Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pro evropskou bezpečnost to byl černý rok, hodnotí loňské dění šéf NATO

  14:22aktualizováno  14:22
Rok 2014 byl „černým rokem pro evropskou bezpečnost“, shrnul generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uplynulé měsíce. Jako hlavní příčiny označil násilný extrémismus na jižní hranici Aliance, zmatek v severní Africe a na Blízkém východě, ruské chování na Ukrajině a terorismus v evropských ulicích.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Rok 2014 nebyl dobrým rokem pro evropskou bezpečnost. Ve skutečnosti byl černým rokem,“ prohlásil Stoltenberg s uvedením výroční hodnotící zprávy.

Na jihu čelí Aliance násilí islámských extrémistů, kteří šíří zmatek v celé severní Africe a na Blízkém východě. „A podněcují terorismus v našich ulicích,“ konstatoval Stoltenberg s odkazem na nedávné útoky v Paříži.

Na východě zase podle něj Rusko s použitím vojenské síly anektovalo Krym, destabilizuje východní Ukrajinu a zastrašuje své sousedy. „Naše bezpečnostní prostředí se zásadně změnilo,“ uvedl šéf Aliance.

Tíživá situace v Severní Africe přinutila stovky lidí prchat do Evropy. V květnu se chtěli běženci dostat na španělskou půdu přes exklávu Melilla v Maroku:

Právě v souvislosti s asertivní politikou Moskvy posledních měsíců upozornil na enormní nárůst počtu startů pohotovostních stíhaček NATO k ruským vojenským letounům, které se nebezpečně přiblížily k území některých aliančních členů nebo narušily jejich vzdušný prostor. 

Za celý loňský rok NATO eviduje 400 startů pohotovostních strojů k ruským letounům. „Víc než sto padesát z těchto startů bylo provedeno v Pobaltí. To je asi čtyřikrát víc než v roce 2013. Takže zůstáváme ostražití,“ upozornil.

Schůzka s Lavrovem může být

Stoltenberg potvrdil záměr, že by se kvůli Ukrajině chtěl setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Setkat by se podle něj mohli na okraj připravované bezpečnostní konference v Mnichově, která se uskuteční od 6. do 8. února.

„Budu tam a myslím si, že je přirozené, že se setkáme. Rozhodli jsme v NATO pozastavit praktickou spolupráci s Ruskem, ale naopak udržet otevřené kanály pro politický dialog,“ uvedl Stoltenberg.

Jak však připomněl, Aliance podporuje ekonomické sankce vůči Rusku, uvalené za anexi Krymu a ruské chování na Ukrajině. „Myslíme si, že je důležité, aby Rusko poznalo, že porušování mezinárodního práva, použití síly ke změně hranic a anektování části jiné země má důsledky,“ prohlásil Stoltenberg.

Sankce jako takové NATO podle jeho slov chápe v současnosti jako jedinou možnost. „Buď je možné nedělat nic, nebo použít vojenské prostředky. Pak si myslím, že každý chápe, že sankce jsou nejlepší alternativou, protože vojenské řešení krize na Ukrajině neexistuje. To, co potřebujeme, je jednání o mírovém řešení na základě dohod z Minsku. A aby se tak stalo, musí Rusko přestat podporovat separatisty,“ dodal šéf Aliance.

Evropa musí zvýšit obranné výdaje

Stoltenberg v hodnocení uplynulého roku upozornil, že odpověď NATO na dramatické změny v bezpečnostním prostředí leží v ochotě členských zemí investovat do společné obrany. Především evropské členy NATO proto znovu vyzval, aby zastavili propad ve výdajích na obranu

„Co jsme učinili dosud, to jsme dokázali bez zvýšení výdajů. Ale nemůžete zvyšovat kapacity, počty cvičení, pořizovat nové vybavení a zároveň pokračovat ve škrtech v obranném rozpočtu,“ varoval.

K tomu uvedl, že jen loni v reakci na nové hrozby NATO podniklo 200 různých vojenských cvičení, na mezinárodní nebo národní úrovni. Aliance rovněž posílila svou vojenskou přítomnost na své východní hranici, především v pobaltských zemích, Polsku nebo Rumunsku.

Jak dodal, země NATO v loňském roce sice na obranu vydaly dohromady 852 miliard dolarů (takřka 21 bilionů korun), v Evropě zhruba 250 miliard (asi 6,4 bilionu korun), ale i tak je to proti předchozímu roku tříprocentní propad. „NATO zůstává nejsilnější vojenskou aliancí na světě. Ale dochází k trvalému poklesu evropských výdajů na obranu od roku 1990,“ konstatoval.

Proto je ve změněném bezpečnostním prostředí zásadním úkolem se škrty skončit a vrátit se ke zvyšování obranných výdajů ve chvíli, kdy ekonomiky členských zemí znovu začnou růst.

Důležitá bude rychlost sil

Stoltenberg ve zprávě vyzdvihl i plnění takzvaného Akčního plánu připravenosti, který spojenci odsouhlasili loni v září na summitu ve Walesu. Především pak budování Sil velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force  - VJTF) schopných přispěchat ohrožené členské zemi na pomoc během dvou dnů.

Hrotové síly

Expediční síly NATO, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů, již fungují. Zatím ale v provizorní podobě a tvoří je vojenské jednotky Německa, Norska, Nizozemska a některých další členských zemí. Zatím není jasné, jak budou stálé Síly velmi rychlé reakce financovány. Pravděpodobně za ně z části zaplatí jednotliví členové, kteří pro nové expediční síly poskytnou své vojáky, a z části budou financovány ze společného aliančního rozpočtu.

Konkrétní podobou včetně složení takzvaného „hrotového uskupení“, které bude na místo krize vysláno jako první, by se měli zabývat ministři obrany členských zemí NATO už tento týden. Právě Síly velmi rychlé reakce mají mít letos pro spojence v NATO tu „nejvyšší prioritu“. Podle Stoltenberga to bude „největší posílení kolektivní obrany od konce studené války“.

Šéf Aliance zopakoval, že hned v šesti zemích (Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku, Bulharsku) kvůli schopnosti rychle reagovat na ohrožení vzniknou zvláštní integrační jednotky s prvky velení a řízení a předsunutými sklady s výstrojí a zásobami.

Hrotové jednotky o síle čtyř až pěti tisíc vojáků mají být připraveny reagovat v řádech hodin. K tomu mají mít připravené také potřebné logistické zázemí ve východních státech a na místo cestovat „na lehko“, avšak velmi rychle.

„Musíme utrácet více a lépe. Chceme-li, aby byly naše síly připraveny se vypořádat s jakoukoliv hrozbou,“ dodal Stoltenberg.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO, Terorismus




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.