Nebál jste se, jestli ustojíte svoji pozici kandidáta ČSSD na premiéra, když místopředseda Zdeněk Škromach navrhl, aby se o tom hlasovalo tajně?
Já jsem to tajné hlasování podpořil. Popravdě řečeno, z aklamačního hlasování, kdy by se pro zvedly všechny ruce, bych velkou radost neměl. Výsledek je pro mě důležitý, je to reálná podpora v ústředním výkonném výboru, je to jasný mandát pro to, abych stranu vedl ve volbách a zároveň pro sestavení sociálně demokratické vlády, když vyhrajeme ve volbách.
Máte nějakou alespoň neformální dohodu s Michalem Haškem, že nebude po volbách usilovat o to, aby se stal premiérem on, jak to svými vyjádřeními naznačuje i prezident Zeman, že by to nemusel svěřit vám?
V ČSSD je do budoucna řada potenciálních kandidátů na premiéra, určitě to není jen Michal Hašek, jsou to i další lidé. Ale teď není třeba uzavírat žádné dohody tohoto typu. Tady je jasné rozhodnutí sjezdu, který mě zvolil předsedou strany, jednomyslné rozhodnutí předsednictva a většinové rozhodnutí ústředního výboru ČSSD v tajné volbě, které mi dává mandát. Nevzpomínám si na jiného kandidáta ČSSD, který měl tak jasně určenou pozici rozhodnutím stranických orgánů. Předpokládám, že po volbách se už o tom žádná diskuse nepovede.
Nespokojenost lidí je odrazem rozpadu fungování státu
Jak jste dospěli k vašemu volebnímu heslu "Prosadíme dobře fungující stát"?
Vyplývá to z našeho kontaktu s voliči. Z toho, co nám lidé píší a říkají, z toho, jak mezi lidmi rezonují témata, která prosazuje sociální demokracie. Pravice v uplynulých třech letech svými reformami přispěla k tomu, že místo fungujícího státu tu máme stát, který neposkytuje fungující služby. Stát, který se vyznačuje tím, že mu vypadávají informační systémy. Stát, který není schopen nezaměstnaným na Úřadu práce pomoci ničím jiným než tím, že jim vydá sKartu. Máme tady stát, který občanům za jejich daně, které platí, není schopen nabídnout nic, co by se těm občanům z hlediska veřejných služeb k jejich životu prakticky hodilo. Nespokojenost, která tady vybublala za poslední tři léta kvůli praktickému fungování pravicové vlády, je odrazem toho, jakým způsobem se rozpadlo fungování státu jako takového.
ČSSD představila v sobotu své nové volební heslo:
První reakce řady čtenářů, když iDNES.cz jako první už v pátek informoval o volebním hesle ČSSD, byla, proč jste se o dobré fungování státu nepostarali už během osmi let vlády sociální demokracie od roku 1998 do roku 2006? V těch osmi letech podle vás stát dobře fungoval?
Demokracie je permanentní souboj a my jsme v posledních sedmi letech ztratili vliv na celostátní politiku. Já si vzpomínám, že za naší vlády byly funkční úřady práce. A nikdy se nestalo to, co se stalo ministru Drábkovi. Za naší vlády tady byl hospodářský růst a do země přicházely zahraniční investice. Nebyli jsme v situaci, kterou tu máme teď, že je tu už osmnáct měsíců recese. Za naší vlády nebyly takové problémy, jaké jsou dnes s fungováním základních informačních systémů. Prostě stát možná za vlády ČSSD nefungoval ideálně, ale taková nespokojenost, jaká je tady dnes, co občané za své daně dostávají, za vlády sociální demokracie nebyla.
Výpadek 4 miliard kvůli lékům bez DPH, by nebyl dramatický
Schválili jste vedle kandidátek i základní hesla, která promítnete do vašeho volebního programu. Počítáte se zrušením poplatků ve zdravotnictví s výjimkou 60 korun za den v nemocnici, chcete snížit i DPH na léky v nemocnici. Může si to tento stát vůbec dovolit, má na to?
