Sdílíme cíl porazit Al-Kajdu, řekl Obama po schůzce se Zardárím a Karzáím

Do Washingtonu dorazil pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí a jeho afghánský protějšek Hamíd Karzáí. Na ministerstvu zahraničí se sešli s Hillary Clintonovou, poté jednali s prezidentem Obamou. Sdílíme cíl porazit Al-Kajdu, řekl americký prezident.

Barack Obama | foto: Reuters

Obama na tiskové konferenci novinářům sdělil, že v oblasti lze očekávat více násilí a zhoršení situace. Podle něj však se svými protějšky sdílí cíl odzbrojení, zničení a poražení Al-Kajdy. Proto je v Afghánistánu zapotřebí víc vojáků, uvedl.

Spojené státy uzavřely "trvalý závazek" k boji s Al-Kajdou, řekl Obama. "Nezaváháme s podporou. Nezáleží na tom, co se stane, neodradí nás to."

Obama dříve kritizoval především dohodu mezi pákistánskou vládou a příznivci Talibanu z údolí Svát. Ta je teď ale zřejmě minulostí. Pákistánská armáda totiž v oblasti zahájila rozsáhlou ofenzivu. - přečtěte si V Pákistánu zuří válka mezi Talibanem a vládou, vypukla humanitární krize

"Nebezpečí je společné a naše odpovědnost musí být rozdělena. Jsem tu, abych vás ujistil, že toto břímě neseme s vámi," řekl pákistánský prezident k hrozbě terorismu ze strany Al-Kajdy a Talibanu.

Šéfka americké diplomacie: Litujeme civilních obětí

Podle Hillary Clintonové země s USA uzavřou obchodní dohodu, která by měla posílit jejich ekonomiky. "Společná dohoda, která bude dokončena ke konci roku, je důležitým milníkem ve snahách obou zemí o dosažení ekonomického růstu obchodních příležitostí," uvedla šéfka americké diplomacie při společné tiskové konferenci s oběma prezidenty.

Setkání přišlo jen den poté, co americké letouny zaútočily na povstalce Talibanu v Afghánistánu. Při útoku zemřelo podle Červeného kříže minimálně sto civilistů včetně žen a dětí. -o útoku amerických letounů si přečtěte zde

Šéfka americké diplomacie se za útok omluvila a slíbila, že se armáda bude snažit takových útoků do budoucna vyvarovat. "Obětí hluboce litujeme," řekla Clintonová na tiskové konferenci. Právě civilní oběti při akcích amerických jednotek jsou jedním z největších problémů v afghánsko-amerických vztazích.

analýza

Proč jsou Pákistán a Afghánistán pro USA důležití?

Americký prezident Barack Obama představí svým protějškům strategii na poražení Al-Kajdy ve chvíli, kdy USA prohrávají v Afghánistánu válku a ani jednu z obou zemí nelze považovat za spolehlivého spojence.

Vůbec první osobní setkání Obamy s oběma státníky se bude točit kolem aktivity teroristů Al-Kajdy včetně jejich lídra Usámy bin Ládina, označovaného za strůjce útoků z 11. září 2001, a radikálně islamistických členů Talibanu, kteří Al-Kajdě poskytují ochranu a podporu.

Přesně před týdnem Obama uvedl, že "jeho prací je zajistit, aby Usáma bin Ládin a jeho souputníci nestvořili nějakou novou svatyni, z níž by mohli zabít další tři tisíce nebo víc Američanů". Ale zabránit dalšímu útoku na americkou půdu není pouze otázkou poslání dalších vojáků do Afghánistánu, stejně jako nejde o jediný problém USA spojený s Afghánistánem a Pákistánem. Ve hře je mnohem víc:

ROLE SOUSEDŮ
Indie a Čína, které mají s oběma zmíněnými aktéry společné hranice, rozhodně nestojí o islamistické militanty podporované z jejich území. Indie a Čína mohou cítit potřebu zasáhnout, pokud se jim bude zdát, že Američané nemají situaci plně pod kontrolou. Stejné nutkání může pocítit i šíitský Írán, který sunnitské muslimy z Al-Kajdy za "bratry" určitě nepovažuje, a starosti mu dělá i domácí problém s drogami živený především zásobami opia z Afghánistánu. S kolotočem drog a útoků ze strany militantů má problémy i Rusko. Washington proto nechce připustit, aby se Afghánistán a Pákistán staly ložisky problémů v širším regionu, či aby posloužily jako záminka dalších států pro intervenci.

