Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé narození během bojů v Severním Irsku nejvíce páchají sebevraždy

  20:54aktualizováno  20:54
Královská univerzita v Belfastu ve svém výzkumu uvedla, že severoirští občané, kteří vyrůstali během konfliktu v Severním Irsku, mají výrazně větší sklon k sebevraždám. Těžko se vypořádávají s přechodem k míru v kontrastu s hrůznými zážitky jejich mládí.

Nepokoje v Severním Irsku v roce 2010. | foto: AP

Vědci z belfastské univerzity zkoumají sebevražedné tendence místního obyvatelstva už čtyřicet let. V nejnovějším výzkumu došli ke zjištění, že nejohroženější skupinou jsou dnes muži ve věku zhruba 35 až 44 let, u nichž se počet sebevražd za období od roku 1998 do 2008 téměř zdvojnásobil, píše The Guardian.

Je to dané tím, že tito lidé vyrůstali během nejkrvavějšího období severoirského konfliktu mezi lety 1969 až 1978.

Statistika uvádí, že v roce 1997 připadlo na sto tisíc obyvatel 13 sebevražd, v roce 2008 si vzalo život 24 lidí na sto tisíc obyvatel. Hodnoty mezi ženami vzrostly z 3,9 na 7,3 sebevraždy na sto tisíc lidí za stejné období.

Napětí mezi irskými katolíky a britskými protestanty panovalo na severu Irska už od 60. let. Irští nacionalisté požadovali připojení Ulsteru (historická provincie, jejíž většina patří Británii a menší část Irsku) k Irské republice a probritští unionisté zase chtěli zůstat součástí Velké Británie.

Krvavá neděle

Násilnosti v Severním Irsku, nazývané "The Troubles" (Nepokoje) propukly před 40 lety, během Krvavé neděle 30. ledna 1972. Do ulic v Londonderry vyšlo asi deset tisíc Irů na protest proti internaci katolíků podezřelých z účasti na akcích IRA. Úřady demonstraci nepovolily a britské jednotky při pochodu začaly pálit do davu. Během čtvrthodiny zastřelily 13 lidí, čtrnáctý člověk zemřel později (více o masakru v Londonderry čtěte zde).

Násilí se rozhořelo během takzvané Krvavé neděle v roce 1972, kdy britské jednotky začaly pálit během nepovolené demonstrace do lidí. Vojáci se hájili tím, že reagovali na útok Irské republikánské armády (IRA) a mířili na ozbrojené demonstranty. Jejich tvrzení se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo tehdy katolickou menšinu v Severním Irsku.

Země se tak ocitla na několik desetiletí v politicko-etnickém konfliktu, během kterého zemřelo zhruba 3 600 lidí.

Klid zbraní jako problém

Násilnosti v Severním Irsku pohasly až podepsáním Velkopáteční mírové dohody 10. dubna 1998. S tím se však lidé, kteří v tomto militantním prostředí vyrůstali, nedokázali dodnes úplně vyrovnat.

"Ti, kteří se narodili a vyrostli během konfliktu, nezažili žádný jiný sociální kontext až do konce 90. let. Výzkum uvádí jasné známky toho, že tato skupina má nejen nejvyšší počty sebevražd, ale také nejrychleji se zvyšující čísla (sebevražd) v porovnání s ostatními věkovými skupinami," říká profesor Mike Tomlinson z Královské univerzity v Balfastu.

Tomlinson zdůrazňuje, že v dekádě po podepsání příměří se ti nevíce zasažení čím dál víc uchylovali k medikaci, zejména antidepresivům, ale také alkoholu.

Správní orgány podle něj chybovaly při poskytování prevence skupině lidí, kteří nezažili to nejhorší krveprolití v dětství. Zatím se soustředily na mladší generaci zhruba od 25 do 34 let, která je dle výzkumu o něco méně riziková.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.