Sami tito redaktoři, jako například Roman Ondrůj, Jan Plachý nebo Radovan Fendrych, kteří se k odchodu rozhodli, se přitom dělí na dvě skupiny: na ty, kteří se rozhodli odejít kvůli novému šéfovi zpravodajství Jiřímu Šindarovi, a na ty, kteří odešli jak kvůli Šindarovi, tak kvůli dlouhodobé nespokojenosti se současným ředitelem ČT Brno Zdeňkem Drahošem.
Nastrčená figurka
Nikdo z bývalého ani ze současného osazenstva redakce však Šindarovi nepřiznává zdaleka takovou moc, jako druhému jmenovanému muži. Ba co víc. Šindara mělo mnoho lidí za pouhou nastrčenou figurku, která měla zpravodajství vyčistit od takzvaných buřičů, kteří již od podzimu loňského roku vedení brněnské televize kritizovali.
Šindarovu úlohu v redakci zpravodajství přitom dokládá několik faktů. Za čtrnáct dnů mu odešlo z redakce pět lidí, tedy téměř polovina redaktorů. Sám byl bez milosti vyhozen poté, co udělal jedinou chybu - nabídl externí spolupráci Josefu Tomášovi, který byl kdysi odsouzen za vydávání rasistického časopisu. Nikdo přitom ani na okamžik nevzal v potaz fakt, že Tomáše Šindar chtěl zaměstnat jako všechny ostatní spolupracovníky Českého rozhlasu Brno, které byl nucen zapojit právě z důvodu nedostatku vlastních lidí. Nikoho nezajímalo, že má Tomáš vlastně čistý rejstřík a že reportáž, kterou pro ČT Brno točil, nikdy nebyla odvysílána. Šindarův počin však označil po konzultaci se Zdeňkem Drahošem za velkou chybu také ředitel zpravodajství ČT Zbyněk Honys, a tak bylo Šindarovo odvolání nezvratné. Jeho čin mohl nabourat současnou křehkou image ČT.
Pokud by však Šindarovou úlohou bylo pouze "vyčistit redakci", jakou úlohu sehrála v celé kauze výběrová komise, která ho před dvěma měsíci do funkce vedoucího zpravodajství vybrala z osmi kandidátů? Proč nevybrala například redaktora a editora Radovana Fendrycha, který má s televizní prací na rozdíl od Šindara, jenž točil hlavně reklamy a neúspěšně se například účastnil konkursu do Českého rozhlasu Brno, letité zkušenosti?
Nevhodní
O Fendrychových schopnostech nepochybuje ani ředitel ČT Brno Zdeněk Drahoš. Minulý týden totiž nezavrhl možnost vzít zpět Fendrychovu výpověď. "Pan Fendrych je profesionál, o tom, zda bychom chtěli, aby se k nám vrátil, bych ale nejdříve musel hovořit se šéfproducentem Petrem Kalábem," řekl Drahoš.
Fendrych však nevhodný byl. Sám byl buřič a žádal Drahošovo odstoupení. Jistě by žádného ze svých podřízených - také buřičů - nenutil odejít. Pravděpodobně by se také nestalo to, co za Šindara, a o redakci zpravodajství by se nezačalo mluvit jako o upadající.
Ředitel našel za Šindara náhradu. Redaktora Petra Šuleře, loajálního profesionála, který pracuje v televizi několik let. Suleř byl sice funkcí pověřen dočasně, Drahoš však již minulý týden avizoval, že se pravděpodobně již nebude vyhlašovat veřejné výběrové řízení, ale takzvané vnitřní výběrové řízení. "Znamená to, že se na místo šéfa zpravodajství vybere někdo zevnitř televize," podotkl Drahoš. Je přitom velmi pravděpodobné, že to bude někdo z redakce zpravodajství. Proč by se jím nestal právě Šuleř?
Problém se jmenuje Drahoš
I kdyby však brněnské zpravodajství získalo nového a schopného šéfa z řad současných zaměstnanců, situace se tím podle takzvaných buřičů nijak neřeší. Stále opakují, že skutečným problémem je vedení ČT Brno v čele s ředitelem Zdeňkem Drahošem. "Pokud tento člověk ze své funkce neodejde, nic se v televizi nezmění," prohlásil již dříve redaktor Ondrůj.
On i někteří z jeho kolegů přitom stále, i když s daleko menší vervou než loni na konci roku, upozorňují na existenci závěrečné zprávy kontrolní komise, kterou do Brna poslal bývalý generální ředitel Dušan Chmelíček. Zpráva, kterou má MF DNES k dispozici, kritizuje mnoho nedostatků v ČT Brno: od prvků skryté reklamy natáčené ve zpravodajských šotech až po nedostatky v některých zadávaných zakázkách.
Krize trvá
Že se brněnská televize nachází v hluboké krizi a pracují v ní lidé ochotní dosvědčit, jak byli nuceni točit reportáže ve prospěch politických stran, zajímalo však zřejmě pouze zadavatele kontroly Dušana Chmelíčka. Byl to totiž právě on, kdo kvůli závěrům kontrolní zprávy navrhl loni na podzim Drahošovo odvolání z funkce. Jenže Rada ČT v čele s Miroslavem Marešem zprávu odložila s tím, že k ní Drahoš musí dodat svoje vyjádření. Až pak prý rozhodne. Nikdy už k tomu ale nedošlo.