My jsme přesvědčeni, že si to stát dovolit může a především občané mají právo na dostupnou a kvalitní zdravotní péči. Pokud jde o náklady, které s tím budou spojeny, zrušení poplatků ve zdravotnictví s výjimkou poplatku v nemocnici, může mít dopady zhruba v částce 5 miliard korun, které by ušetřili občané, kteří čerpají zdravotní péči. Pokud jde o snížení DPH, pokud bychom léky zařadili do nulové DPH, místo patnáctiprocentní daně, která léky prodražuje, tak by výpadek pro veřejné rozpočty byl zhruba 4 miliardy korun, protože by se také snížily náklady zdravotních pojišťoven, které hradí nákupy léků. Nejsou to dramatické částky, které by si státní rozpočet v horizontu jednoho až dvou let nebyl schopen dovolit a pro které bychom nebyli schopni mobilizovat zdroje tím, že zavedeme pořádek do výběru daní v České republice.
Jak máte propočtený dopad zvyšování minimální mzdy, kterou chcete zvednout do roku 2018 na 12 tisíc korun měsíčně?
Za posledních šest let se minimální mzda zvýšila pouze nepatrně. Je tam velký dluh vůči lidem, kteří pracují za nízký plat. A přitom nepracují méně času nebo méně než jiní. My návrh na zvýšení minimální mzdy máme rozložený do čtyř let, počítáme s tím, že částky 12 tisíc korun by minimální mzda mohla dosáhnout v roce 2018. Jsme pro postupné zvyšování minimální mzdy, aby to nemělo negativní dopad na veřejné rozpočty, ale ani na zaměstnavatele.
Problém vzdělání? Nedostatečné nebo prakticky nepoužitelné
Dlouhodobě jako strana prosazujete, aby zůstalo zachováno bezplatné vzdělání na veřejných vysokých školách. Přemýšlel jste někdy o tom, že když je to zadarmo, možná ne všichni si toho váží?
Už dnes není možné studovat donekonečna. Možnost bezplatného vzdělání je omezena časem i věkem. My pouze chceme zabránit tomu, aby se na veřejných vysokých školách začaly zavádět další poplatky typu zápisného nebo školného, které by znemožnily přístup ke vzdělání těm skupinám, které by na to školné nebo zápisné nemusely mít. Hlavní problém není ani tak v motivaci studentů, ale v kvalitě vzdělání. My tady máme velmi malý tlak na to, aby už od základního přes střední až po vysoké školy byl důraz na kvalitu. Lidé si velmi často stěžují, že jejich děti chodí do školy, pak z ní vyjdou a nemají nejmenší šanci na to, aby našli práci prostě proto, že to vzdělání je buď nedostatečné, zastaralé nebo prakticky nepoužitelné. V tom je problém veřejného školství. Utrácíme desítky a stovky miliard korun za to, abychom poskytli našim dětem vzdělání, ale ty peníze jsou velmi často použity na vychovávání potenciálních nezaměstnaných. My bychom se rádi podívali na vzdělávání i z pohledu situace na trhu práce a jak se bude vyvíjet v příštích deseti letech.
Zeptám se trochu obecněji. Fungující stát, to také jistě stojí peníze. Počítáte s tím, že budete chtít zvýšit celkovou daňovou zátěž, abyste měli fungující stát také z čeho zaplatit?
My předpokládáme, že jsme také schopni peníze ušetřit. Pokud se odstraní penězovody, které se ke státu nebo ke státním společnostem přisály. Jsme schopni mobilizovat zdroje tím, že omezíme daňové úniky. Pokud jde o daňové sazby, chceme se soustředit na ty subjekty, které pocítily v minulých letech za pravicové vlády jisté úlevy, jako jsou velké firmy nebo ti nejbohatší. Měli by se více podílet na sanaci státního dluhu a na udržení rozumného tempa zadlužování. My máme určitý imperativ, kterým je deficit ve výši 3 procent hrubého domácího produktu. Chceme postupovat tak, aby se plnění našich cílů nedostalo do rozporu se stabilitou veřejných rozpočtů. Chceme se pohybovat pod 3 procenty HDP ročně.
