Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velké sčítání tučňáků: v Antarktidě jich je o miliony víc, než se vědělo

  18:29aktualizováno  18:29
Tučňáků kroužkových žije na východě Antarktidy o 3,6 milionu více, než se dosud soudilo. Alespoň podle nové studie, na kterou upozornil server National Geographic. Ten rovněž dodal, že zpráva, jevící se pro otužilé nelétavé ptáky na první pohled dobře, nerozptyluje obavy o zachování jejich životního prostředí.

Až dosud vědci odhadovali počet tučňáků kroužkových v tomto regionu na 2,4 milionu. Nová data hovoří o šesti milionech těchto ptáků ve sledované části Východní Antarktidy a o 14 až 16 milionech jedinců celkem.

Fotogalerie

Tučňáci kroužkoví v Antarktidě
Tučňáci kroužkoví v Antarktidě poblíž automatické kamery, používané k jejich...
Tučňáci kroužkoví v Antarktidě
Tučňáci kroužkoví v Antarktidě

Zobrazit fotogalerii

Výzkum se odehrával na pět tisíc kilometrů dlouhé části pobřeží Východní Antarktidy.

Celé antarktické pobřeží má délku zhruba 18 tisíc kilometrů, většina z něj náleží k Východní Antarktidě, větší části kontinentu.

Napočítání víc než tří milionů tučňáků navíc působí zvláštně, ale sčítání těchto tvorů je poměrně složitá věc. Používají se automatické kamery u hnízdišť, letecké snímkování i - tučňák kroužkový promine - kroužkování. To je trochu kontroverzní, v minulosti se objevily zprávy, že okroužkovaní tučňáci se více vysilují při plavání a mají méně mláďat. Proto se vynalézají šetrnější techniky.

Odbornice na ekologii mořského ptactva Louise Emmersonová v tiskovém sdělení vysvětlila, že nynější výzkum má jednu výraznou odlišnost - na rozdíl od těch předešlých se zaměřil i na jedince mimo páry na hnízdištích. Ty není tak snadné počítat, protože „maří“ snahu vědců dlouhými výpravami za potravou.

Na jednu stranu jsou právě počty párových tučňáků v hnízdištích klíčovým ukazatelem budoucnosti tučňáčí populace. Ale i počítání nezadaných tučňáků má smysl: „Právě tito ptáci jsou důležitým ‚rezervoárem‘ jedinců pro budoucí páry a správný odhad jejich početnosti nám umožní lépe pochopit stravovací vzorce celé populace,“ uvedla Emmersonová.

Tučňákům i výzkumníkům se líbí stejné části pobřeží

Výzkum má smysl pro ochranu životního prostředí, ukazuje totiž, že do kontaktu s lidskou činností přichází podstatně více tučňáků, než se dosud soudilo. Důvod je prozaický - lidé i tučňáci mají stejný vkus, co se týče antarktického pobřeží.

Skalnaté nezaledněné oblasti jsou totiž ideální pro hnízdiště i pro zásobování výzkumných stanic. A kdybyste kolem devíti trvale osídlených výzkumných stanic na pobřeží Východní Antarktidy nakreslili kruhy o poloměru deseti kilometrů, obsáhly by téměř třetinu hnízdící populace tučňáků.

Takové množství samozřejmě něco spořádá, konkrétně téměř 200 tisíc tun planktonu a 19 tisíc tun ryb ročně. Proto je ochrana životního prostředí velkým tématem.

A Antarktida je obzvlášť zranitelná, pokud jde o dopady změn klimatu, podotkl server National Geographic. Ohřátí vody může ovlivnit dostupnost potravy v podobě planktonu a ryb. Tání může mláďata vystavit vodě a riziku podchlazení v době, kdy jejich peří ještě není vlhkuvzdorné. Zranitelnost ptáků se také ukázala, když jich před rokem 150 tisíc zahynulo poté, co jim přístup k potravě zahradila masivní kra (psali jsme zde).

Podle výzkumu Univerzity státu Delaware se může stát, že do konce století přijdou tučňáci kroužkoví o polovinu hnízdišť. Zároveň platí, že ne všude v Antarktidě se jim daří tak jako dosud ve Východní Antarktidě. V okolí americké Palmerovy stanice na západním cípu kontinentu například populace tučňáků kroužkových za posledních třicet let klesla na pětinu původního stavu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americká letadlová loď USS Gerald Ford na první zkušební plavbě (8. dubna 2017)
Nová letadlová loď USA nastoupila do služby. Nádhera, rozplýval se Trump

Spojené státy po letech zpoždění uvedly do služby letadlovou loď USS Gerald Ford, která je prvním zástupcem nové generace nosičů letadel. Sobotní ceremonie se...  celý článek

Porsche Boxster. Ilustrační foto
Belgická seniorka se řítila s porsche 238 km za hodinu. Zaplatí 30 tisíc

Soud v Belgii vynesl relativně mírný rozsudek nad devětasedmdesátiletou ženou, která ve svém porsche téměř dvojnásobně překročila maximální povolenou rychlost....  celý článek

Týden obrazem
TÝDEN OBRAZEM: Krotitel hyen, světelná show a koupel sibiřských tygrů

Třiadvacetiletý mladík v Etiopii krotí hyeny, Švýcarsko rozzářila všemi barvami světelná show a v čínské zoo se sibiřští tygři pravidelně chodí zchladit do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.