Nepokoje v Severním Irsku v roce 2010.

Nepokoje v Severním Irsku v roce 2010. | foto: AP

Lidé narození během bojů v Severním Irsku nejvíce páchají sebevraždy

  • 5
Královská univerzita v Belfastu ve svém výzkumu uvedla, že severoirští občané, kteří vyrůstali během konfliktu v Severním Irsku, mají výrazně větší sklon k sebevraždám. Těžko se vypořádávají s přechodem k míru v kontrastu s hrůznými zážitky jejich mládí.

Vědci z belfastské univerzity zkoumají sebevražedné tendence místního obyvatelstva už čtyřicet let. V nejnovějším výzkumu došli ke zjištění, že nejohroženější skupinou jsou dnes muži ve věku zhruba 35 až 44 let, u nichž se počet sebevražd za období od roku 1998 do 2008 téměř zdvojnásobil, píše The Guardian.

Je to dané tím, že tito lidé vyrůstali během nejkrvavějšího období severoirského konfliktu mezi lety 1969 až 1978.

Statistika uvádí, že v roce 1997 připadlo na sto tisíc obyvatel 13 sebevražd, v roce 2008 si vzalo život 24 lidí na sto tisíc obyvatel. Hodnoty mezi ženami vzrostly z 3,9 na 7,3 sebevraždy na sto tisíc lidí za stejné období.

Napětí mezi irskými katolíky a britskými protestanty panovalo na severu Irska už od 60. let. Irští nacionalisté požadovali připojení Ulsteru (historická provincie, jejíž většina patří Británii a menší část Irsku) k Irské republice a probritští unionisté zase chtěli zůstat součástí Velké Británie.

Krvavá neděle

Násilnosti v Severním Irsku, nazývané "The Troubles" (Nepokoje) propukly před 40 lety, během Krvavé neděle 30. ledna 1972. Do ulic v Londonderry vyšlo asi deset tisíc Irů na protest proti internaci katolíků podezřelých z účasti na akcích IRA. Úřady demonstraci nepovolily a britské jednotky při pochodu začaly pálit do davu. Během čtvrthodiny zastřelily 13 lidí, čtrnáctý člověk zemřel později (více o masakru v Londonderry čtěte zde).

Násilí se rozhořelo během takzvané Krvavé neděle v roce 1972, kdy britské jednotky začaly pálit během nepovolené demonstrace do lidí. Vojáci se hájili tím, že reagovali na útok Irské republikánské armády (IRA) a mířili na ozbrojené demonstranty. Jejich tvrzení se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo tehdy katolickou menšinu v Severním Irsku.

Země se tak ocitla na několik desetiletí v politicko-etnickém konfliktu, během kterého zemřelo zhruba 3 600 lidí.

Klid zbraní jako problém

Násilnosti v Severním Irsku pohasly až podepsáním Velkopáteční mírové dohody 10. dubna 1998. S tím se však lidé, kteří v tomto militantním prostředí vyrůstali, nedokázali dodnes úplně vyrovnat.

"Ti, kteří se narodili a vyrostli během konfliktu, nezažili žádný jiný sociální kontext až do konce 90. let. Výzkum uvádí jasné známky toho, že tato skupina má nejen nejvyšší počty sebevražd, ale také nejrychleji se zvyšující čísla (sebevražd) v porovnání s ostatními věkovými skupinami," říká profesor Mike Tomlinson z Královské univerzity v Balfastu.

Tomlinson zdůrazňuje, že v dekádě po podepsání příměří se ti nevíce zasažení čím dál víc uchylovali k medikaci, zejména antidepresivům, ale také alkoholu.

Správní orgány podle něj chybovaly při poskytování prevence skupině lidí, kteří nezažili to nejhorší krveprolití v dětství. Zatím se soustředily na mladší generaci zhruba od 25 do 34 let, která je dle výzkumu o něco méně riziková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video