Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line reportáž

Sedmý den líčení v kauze žhářského útoku ve Vítkově
13:28
Soudce po výpovědi Pavla Kudrika ukončil dnešní líčení.
13:27
David Vaculík a Jaromír Lukeš mlčí, stejně jako v předchozích případech. Ivo Müller a Václav Cojocaru se omluvili. "Kdybych si všiml jen malinkého světla uvnitř, neudělal bych to," řekl Cojocaru. "Můžu se já zeptat?" ozval se Kudrik, "chci jen říct, aby až Natálka doroste, abyste jí to řekli sami - tu omluvu," vyzval mladíky otec.
13:22
Soudce nechal postavit obžalované, aby si je Kudrik mohl prohlédnout. Odpověděl ale, že je nikdy neviděl.
13:21
Obhájce: Kdy se narodily vaše děti? Kudrik odpovídá přesně. Ptal jsem se proto, že na policii jste řekl, že si ta data nepamatujete.
13:17
Obhájce: Bydlíte u hlavní cesty, která je osvětlena. Žijete v jediné místnosti a nezakrýváte okna? Takže kdokoli jde kolem a vy nezatemníte? Jsou chvíle, v rodinném životě, kdy člověk přece nechce být rušen? Zatemňovali jsme ta okna dost vysoko. Uhradil jste někdy náhradu škody za vaše krádeže? Ve vězění jsem pracoval, strhávali mi to.
13:14
Obhájce: Co to bylo za předmět, co vám spadl do postele? Nevím. Jak si vysvětlujete, že jste měli zatemněné okno dekou a dovnitř se dostal ten předmět? Nevím. Myslíte, že si vymýšlím? To se musíte zeptat znalců. Když jste si uvědomil, že hoříte, uvědomujete si, jestli i za vámi byl oheň? Já tak nereagoval. Co ještě hořelo? Já viděl kolem nás okolo postele a v posteli plameny.
13:14
Obhájce: Rozebíral někdo vraky v okolí domu? Já jsem tam v dřívější době, asi rok před útokem, měl nějaké vraky. Kdy jste ta auta rozebíral, jak dlouho? Dvě, tři auta, nebylo to dlouho.
13:10
Obhájce: Jak je široká ta postel, kde spíte? Můžete se tam rozvalit, nebo se těly dotýkáte? Rozvalit ne, ale je tam místo. Kudrik poté na žádost obhájce popisuje, kde byl popálen. Když jste spal, popište, jak jste byli na té pohovce rozloženi? Od okna Anička, dcerka a já. Zády, nebo čelem k oknu? Namalujete nám to? Hlavama k oknu. Všichni tři? Ano. Jak byla popálena družka? Na pravé straně. Kdy došlo k tomu fatálnímu popálení Natálky? Jak je možné, že když jste byli tři na jedné pohovce, že vy dva jste vyšli relativně slušně na rozdíl od Natálky? Nevím. Viděl jste vy sám, že by někdo z domu něco vynášel, nějaký majetek? Ne. Co se stalo s tou dekou, která byla na okně? Nevím.
13:04
Co bylo v tom domě vaše? Všecno bylo společné. Kolik v domě bylo televizí? My měli jednu. Tchán je opravoval, já se o to nestaral. Stalo se, že byste ve Vítkově nebo v okolí někomu něco odcizil? Ne. Kolikrát jste byl trestně stíhán? Bylo to čtrnáctkrát - je to pravda? Ano. Žádal jste o milost, nebo byla udělena? Odpověď je nejasná. "Proč se na to ptáte?" ozval se Markus Pape. "Souvisí to s věrohodností svědka," odpověděl obhájce.
13:00
Obhájce: Byla nějaká voda venku? Nevím. Strhli jsme z Natálky tričko a utíkali do nemocnice. Byl jste u Natálky po celou dobu venku? Ano. Polil ji někdo? Nevím už jestli ji někdo polil vodou. To už fakt nevím, já ji jen držel v náručí. Řekl vám někdo v tu chvíli, co se stalo a kdo to udělal? Já odvedl dcery k sestře, pak přijela sanitka. Kdy poprvé vám něco někdo řekl, z členů rodiny? Nikdo nic.