O kontrolní zprávě dokonce jeden z členů Rady ČT - František Mikš - začal tvrdit, že vyznívá pro ČT pozitivně, čímž výsledek měsíčního šetření několika pracovníků ČT zcela zpochybnil.
Místo Drahoše byl odvolán Chmelíček. Problémy v brněnské ČT se tak sice staly spouštěcím motorem krize v ČT, na jejímž konci bylo rozpuštění Rady ČT, které schválil parlament. Nikdy však fakticky na jejich řešení nedošlo. Ti, kteří čekali, že na počínání vedení brněnské televize nějak zareagují politici, splakali nad výdělkem.
Brno zůstalo stranou
Situace v Brně nezajímala ani místní politiky, ani politiky v Senátu. "Vyslechli si sice zprávu brněnských zpravodajů ČT a zakroutili nevěřícně hlavou, neudělali však nic," komentoval jejich počínání Roman Ondrůj. Těm, kteří jim věřili - lidé z iniciativy Věc veřejná a nebo redaktoři brněnské ČT - nepomohly ani demonstrace před ČT Brno. Jejich hlasy smetli zaměstnanci dalších tvůrčích skupin brněnské televize, kteří Drahoše a jeho šéfování podpořili.
Nebyli to však jen lidé z televize. Drahošovi pomohla tradiční rozpolcenost v brněnské kulturní veřejnosti, z níž mnoho lidí získalo v ČT Brno práci. V opozici proti iniciátorům myšlenky Drahošova odvolání jej podpořil například Antonín Přidal. Proti stávkujícím redaktorům se vyslovili také Milan Uhde či Miloš Štědroň. Hlas podpory dostal Drahoš i od primátora města Brna Petra Duchoně, který u Drahoše podle redaktorů několikrát úspěšně lobboval za odvysílání zpravodajských příspěvků.
Ředitel ČT Brno měl také podporu poslance Petra Plevy z ODS, který nakonec v zákoně prosadil dvacetiprocentní účast regionálních studií na vysílání ČT. Mimochodem účast, kterou nejsou tato studia schopná plnit.
Ani jednomu z těchto lidí nevadí, že si nechává Drahoš stavět dům od firmy Spolstav, která dělala pro ČT Brno většinu zakázek. Drahošovo zdůvodnění "vybral jsem si je, protože žádnou jinou firmu neznám," jim zřejmě nepřipadá jako střet zájmů.
Poslední naděje
Poslední nadějí těch, kteří jsou přesvědčeni, že by měl ředitel ČT Brno odstoupit z funkce, byl dočasný generální ředitel ČT Jiří Balvín, který vystřídal ve funkci nechtěného Jiřího Hodače. I on nakonec dal od Brna ruce pryč. Dokonce po návštěvě v brněnské televizi před novináři prohlásil, že kontrolní zpráva, k níž se ve společné debatě s ředitelem Drahošem vrátil, nevyznívá až tak špatně a její závěry se plní.
Balvín toto své vyjádření sice později popřel a práci kontrolní skupiny obnovil, další své výroky z Lidových novin, že její závěry považuje za velmi závažné, však označil za informační šum. "Do dnešního dne nemám žádné její výsledky," uvedl Balvín minulý týden. Audit brněnského studia, který nařídila ještě někdejší Rada ČT, bude podle Jiřího Balvína hotov koncem května.
Prohraná bitva nebo válka?
Zdeněk Drahoš v roli ředitele ČT Brno zůstává. Vydržel. Jeho protivníci o něm dnes říkají, že je velký stratég. Přežil Chmelíčkovu kontrolu i pozdější návrh na své odvolání. Přežil výzvu redaktorů, aby odstoupil, i výzvu bývalého generálního ředitele Jiřího Hodače, aby se stal jeho programovým šéfem. Takticky zůstal v Brně. Podporoval svého šéfa především na dálku.
Když stávka skončila, Hodač složil funkci, nebyl problém ani s Jiřím Balvínem. Ten dal od Drahoše ruce pryč už na začátku - zaměstnance televize, kteří chtěli, aby se zabýval alespoň případy skryté reklamy, vyprovodil se slovy, že se všechno bude řešit, on že však žádnou pravomoc nemá. "Jsem ve funkci dočasně, a pokud se někdo bude zabývat čímkoliv, bude to můj nástupce a nová Rada ČT," řekl Balvín.
Drahoš je stále připraven se bránit, preventivně podal několik trestních oznámení na některé redaktory, aby upozornil na to, že je pošlapávána jeho čest. "Jsou to všechno lži," uvedl na svoji obranu v jednom ze svých prvních veřejných prohlášení. Čeká na nového generálního ředitele.
 Jedna z mnoha demonstrací, které se v době televizní krize konaly před brněnským studiem ČT |