Počítáte tedy skutečně se zvyšováním daní firmám a se zavedením dvou různých sazeb daní pro firmy, jak jste o tom již dříve mluvili?
Počítáme s tím, že by se o 1 až 2 procenta zvedla základní sazba, která je dnes u zdanění firem, a počítáme s tím, že bychom zavedli druhou sazbu pro firmy, které se pohybují v monopolní oblasti. Mám na mysli banky, firmy, které podnikají v energetice a v telekomunikacích. Uvažujeme o druhé sazbě daně ve výši 25, nejvýše 30 procent. V polovině zemí Evropské unie jsou dvě sazby daně z příjmu právnických osob. Ve většině zemí, kde mají druhou sazbu, se to týká větších společností. Pokud jde o fyzické osoby, počítáme s tím, že v zásadě bude zachován systém, který zavedla už minulá koalice v podobě solidární přirážky. To znamená, že transformujeme solidární přirážku do standardního druhého pásma daně z příjmu. Je možné, že se přitom druhá sazba zvýší, ale v zásadě nepatrným způsobem. Nedojde ke zvýšení daně z příjmu u lidí, kteří vydělávají měsíčně méně než 100 tisíc hrubého měsíčně.
Takže počítáte jen se dvěma sazbami daně z příjmu fyzických osob?
Počítáme jen se dvěma sazbami.
A výše té druhé sazby by byla přesně jaká?
V pásmu mezi 27 a 29 procenty.
Je absurdní si myslet, že toužíme po spojení s TOP 09 či ODS
Na jednání špiček ČSSD jste v sobotu přišel s návrhem, že máte jednat o vládě s programově blízkými stranami a v zásadě jste vyloučil koalici s TOP 09 nebo s ODS. Získal jste pro to podporu?
To usnesení bylo na jednání ústředního výkonného výboru přijato. Přišel jsem s tím proto, že pozoruji zvláštní demagogii v posledních týdnech. Sociální demokracie je obviňována, že chce po volbách vytvořit po volbách vládu s některou z pravicových stran. Přitom to byla ČSSD, která pod mým vedením na půdě parlamentu s pravicovou vládou bojovala. Je absurdní si myslet, že sociální demokracie po sedmi letech v opozici, pokud vyhraje volby, touží po nějakém spojení buď s TOP 09 nebo s ODS. Moje představa, kterou opakuji tři roky, je jednobarevná vláda sociální demokracie.
Uvědomujete si, že ČSSD a vy osobně můžete být ti, kdo poprvé po roce 1989 zařídí vládu s vlivem komunistů, i kdyby vás jen tolerovali?
Otázka je, co na tom může být negativně vnímáno, pokud tu bude jednobarevná sociálnědemokratická vláda, která bude respektovat náš program a naše hodnoty, které souvisí mimo jiné s členstvím v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, ale bude se opírat o hlasy komunistických poslanců. Já v tom pro Českou republiku a pro její reputaci nevidím žádné ohrožení nebo rizika.
Komunisté tedy pro vás osobně nejsou "bubáci"?
Přičinila se o to především realita v posledních třech letech pravicová koalice, její fungování, výsledky její práce. Tedy to, s čím se občané setkávali v podobě skandálů a katastrofálních výsledků vládních reforem. Nejsou bubáci a navíc my nemáme ambici realizovat ve vládě komunistický program. Vláda ČSSD se bude opírat o sociálnědemokratické hodnoty a pod mým vedením je sociální demokracie prozápadně orientovanou stranou.
