Diplomat a exministr obrany Jiří Šedivý

Diplomat a exministr obrany Jiří Šedivý | foto: MF DNES

Šedivý: Myslím, že tato vláda tady nebude jen na chvíli

  • 31
Ministr obrany Jiří Šedivý si myslí, že vláda Mirka Topolánka nebude pracovat jen krátkou dobu, jak ji předpovídají opoziční politici. Jednou z klíčových věcí, které chce jako ministr prosadit, bude snaha udržet kontrakt na armádní dodávku nákladních automobilů Tatra.

Jak osobně vnímáte fakt, že mandát vlády, které jste členem, je prozatím omezený a do budoucna nejistý? Jak to vnímáte z pozice šéfa silového resortu?
Nabídka vést resort obrany je pro mě obrovská čest a velká výzva. K úkolu vést ministerstvo od začátku přistupuji bez ohledu na to, zda budu ve funkci tři měsíce nebo tři roky. Navíc jako politolog si dovolím vyslovit prognózu, že tato vláda tu nebude jen na chvíli.

Co Vás vedlo k tomu, že jste tuto funkci přijal?
Dlouhodobě se zabývám bezpečnostní politikou a dlouhodobě sleduji transformaci obranného sektoru v postkomunistických státech. V posledních dvou letech jsem se jako pedagog a školitel v Marshallově centru přímo zabýval řízením obranného sektoru. Mám pocit, že jsem pro funkci ministra obrany poměrně přichystán.

Odstupující vláda jako jedno ze svých posledních rozhodnutí schválila návrh státního rozpočtu na rok 2007, který dává resortu obrany historicky nejméně peněz v poměru k HDP (1,55 % HDP, přičemž NATO požaduje po svých členech 2 % HDP). Jak se k celé věci postavíte?
Situace státního rozpočtu je velmi těžká a je realitou, že škrty se kapitole ministerstva obrany nevyhnou. Navržené škrty jsou ale více, než dokáže armáda unést. Jsou ohroženy nejen investiční projekty, ale i běžný provoz armády. Do roku 2010 hrozí ozbrojeným silám v uvozovkách bankrot. Budu usilovat o to, aby výše škrtů byla alespoň částečně přehodnocena. Přitom mám tři priority: udržet kvalitu života vojáků, zachovat zahraniční mise armády a plnit závazky vůči NATO.

V souvislosti s krácením rozpočtu na příští rok uložila vláda ministru Kühnlovi přepracovat do listopadu Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky. V kterých oblastech a v jakém rozsahu navrhnete změny?
Samozřejmě, že nejsnáze se řeže v oblasti investic, tedy v projektech modernizace výzbroje a výstavby infrastruktury. Proto škrty dopadnou hlavně sem. Přestože už zazněla v médiích vyjádření na téma, jaký konkrétní projekt je ohrožen, v tuto chvíli není seriózní o konkrétních projektech hovořit, dokud není materiál o škrtech hotov. Udělám jedinou výjimku: Budeme se snažit o udržení projektu dodávky středních nákladních automobilů od společnosti Tatra. Těžko v tuhle chvíli říci, zda začne v původním termínu, ale budu usilovat, aby zdržení bylo co nejmenší.

Jaký je Váš názor na umístění protiraketové základny USA na českém území?
Je neštěstím veřejné diskuse o protiraketové základně, že se hovoří o vedlejších otázkách a zapomíná se na tu hlavní: Hrozí Evropě a tedy i České republice v horizontu několika let napadení zbraněmi hromadného ničení, které na cíl dopraví balistická raketa? Pokud zní odpověď na tuto otázku ano, pak je jedním z úkolů české politické reprezentace najít řešení této hrozby. K tomu se konec konců zavázala i předcházející vláda v Bezpečnostní strategii České republiky novelizované v roce 2003. Současná vláda jenom navazuje na její práci a rozvádí ji dále v návaznosti na to, jakého pokroku tento projekt od roku 2003 doznal.

Jako odborník na bezpečnostní politiku si dovolím vyslovit názor, že hrozba napadení Evropy balistickými raketami je v horizontu několik let reálná. Jediný existující systém obrany proti této hrozbě buduje nyní USA. Vybudování komponentu obranného protiraketového systému USA na území ČR posílí nejen bezpečnost těchto dvou zemí, ale i bezpečnost Evropy jako celku.

Mělo by být o této otázce referendum?
Umístění části protiraketového systému na našem území je vojensko-odborná a politická otázka. Proto by o této otázce měli rozhodnout na základě odborné analýzy politici a neměli by se zbavovat odpovědnosti odkazem na referendum.

Jak se stavíte k požadavku Strany zelených, aby základna – bude-li u nás umístěna – byla pod kontrolou NATO?
Co se týče kontroly NATO nad základnou, v tomto okamžiku se jedná o americký systém, proto zde není podklad pro to, aby byla pod kontrolou Aliance. Reálné ale je, že se za několik let, kdy NATO dotáhne do realizační fáze svůj vlastní projekt protiraketové obrany, stane americký systém součástí aliančního projektu. Považuji za téměř jisté, že při výstavbě protiraketové obrany NATO se použijí již existující prvky amerického systému.


Video