Se slzou v oku

V předvánočním čase lákal Radiomobil děti televizní reklamou k zasílání žádostí o dárky Ježíškovi zvláštní peagosovskou linkou, čímž zvyšoval jejich rodičům vánoční výdaje. Byl za to po zásluze ostouzen v médiích, protože některým lidem se tento druh reklamy jevil jako nemravný. Vzpomněl jsem si na tuto lapálii, když mi důvěřivá dojatá obyvatelka Prahy 13 se slzou v oku ukázala dopis pánů Špidly a Grosse,jimi "vlastnoručně" podepsaný a doručený až do její dopisní schránky.Vedle dobového blahopřání obsahoval sliby veřejně prospěšných záměrů,o které pánové hodlají usilovat v roce 2002, zejména v případě volebního úspěchu.

Ta dobrá žena, jinak tradiční volička ODS, pod dojmem pozornosti, kterou jí věnovali hned dva členové vlády, zjihla a docela vážně přemýšlela o změně voličské orientace. Velcí mužové ODS jí dosud nikdy nevěnovali ani jednu ze svých skvělých myšlenek, ačkoli jim vždy byla věrná. Proto v ní dopis sociálnědemokratických předáků zanechal hluboký dojem. Když jsem jí vysvětlil, že dopis vyšel v mnohatisícovém nákladu, není určen pouze jí či úzkému okruhu vyvolených, "vlastnoruční" podpis je pouze technicky zdařilá kopie, čili že jde o klamavý pokus přiblížit se voliči vyvoláním dojmu individuálního zájmu o něj, slzy jí vytryskly po druhé.Po třetí jsme již slzeli společně smíchem nad obsahem dopisu.Čtouce ten literární skvost rychle jsme zjistili, že jde o levnou náhražku předvolebního guláše, smíchaného z líbivých slibů všeho druhu. Obdivoval jsem lehkost pera autora, s kterou na papír umístil vidiny, jejichž zhmotnění by z této země skutečně udělalo rajskou zahradu, o nichž však průměrný čtenář novin ví, že z některých se uskuteční jen zlomek (ano, zapla?pánbůh aspoň za to),na jiné se nedostane a v jiných případech signatáři dopisu ve své běžné praxi dělají pravý opak toho, co slibují voličům do budoucna. Vicepremiér Špidla působí dojmem zarputilého poctivce, který se sice může mýlit, ale čestně věří i svým omylům. Nepochybuji o tom,že bude zápasit o to, aby aspoň kousek svých představ uskutečnil. Co si však myslet o slibech, týkajících se péče o zkvalitnění našeho právního prostředí, zákonnosti a záruk bezpečnosti občanů v zemi, v které je možné, aby stagnovalo několik let vyšetřování jedné z největších kauz hospodářské kriminality, a to přesně od chvíle, kdy na základě intriky obviněných byl z vyšetřování odvolán kriminalista, nad kterým od té doby soudy vynesly již šest rozsudků s nepodmíněným trestem odnětí svobody, přičemž jeho obžaloba byla výsledkem policejní provokace, při které klíčovou úlohu sehrál jeden z obviněných ? Jak je možno věřit v upřímnost ministra,jenž svůj skutečný vztah k zákonnosti a zejména k zásadě rovnosti občanů před zákonem prokázal opakovaně například tím, že strpěl neoprávněný zásah náměstka policejního prezidenta do civilněprávního sporu Martiny Regecové s hranickou radnicí, že účast pracovníků své inspekce na provokaci, uznané Ústavním soudem za nezákonnou a protiústavní, vyhodnotil jako pouhý kázeňský přestupek a mimo to dal špatný případ občanům v obcházení zákona tím, že výše zmíněnému náměstkovi policejného prezidenta dvacet měsíců umožňoval setrvávat ve funkci v rozporu se zákonem ? Zdá se, že zákon platí, ale ne vždy a ne pro každého a výkonná moc rozhoduje o tom,  komu a jak bude měřit spravedlnost. Jak se taková praxe srovnává se sliby, uvedenými v dopise ?
"Vlastnoručně" podepsaný dopis patří do stejné kategorie jako reklama na "ježíškovskou" linku: v obou případech jde o nemravný způsob lákání zákazníků. Protože srovnávat sliby s praxí umí hodně lidí, jeho závěrečná výzva k občanům, aby využili svého volebního práva, může přinést signatářům dopisu nepříjemné následky.