Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Porošenko se v Normandii setkal s Putinem, prohodili jen pár slov

  10:10aktualizováno  19:59
V Normandii se během oslav 70. výročí spojeneckého vylodění poprvé setkal nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah krátkého setkání nekomentovali. S Putinem se letmo sešel i šéf Bílého domu Barack Obama.

Porošenko se s Putinem krátce potkal za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové. Informovala o tom agentura Reuters. Setkání na takovéto úrovni mezi Moskvou a Kyjevem bylo vůbec první od letošního svržení proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče a od propuknutí ukrajinské krize.

Mimo jiné kvůli aktivitám proruských povstalců na východě Ukrajiny a ruské anexi Krymu jsou rusko-ukrajinské vztahy mimořádně napjaté.

Fotogalerie

Francouzský protějšek François Hollande podle Reuters oznámil, že přispěl k uspořádání schůzky Putina a Porošenka, jenž byl prezidentem zvolen na konci května a funkce se oficiálně ujme v sobotu. Hollandeův úřad uvedl, že prezidenti Ruska a Ukrajiny si potřásli rukama a že jednali o ekonomických důsledcích krize. Zastavení bojů, které na východě Ukrajiny vedou vládní jednotky s povstalci, prý bude tématem následujících dnů (vše o ukrajinské krizi najdete zde).

Podle Hollanda schůzka trvala asi 15 minut, agentura AP však informovala o zhruba minutovém rozhovoru.

K setkání státníků zřejmě přispěla kancléřka

Setkání se podle AP uskutečnilo poté, co se světoví představitelé účastnící se oslav výročí vylodění v Normandii společně fotografovali. Většina přítomných se pak odebrala do přilehlé budovy na oběd, ale Putin s Merkelovou a Porošenkem zůstali na místě a krátce hovořili.

Putinův mluvčí Peskov podle agentury RIA Novosti uvedl, že oba prezidenti se při krátkém rozhovoru vyslovili pro co nejrychlejší ukončení krveprolití na jihovýchodě Ukrajiny "a rovněž pro zastavení bojových akcí obou stran - jak ukrajinských ozbrojených sil, tak stoupenců federalizace Ukrajiny".

Merkelová přitom dopoledne s Putinem zhruba hodinu jednala o ukrajinské krizi; podle německého týdeníku Die Zeit vládla při tomto setkání poněkud mrazivá atmosféra. Média proto spekulují, že ke schůzce obou státníků, o níž se hovořilo ještě před začátkem oslav, zřejmě přispěla.

Porošenko má mírový plán

Prezidentský kandidát Petro Porošenko na tiskové konferenci (Kyjev, 26. května...

Prezidentský kandidát Petro Porošenko na tiskové konferenci (Kyjev, 26. května 2014).

Porošenko v sobotu v Kyjevě za účasti vrcholných představitelů Západu složí prezidentský slib. Rusko na této ceremonii bude zastupovat pouze jeho velvyslanec v Kyjevě, zatímco jiné země posílají na inauguraci vysoké představitele. Očekává se, že Porošenko v sobotu zveřejní podrobnosti o svých představách mírového řešení ukrajinské krize, jejichž součástí zřejmě bude široká autonomie a decentralizace země podle polského vzoru. Porošenko svůj plán údajně také staví na spolupráci s EU, USA a Ruskem.

"Kancléřka v diskuzi zdůraznila, že po uznaných prezidentských volbách je načase zasadit se o stabilizaci, zejména na východě země. Využila také příležitosti připomenout Rusku velkou zodpovědnost, kterou za to nese," řekla kancléřčina mluvčí agentuře Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později pro agenturu ITAR-TASS uvedl, že situaci na Ukrajině věnovali státníci celé setkání. Putin a Merkelová podle něj "hledali cestu, jak krizi vyřešit".

Poprvé od propuknutí ukrajinské krize se na akci s Putinem setkal také americký prezident Barack Obama. Podle Bílého domu proběhl neformální rozhovor v rámci společného oběda skupiny světových státníků pořádaného francouzským prezidentem Hollandem.

"Prezident Obama dal jasně najevo, že uvolnění napětí závisí na tom, když Rusko uzná zvoleného prezidenta Porošenka legálním vůdcem Ukrajiny, přestane podporovat separatisty na východě Ukrajiny a zastaví přísun zbraní a materiálu přes hranice," řekl podle Reuters novinářům náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Ben Rhodes.

Putin později před novináři znovu vyzval Kyjev, aby okamžitě zastavil vojenskou operaci proti povstalcům. Pohrozil také opatřeními v případě podpisu asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií."Jakmile bude dohoda podepsána a vstoupí v platnost, budeme přijímat opatření k ochraně ekonomiky," upozornil Putin ve Francii před novináři.

Již ve čtvrtek se šéf Kremlu sešel s britským premiérem Davidem Cameronem a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

Na pláži vlály vlajky na půl žerdi

Vzpomínkové akce začaly v Normandii už ve čtvrtek a po půlnoci na ně navázala vigilie ve městě Bénouville, kde v noci na 6. června 1944 přistáli v kluzácích typu Horsa britští výsadkáři. Dobytí tamního mostu Pegasus Bridge bylo prvním hmatatelným úspěchem spojenecké operace.

Stovky místních obyvatel, pamětníků a dalších návštěvníků se za rozbřesku shromáždily na pláží Omaha. Veteráni i současní vojáci tam přesně v 6:30 SELČ stáli v pozoru a vzdávali hold těm, kteří tu před 70 lety jako první přistáli u francouzské pevniny, uvedla agentura AP. Vlajky přitom vlály na půl žerdi a přítomní posléze vytvořili na pláži lidský řetěz.

Další akce byly naplánovány na dopoledne. Francouzský prezident Hollande po 09:00 SELČ dorazil do Caen, kde uctil dvacet tisíc civilních obětí bitvy o Normandii. "Tento den, který začal chaosem a střelbou, skončil v krvi a slzách, v slzách bolesti i v slzách radosti po oněch 24 hodinách, které změnily svět a navždycky poznamenaly Normandii," řekl v projevu prezident.

Později Hollande odjel do obce Colleville-sur-Mer, kam už helikoptérou dorazil i Obama. "Americká oddanost svobodě, rovnosti a volnosti, vnitřní důstojnosti každé lidské bytosti se krví otiskla do těchto pláží a zůstane v nich na věky," řekl americký prezident v projevu na místním hřbitově, který je místem posledního odpočinku 10 tisíc spojeneckých vojáků.

"Přijeli jsme, abychom si připomněli, proč Amerika a její spojenci tolik obětovali pro přežití svobody ve chvíli, kdy byla nejohroženější," dodal Obama. Společně s Hollandem na hřbitově položili věnce.

Britský princ Charles společně s britským premiérem Davidem Cameronem a jeho francouzským protějškem Manuelem Vallsem mezitím vzdali hold padlým vojákům v katedrále v Bayeux a na tamním hřbitově, kde je pochováno čtyři tisíce příslušníků britských jednotek.

Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách z 6. června 1944 znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu. V Normandii se tehdy vylodilo kolem 35 tisíc mužů, z nichž do večera více než 3 tisíce zahynuly. Na zdejších plážích se do konce července vylodilo celkem 1,5 milionu vojáků. Bitva o Normandii si k tomuto datu vyžádala více než 44 tisíc mrtvých na straně spojenců, 54 tisíc v řadách Němců a 20 tisíc mezi francouzským civilním obyvatelstvem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.