Sčítání nemyslí na slepé

Sčítání lidu je pro občany povinné, tisíce lidí ale zároveň nedokážou vyplnit sčítací tiskopisy. Například proto, že nevidí nebo trpí jiným fyzickým či mentálním handicapem. Zákon o sčítání je bere na vědomí, jen když pobývají v nějakém ústavu sociální péče nebo v nemocnici. V tom případě za ně má listiny vyplnit ten, kdo takové zařízení provozuje. Handicapovaní, kteří žijí sami doma, si musí poradit jinak.

"Jsem nevidomý, manželka je původem jiné národnosti a je prakticky minimálně gramotná. O vyplnění jakéhokoliv formuláře - například obyčejné složenky - nemůže být ani řeči. Navíc nejsem schopen ani identifikovat jakýkoliv průkaz," napsal Českému statistickému úřadu Jan Hofhans z Prahy.

"Komunikuji pouze přes počítač, kde je možnost silného zvětšení objektu na obrazovce. Pokud není možno formulář vyplnit pomocí internetu, jak se tedy bude postupovat?" zeptal se.

Elektronickou poštou mu z ČSÚ přišla odpověď: "Dobrý den, k Vašemu dotazu sdělujeme: O vyplnění sčítacích tiskopisů požádejte sčítacího komisaře. Přejeme Vám hezký den."

"Jak ho poznám? Tak stupidní odpověď může dát jen český úředník," rozčiloval se pan Hofhans.

Lidé jako on to mohou řešit tak, že požádají někoho důvěryhodného, kdo vidí, aby jim potvrdil, že skutečně přišel člověk od sčítání lidu. "Nebo by jim měla pomoci obec. S obcí určitě komunikují a někdo by měl být nápomocen, aby sčítacího komisaře představil," říká poslanec Radim Chytka, který byl ve sněmovně zpravodajem k zákonu o sčítání lidu.

A když tiskopisy dostane, jak je má ten, kdo nevidí nebo nemůže psát perem, vyplnit? Jestliže žije s někým, kdo je vypíše za něj, je to snadné. (I když zákon o ničem takovém nemluví, říká jen, kdo vyplňuje dotazníky za nezletilé a za lidi zbavené způsobilosti k právním úkonům.)

Kdo žije s podobně postiženým člověkem nebo sám a nemůže si kvůli vyplnění pozvat někoho jiného, měl by se - podle návodu ČSÚ - spolehnout na sčítacího komisaře. "Sčítací komisař vyplňuje sčítací list osob v případě, kdy uživatel bytu nebo sčítané osoby nejsou schopni řádně tiskopis vyplnit nebo když je o to požádán," praví se v instrukcích pro komisaře, které úřad vydal.

To ovšem nejsou "instrukce", natož zákon pro všechny občany. Takže zdravotně postižení nemusí automaticky nadiktovat všechny své údaje sčítacím komisařům, kteří vyplní tiskopis. Už proto, že mají stejnou možnost jako ostatní - totiž neodevzdávat vyplněné sčítací archy komisaři, ale na obecní nebo statistický úřad.

V České republice žije šedesát až sto tisíc zrakově postižených, z toho sedm až dvanáct tisíc nevidomých. Mentálně postižených je asi tři sta tisíc.

"Nejlepší by bylo, kdyby zrakově postižení mohli dotazník dostat v digitální podobě a přes počítač ho také vyplňovat," říká Milan Pešák, předseda Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.

"Bylo by dobré, kdyby s vyplňováním někdo pomáhal přímo na úřadě. Nejen pro smyslově postižené, ale ani třeba pro osamělé důchodce není nic příjemného pouštět do bytu cizího člověka," říká. A dodává: "Při sčítání se málo myslelo na lidi s handicapem. Ale možná je to trochu i naše vina - měli jsme si na to vzpomenout dřív."


Video