Stejskal i jeho obhájce se k vynesenému rozsudku nevyjádřili a nechali lhůtu pro možnost odvolání.
Rozsudek nad Stejskalem vynesl stejný soudce, který ho dříve zprostil viny. Jeho závěry krajský soud zrušil a poslal zpět do Prostějova.
"Ze závěrů krajského soudu vyplývá, že dřívější rozsudek zdejšího soudu nebyl správný," řekl soudce Antonín Werner, který Stejskala dříve osvobodil pro pochybnost, zda měl okresní soud k dispozici všechny důkazy.
"Soud musí hodnotit důkazy jako celek. Pokud je v nich okolnost, která může zpochybňovat to, co by mohlo směřovat k závěru o vině obžalovaného, tak by si to měl vysvětlit jako pochybnost a musí ji vyložit ve prospěch obžalovaného," vysvětlil své dřívější rozhodnutí. Podle krajského soudu však předložené důkazy byly dostatečné.
Luděk Stejskal odmítl rozsudek komentovat. Při soudním líčení však na svou obhajobu uvedl: "Odmítám tvrzení, že jsem vědomě uzavíral nevýhodné smlouvy."
Bývalý ředitel pobočky Banky Haná se dostal před soud kvůli osmimilionovému úvěru z roku 1992, který poskytl firmě Samawa Olomouc bez zástavní smlouvy, a deseti milionům, jež o tři roky později půjčil společnosti Sika na zboží ze zahraničí.
"Můj klient neměl v úmyslu způsobit bance škodu, ale poskytovat úvěry, a tak jí pomoci prosadit se na bankovním poli," hájil Stejskala jeho obhájce Jaroslav Mazanec, podle něhož banka o peníze z úvěrů zatím nepřišla, neboť dlužná částka ještě není promlčená a peněžní ústav ji nadále vymáhá.
U Okresního soudu v Prostějově už od února leží i spis bývalého generálního ředitele Banky Haná Pavla Ruckého, který je podezřelý, že bez garancí připustil třicetimilionový úvěr prostějovské hokejové společnosti BHS.
Soudce Werner, který čekal na závěry krajského soudu v případě Luďka Stejskala, odhadl, že by se Ruckého kauzou mohl začít zabývat už v říjnu.
Banka Haná, která měla centrální sídlo v Prostějově, byla ve své době přibližně pátou nejsilnější bankou v zemi. Nikdy na ni nebyla uvalena nucená správa, koncem devadesátých let ji ale pohltila IPB.
