Pro srovnání: v roce 2002 dosáhly povodňové škody 80 miliard, v roce 1997 pak 60 miliard korun.
Povodněmi bylo letos postiženo celkem sedm krajů a v nich několik stovek obcí, například v jižních Čechách 178, což je asi pětina jejich celkového počtu.
I když nejdramatičtěji vypadal průběh povodní v Olomouci, Znojmě a na Břeclavsku, kde muselo být evakuováno nejvíce lidí, nejvyšší škody nakonec nahlásil Středočeský kraj (1,2 miliardy korun).
"Asi je to dáno tím, že náš kraj má nejhustší silniční síť. Škody na silnicích naskakují nejrychleji. I když to třeba tak silně média nevnímala, na Sázavě vystoupala voda výše než při povodních v roce 2002," řekl MF DNES Vilém Žák, náměstek hejtmana odpovědný za životní prostředí.
I další kraje zjistily, že největší škody voda způsobila na silnicích a mostech. Pardubický kraj do svých škod započítal šedesát milionů korun na sanaci po sesuvu skály na silnici u Hřebečského tunelu, kde sice neteče žádná řeka, ale svah tam podmáčely prudké deště.
Podobně i Zlínský kraj musel likvidovat sesuv podmáčené hlíny na silnici u Březůvek. "Nejvíc peněz spolkne obnova silniční sítě včetně zničených lávek, mostů, dál soustavy rybníků a čistíren odpadních vod," uvedl šéf odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu v Českých Budějovicích Jan Vodička.
Mezi nejpostiženější obce patřilo Veselí nad Lužnicí, olomoucká čtvrť Černovír, Křešice u Litoměřic či město Sázava. Utrpěly i továrny. Třiceti tří milionů dosáhla škoda třeba v podniku Fatra Napajedla, který vyrábí hračky z plastu a pronikla mu voda do areálu.
Povodně se odrazily i v předvolebním boji, protože premiér Jiří Paroubek vyčetl ústecké radnici, že "zaspala" a nepostavila protipovodňové stěny jako Praha.
Poslanecká sněmovna se do bilance škod "trefila", když před týdnem právě pět miliard korun z dividend z akcií firem ČEZ a Osinek schválila na krytí povodňových škod. Ve skutečnosti část škod zaplatí hejtmani a zbytek budou nárokovat u vlády.