12:56
Obhájce: Popište váš pokoj, jaké tam byly věci? Kudrik popisuje uspořádání pokoje. Jak jste spali ten večer? Tři dcery na jedné velké posteli. My tři tak, že u zdi ležela Anička, mezi námi Natálka a na kraji já. Co jste udělal po probuzení? První reakce byla, abych zachránil děti. Popadl jsem deku a zabalil Natálku do deky. Kde byla ta deka? Byla to deka od dětí. Prostě jsem Natálku vytáhl z postele a utíkla k dětem pro deku. Tekla voda? Nevím, křičel jsem na družku, aby donesla vodu. Ona řekla, že voda neteče. Prostě ji nedonesla.
12:54
Státní zástupkyně: Měli jste nějaké konflikty s okolím? Ne. Vyslovil někdo vůči vám podezření, že jste mu něco ukradl? Ano, byl jsem odsouzen za krádeže. Znal jste nějaké lidi ve Vítkově? Mám tam rodinu
12:48
Byly tam uskladněné nějaké věci? Kolem baráku? Ne. Dřevo a piliny byly v kůlně. Zatemňovali okna i Malí? Něco si dávali na okna, nevím. Platí seznam zničených věcí? Ano. Byl jste hospitalizován? Asi necelých dvacet dnů, snad šestnáct. Máte nějaké následky? Ne. Psychické potíže, úzkosti? Navštívil nás pan psycholog. Jak jste přišel k těm popáleninám? Měli jsme sedačku přímo pod oknem, probudil jsem se v ohni. Padlo tu, že tam byl sklad kradených věcí, můžete k tomu něco uvést? Tam žádný sklad nebyl.
12:45
Co se stalo? Vzbudila mě rána a teplo. Nevím, kolik bylo hodin. Viděl jsem, že naše postel hoří, Natálka spala s námi. Hořela. Popadl jsem ji a začal ji hasit, řval jsem, aby družka vstala a přinesla vodu. Hasil jsem Natálku. Družka s ní vyběhla ven, já se staral o další dcery, aby se dostaly ven. Byl někdo venku? Byl zmatek, už si to přesně nevybavuji. Viděl jste nějaké auto? Ne, to ne. Byla venku paní Malá? Ano, už byla venku. Malý? Ten taky pobíhal a hasil. Co vám řekla paní Malá? Strhli jsme z Natálky dýmající pyžamko a utíkali jsme do nemocnice, ona je hned naproti. Já jsem popadl další děti, přehazovali jsme je přes plot a utíkali jsme všichni do nemocnice. Když jsem zjistil, že starším dcerám nic není, odvedl jsem je k sestře mé družky.
12:44
Pavel Kudrik vysvětluje soudci, kde bydleli, jak velké byly místnosti, jaký byl stav domu. Bylo nějaké okno zabedněné deskami? Ne. Střecha byla také v pořádku. Zatemňovali jste na noc? Moje družka se o to starala. Zatemňovala první okno od vchodových dveří, pod ním jsme spali. Byly v oknech záclony? Ano. Jak to bylo ten den? Děti šly spát. Do devíti spaly všechny. Družka šla asi o půl desáté, já si šel lehnout po desáté hodině. Televize hrála pořád. Usnul jste? Ano. Svítilo něco? Měli jsme lampičku, nevím přesně, jestli ještě svítila.
12:40
Do soudní síně se vrátili obžalovaní. Vypovídat bude Pavel Kudrik, otec Natálky.
12:39
David Vaculík ani Jaromír Lukeš na výpověd Anny Sivákové nereagovali. Z reproduktorů ale zazněly omluvy Ivo Müllera a Václava Cojocarua, kteří je vyslovili z přilehlé místnosti.
12:36
Obhájce: Omlouvám se. Musíme se dostat ještě jednou do toho hořícího domu. Vaše matka popsala tu situaci obráceně, že vybíhaly nejdříve děti, že je vykázala ven z jejich místnosti, pak vyšel manžel. Viděla, jak vychází Anna z domu a nese Natálku, tedy ne tak, jak jste řekla vy. Jak to bylo? Já vyběhla jako první a za mnou Pavel s dcerama, měla jsem Natálku v dece.
12:33
Markus Pape: Jak se změnil váš život? Mám nemocné dítě, nemám na sebe vůbec čas. Ostatní děti měly chvíli i zhoršený prospěch po tom všem, ale už se zase zlepšily. (Podle učitelů z vítkovské školy, kam děti nyní dojíždějí z Budišova nad Budišovkou, chodily děti do školy vzorně a dobře se učily, pozn. redakce)




mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.