Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf Českého rozhlasu Kasík: Mé odvolání je uměle vyvolaná situace

Doporučujeme   16:12aktualizováno  16:12
Václav Kasík stojí v čele Českého rozhlasu deset let. Mandát mu vyprší za dva roky, ale není jisté, zda ho dokončí. Poslední dva roky "válčí" s kontrolním orgánem veřejnoprávního rádia. Rada ČRo se netají úmyslem zbavit ho funkce generálního ředitele.

Generální ředitel ČRo Václav Kasík | foto: ČRo1-Radiožurnál

Pane řediteli, myslíte si, že dosloužíte ve vedení rozhlasu řádný mandát 2011? Čas od času se objevují spekulace o vašem konci v čele ČRo, naposledy minulý týden.
Tato situace byla uměle vyvolaná. Až zjistíme, kdo ji vyvolal, za jakým účelem, pak budeme znát odpověď na vaši otázku. Já to nevím.

Ani netušíte?
Dokonce to vím, ale nepřísluší mi na toto téma rozvíjet další věty. - čtěte Kasík má skončit v čele Českého rozhlasu, může ho vystřídat Duhan

Vedení rozhlasu působí nejednotně a podle některých už existuje jméno vašeho nástupce. Čím si spory vysvětlujete?
Rozhlas je velký podnik, na který je zaměřeno mnoho čidel, žádnou roztržku, například s nějakým mým ředitelem, si neuvědomuji. Je běžné, že si někdy musíme srovnat názor, to nepopírám. Ale slovem roztržka bych to nenazýval. Něco jiného je práce "pod hladinou", fámy, touhy. To tu samozřejmě probíhá.

Václav Kasík

Narodil se 9. srpna 1947 v Chodově na Karlovarsku. Vystudoval ČVUT, nedokončil studia sociologie na FF UK. Začínal jako klávesista skupiny Country beat Jiřího Brabce. Doprovázel např. Evu Pilarovou nebo Hanu Zagorovou. Do Československého rozhlasu nastoupil začátkem 80. let. V letech 1993- 1999 šéfoval Rádiu Alfa. V červenci 1999 se stal generálním ředitelem Českého rozhlasu, v květnu 2005 post obhájil.

Někdy to působí tak, že se Rada ČRo snaží za každou cenu na vás "něco" najít, aby vás mohla odvolat. Vy to tak nevnímáte?
Moje funkce je z mnoha stran zranitelná a lze nalézt i chyby, neomylnost si samozřejmě nepřivlastním. Jde spíš o pohled. Když jsem přednášel řízení, vykládal jsem, že i třicetiprocentní chybovost šéfa je možná. Ale stále není v poloze nějakého trestního chování. Důležité je nazírání a hodnocení okolností, za jakých k ní došlo, a dál motivace, která k ní vedla.

Předpokládám, že tím narážíte na rozruch kolem bývalého ředitele vašeho sekretariátu, pana Křivky.
(Důrazně) Byl jsem uveden v omyl! Nemluvě o tom, že hlubší zabývání se touto problematikou má v rozhlase na starosti příslušný útvar. Důvěřuji mu, a proto jsem se tím nezabýval. - čtěte více o této kauze

Řídit Radiožurnál chce odvahu

Při svém jmenování před deseti lety jste se chtěl v rozhlase zasazovat o dobré mezilidské vztahy. Podařilo se vám to?
Ne zcela, ale v míře, která je asi možná. Hovoříme o deseti letech. Vezměte si náladu společnosti v roce 1999. Nyní cítím, že je trochu jiná. Zjistil jsem, že tento proces nikdy nebude ukončen, kdybych dnes psal kandidátský projekt, vložil bych do něj tento úmysl znovu.

Například Barbora Tachecí v Radiožurnálu udělala pořádný rozruch, který jste musel vyřešit jejím odvoláním.
To nebylo řešení mezilidských vztahů, ale přístupu k řízení, což je i trochu jiný rozměr. Nezapomeňte ale, že paní Tachecí odešla poté, co se u ní projevily jisté zdravotní potíže. Je potřeba zachovat maximální ohleduplnost, dál bych toto téma nerozvíjel.

Po jejím odvolání jste dlouho nemohli najít nového ředitele. Jak si vysvětlujete, že se do konkurzu přihlásili jen dva lidé, z toho měl reálnou šanci pouze Alexander Pícha?
To není pravda. (rezolutně) Chtěl jsem, aby se do řízení Radiožurnálu vrátil Alexander Pícha, který prokázal schopnosti to zvládnout. Ale nenašel jsem shodu s Radou ČRo.

Proč?
Neumím to vysvětlit. Ten post není jednoduchý, je to nejvlivnější stanice ČRo. Možná že soudnost lidí v tomto směru způsobila jistou zdrženlivost.

Na soud s extremisty jsem připraven

V čele veřejnoprávního rozhlasu jste už deset let. Jaké to byly roky?
Nemluvil bych v minulém čase, ale ta uplynulá léta byly krásné časy. Zcela mě naplňují, našel jsem v rozhlase součet mnoha disciplín, které jsou potřebné. Uplatním zde technické vzdělání, hudební, nepředstavitelně se mi zde hodí sociologie, kterou jsem studoval.

