Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf MAAE: Írán může mít atomovou bombu do 8 let

  15:06aktualizováno  15:06
Írán může do tří až osmi let vyrobit jadernou zbraň. Myslí si to ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, podle kterého tomu nasvědčuje tempo, jímž blízkovýchodní země obohacuje uran. Íránský prezident Ahmadínežád opět odmítl přerušení nukleárních aktivit.

Na setkání s veliteli islámských revolučních gard íránský prezident prohlásil, že jeho země si nemůže dovolit zastavit svůj jaderný program ´ani na okamžik´. | foto: Reuters

Na setkání s veliteli islámských revolučních gard podle agentury AFP prohlásil, že jeho země si nemůže dovolit zastavit svůj jaderný program "ani na okamžik".

"Na základě našich analýz se kloním k názoru, že pokud bude Írán chtít získat atomovou zbraň, nebude to před koncem tohoto desetiletí. Mohlo by to však být do poloviny příští dekády. Jinými slovy získá ji za tři až osm let od nynějška," konstatoval podle agentury Reuters Baradej na tiskové konferenci v Lucemburku.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve středu oznámila, že Írán nejen nepřerušil obohacování uranu, jak mu uložila Rada bezpečnosti OSN, ale dokonce technologii dál rozvíjí.

Rada by proto mohla stávající sankce vůči Teheránu ještě zpřísnit. Írán však podle svého prezidenta hodlá v obohacování uranu pokračovat. "Nepřítel by dosáhl svého cíle, kdybychom program zastavili byť jen na okamžik," prohlásil Ahmadínežád.

Sankce kvůli jádru
Rada bezpečnosti OSN uvalila na Írán kvůli jeho odmítání zastavit obohacování uranu už dvojí sankce. Ty mu mimo jiné zakazují obchodování s jadernými materiály či technologiemi.

Souběžně s tím Washington podnikl proti islámské republice sérii širších opatření, například se pokusil zablokovat dolarové transakce do Íránu a z něj. Spojené státy navíc pohrozily zahraničním společnostem, že budou vyloučeny z amerického trhu, pokud budou obchodovat s Teheránem.

Někteří íránští obchodníci a analytici přiznávají, že sankce poškodily ekonomiku země. Kroky USA podle nich vedly ke zvyšování nákladů íránských podnikatelů, a tedy růstu cen v zemi a ztížily dovoz běžného zboží.

"Sankce uplatňované Spojenými státy především v minulém roce byly škodlivější, než jsme očekávali," konstatoval přední íránský politický a ekonomický analytik Saíd Lajláz. "Hlavní dopad byl ten, že všechno naše dovážené zboží se zdražilo," doplnil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.