Šéf BIS pronajímá dům kasinu

Jiří Růžek, majitel domu číslo popisné 35 na pražském Václavském náměstí, zdědil tuto budovu před osmi lety. Firma Happy Day zde otevřela své kasino o pár měsíců později. Byl by to fádní příběh o lukrativním pronájmu. Kdyby Happy Day nebyla společností, o níž se v minulém roce mluvilo kvůli podezření z napojení na neprůhledné organizace z východu Evropy. A kdyby Jiří Růžek nebyl ředitelem Bezpečnostní informační služby.

"Kasino? To nemyslíte vážně," reagoval Stanislav Devátý, bývalý šéf BIS. Podle něj Růžek takovým spojením porušuje pravidla tajných služeb. Kontrarozvědka totiž mimo jiné sleduje firmy a osoby, u nichž existuje obava z ilegálních vazeb.

"Kasina se obecně zařazují do kategorie bezpečnostních rizik. Například proto, že nemusí být jasný původ peněz, s nimiž tu někteří hrají," říká Devátý. Jiřímu Růžkovi - soudě podle stručné odpovědi, kterou poslal - nicméně kasino v domě nevadí. "Proč taky? Nevidím důvod k pochybám," odráží dotazy majitel Happy Day Antonín Šimek. 

Otazník u firmy Happy Day se objevil poté, co před rokem otevřela novou pobočku v Pařížské ulici v Praze. Majitelem domu v Pařížské totiž byl Mezinárodní svaz studentstva. Tuto organizaci - spolu s Mezinárodní organizací novinářů a Světovou odborovou federací - se ministerstvo vnitra už v roce 1995 pokusilo vypovědět ze země.

Považovalo je za neoficiální centrály někdejších komunistických tajných služeb a extrémní levice. Deník Právo loni v září napsal, že se proto o kasino Happy Day zajímá i BIS. Ta však k ničemu konkrétnímu podle dostupných informací zatím nedospěla.

Mne by odvolali, říká bývalý šéf BIS Devátý

Kasino v domě, který patří šéfovi tajné služby? Podle právníka Stanislava Devátého, který vedl BIS dříve, je to nemyslitelné. "I kdyby to kasino bylo čisté jako lilie," prohlašuje.

Kasina u nás fungují legálně, v posledních letech je přísnější i státní dohled. V čem je tedy problém?
Za prvé není možné odhlížet od těch předchozích let, kdy regulace zdaleka tak přísná nebyla. Do tohoto oboru - to neplatilo jen u nás - přelévaly své peníze různé nelegální nebo pololegální organizace (o hazardních hernách se v souvislosti s mafiemi pravidelně zmiňují i výroční zprávy BIS pozn. red.). I když už je dnes situace klidnější, stále platí, že se kasina zařazují do kategorie bezpečnostních rizik. Například proto, že nemusí být vždycky jasný původ peněz, s nimiž v kasinu někteří lidé hrají.

Kdybyste jako šéf bezpečnostní služby zjistil, že podobným způsobem pronajímá svůj dům některý z vašich podřízených, nařídil byste mu, aby toho nechal?
To bych mu asi takhle nařídit nemohl. Řešil bych to jinak - celou věc bych důkladně prověřil, a pokud by se ukázalo, že tam existují nějaké pochybnosti, pak bych se s takovým člověkem prostě velice rychle rozloučil. Jako zpravodaj by totiž v té chvíli ztratil důvěryhodnost.

Dovedete si představit, že by se v době, kdy jste řídil BIS, ve vašem domě provozovalo kasino?
Něco takového si vůbec nedokážu představit. A navíc si myslím, že kdyby se něco takového přece jen dělo, vláda by mě okamžitě odvolala.

"I kdyby taková prověrka byla, tak ať je. Žádné podivné kontakty neexistují," tvrdí majitel kasina Šimek. Ani - například - k Miroslavu Štěpánovi, někdejšímu šéfovi pražských komunistů, člověku s vazbou na Mezinárodní svaz studentstva? "Jestli ho znal můj otec, za to já nemůžu," prohlašuje Šimek. "Vůči mně byl pan Štěpán seriózní."

Šéf BIS otázky směřující k firmě Happy Day nechal bez odpovědi. "Podíl jsem zdědil po matce, která jej na mě převedla v roce 1993. Matce byl dům vydán v restituci v roce 1991 a od roku 1994 jsou jeho nebytové prostory smluvně pronajaty firmě Kovo," sdělil pouze Růžek.

Oficiálním nájemcem domu je opravdu firma Kovo. Ta je však s kasinem Happy Day úzce spojená - i když podle Šimka už nikoli majetkově. "Domnívám se, že dneska už to tak není. My s nimi zřejmě stále máme smlouvu na tento barák, máme to od nich pronajaté," uvedl Šimek.

Šéf civilní kontrarozvědky je coby vlastník uveden i v katastru nemovitostí. Podle výpisu mu dům patří z poloviny. O jeho majetku ani o kontroverzním pronájmu nicméně nevěděli ani lidé ze zpravodajské komunity.

"Slyším to až od vás. Ale to, co říkáte, mi celé přijde krajně nepravděpodobné," reagoval například Jaroslav Bašta, někdejší ministr odpovědný za chod tajných služeb, dnes velvyslanec v Rusku.

Podnikatel Antonín Šimek začínal v rodinném cirkuse jako artista. V osmdesátých letech se mu zalíbilo v Rakousku, kam jezdil na turné s Pragokoncertem. Našel si tu manželku a nakonec se vystěhoval z Československa. Domů se vrátil až po listopadu 1989, v té době už s plánem založit síť kasin.

Při rozjezdu se mohl spolehnout na několik známých z dob komunismu, s nimiž zkoušel obchodovat už z Rakouska (například firma Kovo v dobách minulých zastřešovala export do "západních" zemí). Jako ředitele si vybral Stanislava Berana, předlistopadového náčelníka štábu strážního praporu Hradní stráže v Kladně.

"Vojna jako každá jiná," říká Beran o elitní službě, která kromě tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka "chránila" kupříkladu i prostory letiště.
Zájem o lidi z Happy Day zesílil ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že se šéfem kasina v Pařížské stal Karel Vulterin - Růžkův předchůdce v čele BIS.

"Když tam nastoupil, upozorňoval jsem ho, že by nebylo vhodné, aby na tomhle postu zůstával," vzpomíná exředitel rozvědky Oldřich Černý.

Vulterin nakonec po dohodě se Šimkem odešel. V Růžkově domě chce majitel Happy Day zůstat - rád by tu v budoucnu vybudoval hotel. "A že dům patří šéfovi BIS? Asi měl šikovné rodiče. Když okolo nás tyto služby jsou, jsme i my jistější, že se nám nemůže nic stát," říká Šimek.