Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo poprvé od sjednocení sčítá obyvatele, stačí jich na to třetina

  16:43aktualizováno  16:43
V Německu začalo sčítání obyvatel, bytů a domů. Úřady si od něj především slibují zjištění toho, kolik lidí v zemi opravdu žije. Poslední sčítání totiž Němci absolvovali ještě v 80. letech minulého století v době existence dvou německých států.
Němci mohou formulář vyplnit se sčítacím komisařem, sami nebo elektronicky. Ilustrační foto.

Němci mohou formulář vyplnit se sčítacím komisařem, sami nebo elektronicky. Ilustrační foto. | foto: Ondřej Surý, Michaela Sagitariová,  MF DNES

Němečtí statistici dodnes používají data získaná při sčítání v roce 1987 v někdejším západním Německu. Poslední údaje týkající se populace bývalé komunistické části státu jsou dokonce z roku 1981. V obou případech je statistický úřad pravidelně aktualizuje podle informací ve veřejných registrech, sami jeho pracovníci ale přiznávají, že tyto údaje už mohou být značně nepřesné.

"Německo potřebuje provést sčítání," obhajoval ho na tiskové konferenci předseda Spolkového statistického úřadu Roderich Egeler. Už jen z toho důvodu, aby zjistilo, zda má skutečně předpokládaných 81,8 milionu obyvatel. "Jsme přesvědčeni, že skutečný počet obyvatel Německa by mohl být zhruba o 1,3 milionu nižší, než ukazují úřední statistiky," tvrdí Egeler.

Proč se Němci také sčítají?

Přesný údaj o počtu obyvatel není důležitý jen do učebnic zeměpisu. Podle toho, kolik kde žije lidí, se totiž přidělují peníze pro jednotlivé spolkové země a obce nebo se určují obvody při volbách. Některá města tak mohou přijít o tučné příspěvky do svých rozpočtů. Sčítání před 24 lety totiž odhalilo, že ve vícero lokalitách žilo mnohem méně lidí, než úřady prezentovaly. Týkalo se to například i bavorské metropole Mnichova.

Výsledek nynějšího zjišťování populace by se mohl podle deníku Die Welt citelně dotknout hlavně východoněmeckých měst. Po pádu železné opony a znovusjednocení země v roce 1990 z nich odešly zástupy lidí na západ, řada z nich se ale podle statistiků neodhlásila.

Jiné obce naopak mohou na sčítání vydělat. "Může se stát, že nějaké město, kde je nyní málo míst ve školkách, protože nemá moc peněz, po sčítání dostane k dispozici o pár milionů víc, neboť bude mít víc obyvatel, než se předpokládalo," vysvětlil Gert Wagner, který stojí v čele odborné komise dohlížející na sčítání.

Sečte se jen asi třetina Němců

To se koná podle odlišného modelu, než jaký si v předchozích týdnech vyzkoušeli při svém sčítání lidu, bytů a domů Češi. Hlavní rozdíl je v tom, že do německého cenzu se zapojí jen část populace. Projekt počítá se zjišťováním údajů u všech majitelů domů a bytů, kterých je okolo 17,5 milionu, mezi asi dvěma miliony lidí žijících v ubytovnách, na internátech nebo v domovech pro seniory a u dalších téměř osmi milionů obyvatel v rámci mapování domácností. Celkem by se tak měla sčítání v Německu aktivně zúčastnit asi třetina občanů.

Informace získané od nich totiž jen doplní, případně upřesní data, která statistici vyčtou z veřejných registrů. Tento kombinovaný systém obstarávání údajů Němci zvolili hlavně kvůli ušetření peněz. I tak je ale letošní sčítání, které po všech svých členských státech požaduje Evropská unie, vyjde na 710 milionů eur (17,2 miliardy korun).

Formuláře mohou Němci vyplnit se sčítacími komisaři, kteří nyní začnou navštěvovat vybrané domácnosti a ubytovny, nebo sami a poslat je zpátky poštou či elektronicky. Sčítání potrvá do konce července, uvádí se ale stav k dnešnímu datu.

I Němci mají strach kvůli osobním údajům

Svým obsahem se německé formuláře příliš od těch českých neliší. Podrobněji se dotazují na vyznání a migrační původ. Tyto údaje mají podle úřadů pomoci při tvorbě integrační politiky; se zařazováním přistěhovalců do společnosti má totiž Německo problémy.

Stejně jako v Česku provází sčítání také u západních sousedů nedůvěra některých obyvatel, zejména kvůli obavám ze shromažďování osobních dat a zajištění jejich bezpečnosti. Účast na něm je ale povinná a při nedodání údajů hrozí pokuta 300 až 5 000 eur (7 200 až 120 tisíc korun). Egeler nicméně neočekává bojkot v takovém rozsahu, že by výsledky zjišťování statisticky znehodnotil.

První poznatky chce jeho úřad zveřejnit příští rok na podzim. Celkové vyhodnocení má být hotové do dvou let.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.