Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spletl jsem se, omlouvá lhaní o špehování NSA šéf tajných služeb USA

  16:43aktualizováno  16:43
K práci amerických tajných služeb upírá v posledních týdnech zraky celý svět. Koho špehovali? Co všechno o nás vědí? Tyto a další otázky si ale už v březnu kladli američtí kongresmeni. Dávno předtím, než sledování potvrdil bývalý technik Edward Snowden. Šéf tajných služeb o tom lhal. Tvrdí, že se spletl.

Americká tajná služba NSA prý v rámci operace PRISM sleduje internetovou komunikaci z celého světa. | foto: Profimedia.cz

Je 12. března 2013. Právě se v budově Kapitolu ve Washingtonu na "horkém křesle" ošívá nejvyšší nadřízený amerických tajných služeb James Clapper. Někdejšího generálporučíka americké armády povolali k interpelaci senátoři z výboru pro tajné služby. Zajímá je, jestli Národní bezpečnostní agentura (NSA) shromažďuje data o milionech Američanů. Tehdy snad nikoho ani v tom nejodvážnějším snu nenapadlo, že by dlouhé prsty tajných služeb mohly sahat až za oceán. 

"Shromažďuje NSA jakýkoli typ dat o milionech Američanů?" jde přímo k věci demokratický senátor Ron Wyden. "Doufám, že to zvládneme jen jednoslovnou odpovědí," podotýká směrem k řediteli tajných služeb. Podstatná je v této otázce formulace "jakýkoli typ dat".

"Ne," odpovídá obratem Clapper. "Ne vědomě," obrací po chvíli. "Jsou případy, u nichž by ke sběru mohlo snad dojít, ale ne vědomě," prohlásil rezolutně šéf amerických zpravodajských služeb. Když vyslovoval tyto věty, jen stěží tušil, že o dva měsíce později bude o masivním slídění tajných služeb v telefonátech, e-mailech a na sociálních sítích vědět celý svět.

Odpověděl jsem co nejpravdivěji, tvrdil prvně Clapper

Čáru přes rozpočet udělal Clapperovi bývalý technik NSA Edward Snowden, který informace o utajovaném vládním programu PRISM vyzradil. Sám teď kvůli zveřejnění přísně tajných informací zůstal nejspíš již několikátý den uvězněn ve vakuu moskevského letiště Šeremetěvo. Pokud se vrátí do vlasti, vřelé přivítání jej s jistotou nečeká.

Případ Snowden

"Je nepravděpodobné, že bych se dočkal spravedlivého soudu a řádného zacházení před jeho započetím," argumentoval Snowden ve své žádosti o azyl směrem k Polsku. S podobným apelem se obrátil i na další dvě desítky zemí. "Čelím tomu, že strávím zbytek života ve vězení, nebo dokonce trestu smrti," citoval Snowdenovu žádost o azyl britský list The Telegraph.

Poté, co se o rozsáhlém sledování amerických tajných služeb dozvěděla veřejnost, sesypala na Clapperovu hlavu vlna kritiky. Jak to, že lhal v Kongresu? Jak si něco takového mohl na půdě Kapitolu dovolit? ozývalo se odevšad.

Konfrontaci s nepříjemným faktem, že o aktivitě NSA prokazatelně lhal, se dlouhé týdny Clapper vyhýbal. "Odpověděl jsem takovým způsobem, o němž jsem se domníval, že je nejvíce pravdivý, nebo nejméně nepravdivý," mlžil před měsícem v rozhovoru pro televizní stanici NBC News.

Otázku jsem si špatně vyložil, obrátil koncem června

Koncem června nicméně Clapper obrátil a vyrukoval s tvrzením, že si otázku demokratického senátora špatně vyložil a ve skutečnosti odpovídal na něco jiného, než byl tázán.

V dopise adresovaném šéfce kongresového výboru pro tajné služby Dianne Feinsteinové uvedl, že měl při interpelaci na mysli to, zdali NSA sleduje obsah
e-mailů a podobně, zatímco senátor Wayne podle něj nejspíš poukazoval na sběr metadat, například z telefonních rozhovorů, obecně (strukturovaná data o datech, např. záznamy, odkud kdo a komu volal, jak dlouho hovor trval a podobně pozn. red.).

Jinými slovy, odpovídal údajně na to, zdali NSA monitoruje obsah hovorů,
e-mailů a podobně místo toho, zdali NSA eviduje jakákoliv data z takovéto komunikace, byť jen ta nejobecnější.

"Má odpověď byla tedy zjevně nesprávná, za což se omlouvám," píše Clapper v dopise datovaném k 21. červnu. Úřad ředitele Národní bezpečnosti (ODNI), v jehož čele stojí a pod jehož působnost spadají další vládní agentury jako právě NSA, jej však zveřejnil na svých webových stránkách teprve v úterý (kompletní znění dopisu v angličtině si můžete přečíst zde).

S úctou Jim

"Nyní, když byla existence programu na sběr metadat odtajněna, mohu otevřeně opravit svou chybu," vysvětluje Clapper šéfce výboru. Sama Feinsteinová se k dopisu od šéfa tajných služeb vyjádřila velmi stroze. "Dostala jsem od ředitele Clappera dopis a věřím, že to mluví samo za sebe. Nemám k tomu pro tuto chvíli co dodat," citoval její úterní reakci britský list The Telegraph.

A k aféře PRISM zjevně už nemá co dodat ani bývalý generálporučík. "Příští měsíc pro mne bude ve znamení padesáti let služby této zemi, prakticky po celou dobu v tajných službách," neodpustil si poznámku na závěr dopisu dvaasedmdesátiletý Clapper. Nad předtištěný podpis "James R. Clapper" pak vlastnoručně dopsal ryze neformální rozloučení - "S úctou Jim".

Edward Snowden vysvětluje, proč pouští informace na veřejnost (více zde):







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.