JAKOU ROLI HRAJE V AFGHÁNSKÉ VÁLCE PÁKISTÁN?
Američany vedená invaze z roku 2001 přetnula vládu Talibanu v Kábulu a vytlačila jeho zbytky i zbylé al-kajdisty do nejodlehlejších částí Afghánistánu na hranicích s Pákistánem. Poté ale USA obrátily pozornost k Iráku. Síly nasazené v Afghánistánu nebyly schopné zničit zbytky militantů ani zabránit jejich obrodě. Násilí v Afghánistánu je od dob svržení Talibanu vůbec největší - aby se tedy povstalci odrazili ze dna, potřebují k tomu v prvé řadě možnost znovu nabrat síly v Pákistánu.

CO USA OČEKÁVAJÍ OD PÁKISTÁNU?
Američané žádají, aby Pákistán tvrdě zatočil s Al-Kajdou a afghánskými Taliby, kteří se ukrývají v oblastech poblíž hranic. USA jsou rovněž znepokojeny rostoucím násilím vůči samotné vládě Pákistánu. Původem pákistánští členové Talibanu účinně kontrolují údolí Svát, minulý měsíc dokonce získali navrch i v sousední oblasti Buner, vzdálené od Islámábádu pouhých 100 kilometrů. Ačkoliv se je nyní armáda snaží vytlačit zpět, její předchozí ofenzívy většinou končily mírovou dohodou, kterou militanti využili k vyzbrojení a ve výsledku i posilovali. Byli schopni páchat po celém Pákistánu sebevražedné i běžné útoky, a zvyšovali tím pochyby o stabilitě vlády. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová obvinila Islámábád, že povolením radikálního práva šaría v údolí Svát se v podstatě Talibům vzdal, Obama zase označil tamní vládu za "velmi křehkou".

MÁ AMERIKA STRACH Z JADERNÝCH ZBRANÍ PÁKISTÁNU?
Pokud lze věřit slovům Obamy a vrchního činitele americké armády Mike Mullena, není strach na místě. Minulý týden například Obama prohlásil: Věřím tomu, že dokážeme uchovat pákistánský arzenál jaderných zbraní v bezpečí". Jiní američtí činitelé si však - pod rouškou anonymity - na optimisty nehrají. Rostou obavy, že se militanti pokusí ukořistit zbraně během jejich převozu nebo infiltrovat své příznivce do laboratoří či zařízení na výrobu paliva, tento jev je známý jako "plížící se talibanizace" Pákistánu. Sám Islámábád však trvá na tom, že své zbraně dokáže udržet v bezpečí.

DALŠÍ DŮVODY, PROČ JSOU AFGHÁNISTÁN A PÁKISTÁN PRO USA DŮLEŽITÍ?
Afghánistán produkuje 90 procent světových zásob opia (Clintonová jej v tomto ohledu nazvala dokonce narkostátem). Většina opia pochází právě z území kontrolovaného Talibanem. Za druhé, materiál pro spojenecké síly v Afghánistánu je vykládán v hlavním pákistánském přístavu Karáčí a poté převezen po zemi do Afghánistánu. Zvýšení rizika přepadení a politické turbulence v Pákistánu tyto zásoby tím víc ohrožují.

Pokud zůstaneme optimisty a skutečně dojde k tomu, že v Pákistánu a Afghánistánu zavládne mír a bezpečí, obě země by se mohly stát "energetickým koridorem", jejichž potrubím by proudil přírodní plyn ze Středního Východu a Střední Asie do rostoucích ekonomik Indie, Číny a dalších asijských zemí.

Zdroj: Reuters