konzultacím s prezidentem Dmitrijem Medveděvem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Hlavními body jednání byla klíčová rozhodnutí, která chce Aliance přijmout na nadcházejícím summitu v Lisabonu.
Rasmussen vybídl Rusko ke spolupráci na protiraketové obraně v Evropě. Podle Rasmussena by nemělo by jít o společný systém, ale o dva oddělené, nicméně spolupracující systémy protiraketové obrany. Rusko chce svůj postoj vyložit až na samotném summitu NATO v Lisabonu, kam byl na 19. a 20. listopadu pozván i ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Podle ruského šéfa diplomacie Lavrova takový postup Aliance zasluhuje pozornost Moskvy. "Případná spolupráce s NATO na protiraketové obraně či v jiných oblastech není namířena proti třetí straně a je zaměřena na odražení přeshraničních hrozeb," dodal.
Podle Rasmussena vidí NATO v Rusku strategického partnera. "Nepovažujeme Rusko za nepřítele a je zde možnost (Lisabonský summit) obrátit list ve vztazích," prohlásil Rasmussen.
Gruzie má dveře otevřené
Rasmussen v Moskvě zopakoval, že Aliance nechává otevřené dveře ke členství Gruzii. Rusko se ale staví proti takovému rozšiřování Aliance už několik měsíců. Gruzii přitom považuje za protivníka. "Od summitu v Lisabonu může Gruzie očekávat, že potvrdíme naše rozhodnutí, které zaznělo v roce 2008 v Bukurešti," řekl Rasmussen s tím, že se Gruzie může stát členem NATO, pokud bude plnit nezbytné požadavky a kritéria členství.
Rasmussen současně připustil, že Gruzie zůstává jablkem sváru mezi Ruskem a NATO, a to i z hlediska sporů o Abcházii a Jižní Osetii, dva separatistické regiony, které se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie. Kromě Moskvy však jejich nezávislost uznaly jen Venezuela, Nikaragua a tichomořský ministát Nauru, výměnou za ruskou pomoc. "Podporujeme územní celistvost Gruzie a držíme se politiky neuznávání Jižní Osetie a Abcházie," připomněl Rasmussen.
Rusko může pomoci v Afghánistánu
Kromě ruského postoje k novému plánu Aliance na vybudování vlastního systému protiraketové obrany se očekává, že Moskva pomůže spojencům v Afghánistánu. Dohody má být dosaženo právě na listopadovém summitu.
Rusko se minulý týden poprvé přímo zapojilo do likvidace drogových laboratoří v afghánském pohraničí, když do oblasti vyslalo na 70 svých protidrogových agentů. Moskva sice opakovaně zdůraznila, že do bojových aktivit v zemi se v žádném případě nezapojí, nicméně se chce podílet například na výcviku afghánské armády a policie.
Jedná také se státy NATO o dodávkách většího počtu vrtulníků a o možnosti, že by přes ruské území mohlo proudit do Afghánistánu více dodávek pro jednotky NATO, včetně zbraní.
Tento týden pak Rusko odeslalo do Afghánistánu první letoun se zásilkou zbraní a munice pro afghánskou policii. Zásilka je bezplatnou pomocí afghánskému ministerstvu vnitra.
