Na setkání s veliteli islámských revolučních gard podle agentury AFP prohlásil, že jeho země si nemůže dovolit zastavit svůj jaderný program "ani na okamžik".
"Na základě našich analýz se kloním k názoru, že pokud bude Írán chtít získat atomovou zbraň, nebude to před koncem tohoto desetiletí. Mohlo by to však být do poloviny příští dekády. Jinými slovy získá ji za tři až osm let od nynějška," konstatoval podle agentury Reuters Baradej na tiskové konferenci v Lucemburku.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve středu oznámila, že Írán nejen nepřerušil obohacování uranu, jak mu uložila Rada bezpečnosti OSN, ale dokonce technologii dál rozvíjí.
Rada by proto mohla stávající sankce vůči Teheránu ještě zpřísnit. Írán však podle svého prezidenta hodlá v obohacování uranu pokračovat. "Nepřítel by dosáhl svého cíle, kdybychom program zastavili byť jen na okamžik," prohlásil Ahmadínežád.
Sankce kvůli jádru
Rada bezpečnosti OSN uvalila na Írán kvůli jeho odmítání zastavit obohacování uranu už dvojí sankce. Ty mu mimo jiné zakazují obchodování s jadernými materiály či technologiemi.
Souběžně s tím Washington podnikl proti islámské republice sérii širších opatření, například se pokusil zablokovat dolarové transakce do Íránu a z něj. Spojené státy navíc pohrozily zahraničním společnostem, že budou vyloučeny z amerického trhu, pokud budou obchodovat s Teheránem.
Někteří íránští obchodníci a analytici přiznávají, že sankce poškodily ekonomiku země. Kroky USA podle nich vedly ke zvyšování nákladů íránských podnikatelů, a tedy růstu cen v zemi a ztížily dovoz běžného zboží.
"Sankce uplatňované Spojenými státy především v minulém roce byly škodlivější, než jsme očekávali," konstatoval přední íránský politický a ekonomický analytik Saíd Lajláz. "Hlavní dopad byl ten, že všechno naše dovážené zboží se zdražilo," doplnil.
