Ze zprávy WHO vyplývá, že svůj život dobrovolně končí častěji muži, než ženy. Tento rozdíl je ještě výraznější v bohatších státech. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou smrti u lidí mezi 15 až 29 lety, častěji sebevraždy páchají také lidi starší 50 let.
Ze statistiky vyplývá, že k sebevraždám dochází méně v katolických a muslimských zemích. Tři čtvrtiny sebevražd na celém světě pak páchají lidé v chudých a středně bohatých státech, vyšší čísla vykazuje střední a východní Evropa a Asie.
Lidé svůj život často ukončí v časných ranních hodinách, po probdělé noci a dřív, než s nimi někdo stačí promluvit. Svůj život také často končí pozdě v noci, v čemž může roli hrát alkohol.
Jak je to u násV Česku v posledních letech počet sebevražd přibývá. V roce 2012 skoncovalo s životem 1 647 lidí, téměř o tři sta více než před sedmi lety. Mezi sebevrahy převažují lidé kolem padesátky, zejména muži. Nejvíce lidí - 4 007 - si sáhlo na život za světové hospodářské krize v roce 1934. Dalším vrcholem se stalo období po roce 1968. Častěji si berou život muži, podíl žen klesá. Zatímco ve druhé polovině 40. let či v první polovině let 60. minulého století tvořily zhruba třetinu sebevrahů, nyní jen kolem 17 procent. Čeští sebevrazi nejčastěji volí oběšení. Zabijí se tak dvě třetiny mužů a téměř polovina žen. Muži si dále vybírají i zastřelení, otravu a skok z výšky. Ženy se rozhodnou pro otravu či skok, mnohem méně pak sáhnou po ostrém předmětu. |
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že celkový počet sebevražd na světě může být daleko vyšší, protože mnoho zemí statistiku sebevražd nevede a některé státy dokonce považují dobrovolný odchod ze života za ilegální. To ovšem nepůsobí jako prevence – například v Indii, kde je sebevražda postavena mimo zákon, připadá na 100 tisíc obyvatel 21 sebevrahů. Světový průměr přitom činí 11.
Sebevraždě se dá zabránit
WHO ve svém dokumentu uvádí, že na jednoho úspěšného sebevraha připadá řada těch neúspěšných. Takový člověk se často o sebevraždu časem pokusí znovu, podle expertů však vždy existuje možnost, jak jejímu dokonání zabránit.
„Sebevražedné tendence jsou přechodné,“ řekl Shekhar Saxena, ředitel odboru duševního zdraví a zneužívání návykových látek WHO a autor zprávy. „Lidé, kteří chtějí spáchat sebevraždu, využijí nejbližší příležitost. Pokud jim v tom byť na několik hodin zabráníte, můžete jim zachránit život. Lidé o sebevraždě přemýšlejí, mluví o tom a pak si to rozmyslí,“ dodal Saxena.
WHO dál uvádí, že téměř třetina sebevrahů se zabije za použití zemědělských pesticidů. Jsou to často zemědělci z venkovských oblastí třetího světa, kteří po špatné sklizni nedokážou splácet úvěr. K pesticidům přitom často mají snadný přístup.
Světová zdravotnická organizace chce, aby všechny země přijaly národní strategii pro omezení sebevražd. Některé státy už na tom pracují. Ve Velké Británii je možné koupit léky proti bolesti pouze v omezeném množství a některé mosty mají vysoké ploty.
