Máte nyní jeden z vrcholů zimní sezony?
Z hlediska počtu zásahů se dá říci, že ano. Je to období, kdy jsou české hory nejvíce navštěvované. A úrazovost je závislá hlavně na návštěvnosti a pak i na počasí. Pro nás je to náročnější například tím, že jak jsou střediska plná, ztěžuje to průjezd k zásahu nebo později k sanitce.
Horská služba v sezoně 2011/2012Na horách se střídá ve službách 110 profesionálních záchranářů a na 400 dobrovolníků. Připraveno je i dvanáct psovodů se speciálně vycvičenými lavinovými psy, několik desítek lékařů a také záchranáři schopní zasahovat v podvěsu pod vrtulníkem. Kromě několika desítek vozidel a sněžných čtyřkolek mají záchranáři k dispozici téměř stovku sněžných skútrů a dvě rolby. |
Jak zatím vypadá sezona?
Letošní zimní sezona startovala později. Začátek tak byl podstatně méně náročný než například v minulém roce, kdy začala střediska jezdit mnohem dříve. Také je otázka, jak ovlivní návštěvnost to, že lidé šetří a mají hlouběji do kapsy.
Jak to vypadá se sněhem?
Sníh je, ale je to takové uplakané. Jakmile se teploty dostanou pod nulu, tak to začne nepříjemně klouzat. Moravské hory, zejména Beskydy, se potýkají s menším množstvím sněhu. Zas na druhou stranu v tomhle období je plno, ať sníh je, či není.
Co to znamená pro vás?
Nyní jezdí hlavně lyžařské areály a většina lidí je tam soustředěná. Svým způsobem je to jednoduší než zásahy ve volném terénu.
Jak se vás dotkly škrty v rozpočtu? Týkají se už letošní, nebo až příští zimní sezony?
Samozřejmě Horská služba nežije ve vzduchoprázdnu, takže úsporná opatření dopadla i na ni. Jsme přímo vázáni na státní rozpočet. Už na rok 2011 máme oproti loňskému rozpočtu zhruba o deset procent méně prostředků.
Poznají to lidé na horách?
Snažíme se, aby to nepoznali, aby naše činnost byla plně pokrytá. Museli jsme ale omezit investiční nákupy, rozsáhlejší rekonstrukce a opravy. Je to ale určité hrnutí laviny nebo balvanu před sebou. Neprojeví se to hned, ale až s nějakým časovým odstupem.
Takže nějaké technické novinky zřejmě letos nemáte?
Z hlediska technického vybavení žádná podstatná novinka není. Podařilo se nám obměnit část dosluhující techniky. Samozřejmě jsme vyměnili veškeré věci, které podle předpisů musíme, ať už je to zdravotnický, záchranářský nebo horolezecký materiál.
A nějaké jiné novinky?
Zaměřili jsme se trochu více na prevenci, zejména na to, aby byli lidé dobře informováni. Na našich webových stránkách máme detailní informace o počasí v místech, kde máme stanice Horské služby, a někde i údaje z volného terénu. Lidé mají dvacet čtyři hodin denně přístup k veškerým varováním.
A co mobilní aplikace?
Posledním bonbonkem, který jsme spustili těsně před zimní sezonou, je aplikace pro chytré telefony se systémem Android a iPhony. Na nich lidé najdou informace o situaci na horách, o jednotlivých stanicích, o první pomoci. Hlavně je ale možné přivolat pomoc, když ten telefon zašle aktuální polohu, kde se právě nachází.
Je dost zájemců o práci u Horské služby?
Je i není. Máme místa, kde je zájem větší než počet míst, ale někde nám lidé scházejí. Jsou to odlehlejší, méně obydlená místa. Podmínkou je totiž bydliště v dosahu oblasti nebo okrsku. Projevuje se to delší dobu na Šumavě a částečně v Krušných horách. Problém je i v tom, že ne všichni zájemci mají potřebné fyzické předpoklady.
