"S iniciativou vyhlásit Brdy chráněnou krajinnou oblastí jsme začali už dávno. Současné debaty o radaru ale vše urychlily," přiznává Čámský.
Podle něj zatím nemají lidé o případné radarové základně příliš mnoho informací. "Nevíme, co by mohl způsobit. Pokud by odborníci potvrdili, že to nebude škodit lidem ani přírodě, tak bychom se třeba takovému zařízení nebránili," uvedl.
Obává se ale toho, že pokud by byl radar v Brdech umístěn, čeští vojáci by zde kvůli tomu museli ukončit výcvik. "Území by se otevřelo lidem a příroda by nebyla nijak chráněna," poznamenal.
O tom, že budou usilovat o zapsání Brd na seznam přírodního dědictví, rozhodli členové sdružení už na březnovém zasedání. Schválili text dopisu, který chtějí fondu odeslat. Šance uspět jsou podle Čámského půl na půl.
Obce: šance velké nejsou
"Uvidíme, co nám odpoví. V každém případě se ale chceme oficiálně se žádostí obrátit i na vládu," řekl předseda sdružení. Ke spolupráci chce vyzvat i starosty obcí sousedících s újezdem.
"Kdyby se to povedlo, jenom bychom to uvítali. O iniciativě a případné její podpoře určitě budeme jednat na dalším setkání starostů Třemšínského regionu," řekl Pavel Hutr, starosta Věšína, který s újezdem přímo sousedí. Velkou šanci iniciativě ale nedává.
Za příliš reálné to nepovažuje ani starosta Příbrami Josef Řihák. "Pokud by ale vyhlášení chráněné oblasti nebo zapsání na seznam znamenalo otevření oblasti lidem, měl bych s tím problém," přiznává Řihák. Starosta je proti dalšímu zpřístupnění újezdu, který armáda právě od tohoto víkendu částečně otevřela veřejnosti. - více zde
Fakt, že zápis do Seznamu světového dědictví je složitá procedura, potvrzuje i Michal Beneš, tajemník pro UNESCO na ministerstvu kultury.
"Zápis do seznamu není nárokový a návrh na něj může předložit pouze stát," říká Michal Beneš. Kromě toho je podle něj nutné doložit, že navrhovaná památka je světově nebo alespoň kontinentálně výjimečná.
