Snahy o komplexní sečtení obyvatelstva provázejí Nigérii od jejího osamostatnění na Velké Británii v roce 1960.
Census se ale v zemi stal od počátku citlivým tématem. Soupeřící strany ho často chtěly zneužít pro vylepšení vlastního postavení. Výsledky používaly jako důkaz pro ukázku početní převahy a tím pádem i získání většího podílu na moci i ziscích z ropy. S výsledky proto bývalo často manipulováno.
I to je důvod, proč prezident Olusegun Obasanjo na samotném začátku vyzval obyvatelstvo ke klidu. "Census není politika," vzkázal občanům prostřednictvím televize a rozhlasu. Po celé zemi se rozjely desetitisíce sčítacích komisařů.
Řada Nigerijců ale se všelidovým sčítáním nesouhlasí. "Proč se mám nechat sčítat, když do dopadne jako vždycky? Obyčejným lidem to nijak nepomůže," řekla BBC jedna z obyvatelek města Sokoto.
Podle posledního sčítání žilo v roce 1991 v Nigérii 88,9 milionů lidí. Jejich počet ale každoročně závratně roste a současný stav obyvatelstva se odhaduje někde mezi 120 a 150 miliony.
Nigerijci jsou rozděleni zhruba rovnoměrně na muslimy žijící na severu a křesťany, kteří obývají jih. Země se neustále potýká s vlnou etnického či náboženského násilí. V Nigérii, kde žije na tři sta etnických skupin, se jen v posledních sedmi letech stalo obětí násilí na patnáct tisíc lidí.
