Nově zveřejněné statistiky amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí ukazují, že poměr počtu sebevražd k celkové populaci USA vzrostl během 15 let téměř o čtvrtinu. Čísla rostou ve všech věkových kategoriích s výjimkou Američanů starších 75 let.
Zatímco v roce 1999 statistici zaznamenali 10,5 sebevraždy na každých 100 tisíc obyvatel, v roce 2014 už jich na stejný počet Američanů připadlo třináct. V absolutních číslech to znamená 43 tisíc dobrovolných úmrtí za rok. Ubylo naopak vražd, úmrtí kvůli rakovině nebo srdečním chorobám.
„Je skutečně zdrcující vidět tak výrazný nárůst počtu sebevražd, který se dotýká prakticky téměř všech věkových skupin,“ řekla k tomu americkému deníku The New York Times analytička Katherine Hempsteadová.
Její výzkum ukázal, že u lidí ve středním věku jde počet dobrovolných úmrtí ruku v ruce s úzkostí, která Američany přepadla kvůli hospodářské krizi po roce 2008. Lidé se teď podle Hempsteadové víc než kdy předtím bojí o práci a rodinný rozpočet.
Obzvlášť znepokojivý je ovšem i další trend: Oproti roku 1999 trojnásobně vzrostla míra sebevražd mezi mladými dívkami mezi 10 a 14 lety. Každý rok se jich teď ve Spojených státech zabije kolem 150. Sebevražda patří mezi dospívajícími k nejčastějším příčinám smrti vůbec.
Česko v roce 2014: 14 sebevražd na 100 tisíc obyvatel
Statistiky počtu dobrovolných úmrtí vede také Český statistický úřad. Pokud jeho údaje porovnáme s novou americkou studií, zjistíme, že i v Česku po roce 2008 dobrovolných úmrtí přibylo. Na rozdíl od Američanů však Češi koncem devadesátých let páchali více sebevražd než v současnosti.
Počet a míra sebevražd v Česku
Mezi lety 1995 a 1999 jich bylo každý rok v průměru 1 638, v letech 2010 až 2014 se ročně zabilo 1 560 lidí.
Jejich počet na 100 tisíc obyvatel do roku 2007 klesal, během hospodářské krize se však trend otočil a až do roku 2012 sebevražd rychle přibývalo.
Od té doby jich je opět méně, například za rok 2014 ohlásili čeští statistici celkem 1 488 sebevražd. Na každých 100 tisíc obyvatel vycházelo zhruba 14 sebevrahů, tedy o jednoho více než téhož roku ve Spojených státech.
Češi volí nejčastěji oběšení, u Američanů rozhoduje pohlaví
Zajímavý je rovněž pohled na způsoby, které Američané a Češi při plánování sebevražd upřednostňují. Obyvatelé Česka, kteří se rozhodnou ukončit život, volí nejčastěji oběšení, a to bez ohledu na pohlaví. Necelá čtvrtina českých žen dala v minulých letech přednost otravě léky nebo plynem, třináct mužů ze sta se zastřelilo.
Ve Spojených státech sáhla roku 2014 po střelné zbrani více než polovina mužských sebevrahů a třetina žen, což je dáno zejména snadnou dostupností zbraní. Sebevražedkyně v USA nejčastěji volily otravu.
V amerických statistikách překvapivě vůbec nefigurují skoky z výšky, pod auto či vlak. Spolu se všemi ostatními způsoby spadají do kolonky „ostatní“, která zahrnuje sotva 8 procent sebevražd. V Česku svůj život naopak skokem ukončila čtvrtina žen a jedenáct procent mužských sebevrahů.
| Způsob | USA: Ženy | USA: Muži | ČR: Ženy | ČR: Muži |
|---|---|---|---|---|
| Oběšení | 26 % | 27 % | 42 % | 64 % |
| Zastřelení | 31 % | 55 % | 2 % | 13 % |
| Otrávení | 34 % | 11 % | 23 % | 6 % |
| Data z USA se týkají roku 2014, česká statistika odráží období 2010-2014. | ||||
