Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf BIS Lang varoval poslance před kvótami pro přijetí uprchlíků

  10:46aktualizováno  10:46
Před tím, aby Česká republika akceptovala stanovení nějaké kvóty pro přijetí uprchlíků, kteří se valí do Evropy, varoval ve Sněmovně ředitel tajné služby BIS Jiří Lang. „Nemyslíme si, že by ČR měla být prioritním cílem, ale to se samozřejmě může změnit,“ řekl Lang s tím, že současná česká muslimská komunita je podle něj klidná.

Jiří Lang

Bezpečnostním rizikem, které by mohlo zvýšit hrozbu možného teroristického útoku na území České republiky, je podle Langa to, kdyby se oproti současnosti na dvojnásobek zvýšil počet lidí z těch zemí, odkud prchají před Islámským státem.

Lang poslancům výboru z bezpečnost připomněl, že radikální islamisté avizovali, že v rámci vlny uprchlíků do Evropy nasadí i své bojovníky, tak aby v boji za šíření Islámského státu mohli pokračovat i v evropských zemích. Pro teroristy není podle něj Česká republika zatím prvořadým cílem, vzhledem k tomu, že tu nemají vybudované zázemí i díky tomu, že česká muslimská komunita je klidná.

Šéf civilní kontrarozvědky za poslanci dorazil, aby obhajoval změnu zákona o zpravodajských službách, která by BIS i dalším českým tajným službám dala přístup k údajům finanční správy, o účtech v bankách a i k údajům telefonních operátorů o vlastnících telefonních čísel. (více o návrhu zde)

Lang ve Sněmovně poslance ujišťoval, že zatím žádný český občan neposílil bojovníky Islámského státu v Sýrii. „Narůstá ale počet bojovníků z Evropy,“ řekl. „Je potřeba mít přehled o těchto lidech, jak jen to jde,“ prohlásil, když hájil právo tajných služeb získávat informace od telefonních operátorů, protože zatím se dostanou k obsahu hovorů a vědí číslo, ale už ne to, komu patří.

Třetím velkým bezpečnostním rizikem podle šéfa BIS je konflikt na východě Ukrajiny, kde výrazně vzrostl počet zbraní. Lze podle něj očekávat s tím spojené problémy i v oblasti organizovaného zločinu s přesahem do ČR.

Právo na bezpečnost versus posilování „Velkého bratra“

Poslanci se pak ještě před tím, než jednání s Langem uzavřeli jako tajné, bavili hlavně o tom, jak vyvážit právo na bezpečnost po vzestupu terorismu a právo na ochranu soukromí.

„Pro mě má prioritu právo na bezpečnost občanů,“ řekl poslanec ANO Bohuslav Chalupa. „Mám velké vnitřní dilema. Uznávám argumenty, které přednesl generál Lang, že svět je stále nebezpečnější místo,“ uvedl Daniel Korte z klubu TOP 09. Na druhou se obává, abychom kvůli větší kontrole bezpečnosti nepředali příliš mnoho moci do rukou „Velkého bratra“. „Na rozdíl od kolegy Chalupy kladu důraz na svobodu,“ řekl Korte.

Odmítl zároveň to, aby na činnost tajných služeb dohlížel orgán složený ze zástupců veřejnosti, s čímž do budoucna vláda, ale nikoli spolu s nyní navrženou novelou, také počítá. „Veřejná kontrola tajných služeb je contradictio in adjecto (protiklad - pozn. redakce),“ upozornil poslanec Korte.

„Ve světle posledních událostí právo na ochranu soukromí trochu bledne před právem na život, který může být ohrožen,“ řekla exministryně spravedlnosti Helena Válková. Těžiště kontroly tajných služeb i podle ní musí být v parlamentu.

Posílení pravomocí tajných služeb se zastal poslanec zvolený za Úsvit Martin Lank. „Pokud dopředu budeme říkat, že nebudeme věřit tajným službám, tak je můžeme zrušit,“ prohlásil poslanec Lank. Novelu zákona posilující pravomoci tajných služeb již dříve podpořily dva jiné parlamentní výbory.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.