Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sčítání je promarněná šance, dalo by se zjistit i víc, říká demografka

  7:05aktualizováno  7:05
Sčítání lidu je do jisté míry promarněná šance, říká předsedkyně České demografické společnosti Jitka Rychtaříková. Po naskenování z dotazníků zmizí rodná čísla a řadu údajů tak nebude možné správně číst. Sčítání by podle ní navíc ani nemuselo být, stačilo by propojit registr obyvatel se školskými, zdravotními či zaměstnaneckými databázemi.

Po naskenování z dotazníků zmizí rodná čísla a řadu údajů tak nebude možné správně číst, říká o sčítání předsedkyně České demografické společnosti Jitka Rychtaříková. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Ve Skandinávii mají registry obyvatelstva, které jsou navzájem propojené. U nás tohle není, my nemáme registry a ani nemůžeme mít. Naši politici bohužel v roce 1991 prosadili, že se rodná čísla po sčítání vymažou.

Ve Skandinávii tedy zrekonstruují z registru, kolik mají třeba učitelů do třiceti let?
Všechno zrekonstruují, teoreticky celý život člověka - kdy začal chodit do školy, jak byl nemocný, kdy uzavřel sňatek, ale registry tam jsou velmi přísně chráněné.

Takže pak bychom sčítání lidu nepotřebovali?
Nemuselo by být, nebo by se mohlo dělat v nějakém menším rozsahu. My dnes nemůžeme vyhodnotit úmrtnost podle zaměstnání nebo vzdělání. Přitom se řeší - kvůli důchodové reformě - otázka, zda určitá povolání nejsou rizikovější. Ale to já nezjistím.

Takže to sčítání je do určité míry promarněná šance?
Do určité míry ano. Kvůli tomu, že se smažou rodná čísla, nejde dělat celou řadu analýz.

V Česku je přísný zákon na ochranu osobních údajů.
Úřad na ochranu dat má fungovat tak, že bude formulovat zákony a tvrdé postihy, když někdo udělá chybu. A ne aby říkal, že ta data raději nebudeme sbírat vůbec.

Má i v dalších zemích Evropské unie sčítání tak špatnou image jako v Česku?
To je dost české specifikum a netýká se jen sčítání. Vedu jeden mezinárodní projekt a u toho se udává, kolik lidí odmítlo vypovídat. Zatímco u nás je to téměř půlka, na Západě odmítne deset procent. Tam lidé více věří v užitek výzkumu pro celou společnost.

Když už stát nezajímá, zda máme televizi, proč ho zajímá, kdo má doma internet?
Internet vypovídá o životní úrovni obyvatel. V každé době se dá měřit životní úroveň něčím jiným. Dříve ji rozlišovaly lednička nebo auto. Dnes chce sčítání rozlišit lidi, kteří mají určitý přístup k informacím a kteří ne.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.