Generální ředitel ČRo Václav KasíkJedna extremistická strana chce rozhlas žalovat, protože jí odmítl vysílat rasistické volební spoty. Nebojíte se, že jste porušili veřejnou politickou soutěž?
Ta strana chce žalovat mě a já jsem přesvědčený, že jsme konali, jak se patří na veřejnoprávní médium. Jsem na ten spor připravený.

Před několika dny uprchla šéfka vysílání pro menšiny ČRo do ciziny. Vyhnal ji tam rasismus. Udělá rozhlas něco pro její návrat a bezpečný život v Česku?
Konkrétně pro ni ne. Ale můžeme - coby rozhlas - působit na výchovu naší společnosti. Určitě zaznamenáte zvýšené úsilí v této oblasti. Pomoc samozřejmě probíhá, ale v osobní, lidské rovině.

Většina lidí si neumí ani představit, co to znamená řídit Český rozhlas. Můžete to přiblížit?
Těžko, to byste mi musel položit otázku na nějakou speciální oblast. Musím řídit program, finance, techniku, lidi. To každé samo o sobě vyžaduje jinou část mozku.

Původní profesí jste muzikant, dlouho jste se hudbou živil, máte ještě chvilku si zahrát?
To je příjemná otázka, hudba je moje slabost. S hraním na piano jsme začínal v pěti letech a po dostudovaní techniky jsem si první peníze vydělal právě hudbou. S profesionální dráhou hudebníka jsem skončil v roce 1987. A protože je to tak srdeční záležitost, tak pokud se nechcete zpronevěřit jiným věcem, musíte od hudby odejít. Má takovou sílu, že by vás vtáhla zpátky. Někdy hraji doma, občas s přáteli.

Poslouchám Radiožurnál

Pane řediteli, jakou z dvaadvaceti stanic Českého rozhlasu posloucháte cestou do práce?
Nejčastěji Radiožurnál, a to když jedu autem, častěji chodím do práce pěšky.

Generální ředitel ČRo Václav KasíkOsobní přehrávač nemáte, abyste byl v neustálém kontaktu s rozhlasem?
Mám takový přístroj, který mi umožňuje naladit rádio v naléhavé situaci, ale do práce jdu pěšky bez rádia.

Která stanice je vám nejbližší?
Takovou nemám, protože bych se choval nespravedlivě, ale z důvodu nezbytnosti nejčastěji poslouchám Radiožurnál. To je stanice, která má pro moji práci nejvyšší penzum informací. Ale jsou i chvíle, kdy si pustím dvojku a trojku (Praha, Vltava - pozn. red.). Pokud se nacházím, a to není příliš často, v nějakém prostředí, kde je regionální stanice, samozřejmě ji upřednostním.

Radio Wave je moje nezahojená rána

Kauza uvedení Radia Wave na FM odstartovala váš téměř tříletý souboj s Radou ČRo. Stále si myslíte, že tato stanice pro mladé měla dostat frekvenci na FM?
Možná se to tak může jevit, já bych to časoval jinak. Spíš to závisí na personální skladbě rady, tam bychom našli odpověď. Radio Wave nevzniklo potají, mám ho v projektu z roku 1999, v dalším v roce 2005 jsem jeho vznik dokonce uváděl za nezbytnou věc (kandidátské projekty na generálního ředitele ČRo - pozn. red.).

Poslanec Ondřej Liška chce RW vrátit z digitálu, kde ho může poslouchat jen omezené množství lidí, zpět na velmi krátké vlny. Má šanci uspět?
Jednoznačně to vítám, šanci má. Fakt, že Wave musel odejít z FM, považuji za chybu a snažím se to opravit. Je to moje nezahojená rána. Rozhodně jsme nepostupovali v rozporu se zákonem, žádnou legislativní chybu jsme neudělali. Existuje ovšem různý výklad současných právních norem a to se snažím odstranit. Do hry vstoupili lobbistické skupiny soukromých rádií, které mají dojem, že prostor, do kterého vstoupilo Radio Wave, "patří jim".

Zrušit poplatky za rozhlas je krok zpět

Jiný zákonodárce, pan senátor Svoboda, z pohledu rozhlasu prosazuje špatnou věc. Navrhuje zrušení koncesionářských poplatků. Proč se tomu tolik bráníte?
Je to porušení principu veřejnoprávnosti, z veřejnoprávního média by se stal nástroj. Ve chvíli, kdy budeme závislí na státním rozpočtu, tak posílí vliv státu na nezávislé médium. Staré pořekadlo říká: Kdo platí, ten poroučí. A mně mnohem víc vyhovuje, když poroučí posluchač - koncesionář.

Byl by to krok zpět před druhou světovou válku, kdy byl rozhlas vláčen různými stranami, agrárníky například?
Takhle to nechci specifikovat. Mám oporu v mnoha zemích Evropy pro přesvědčení, že současný způsob financování je správný. V Polsku například měli špatnou platební kázeň koncesionářských poplatků. Taková situace u nás není, Český rozhlas netrpí finanční nouzí.

Je podle vás nutné digitalizovat rozhlas, jak se nyní děje u České televize?
Jsem přesvědčený, že je to nezbytný krok, v posloupnosti zcela přirozený. Poznání a pokrok v oblasti techniky je nezadržitelný. S rozvojem digitalizace vysílání televizního se rozvíjí i Český rozhlas. Musíme ale počkat, až se na televizním poli uklidí a bude jasno.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.